Zákaz žárovek: Co a proč se změní a jaké jsou alternativy

PRAHA (Ekolist) - Od 1. září se na trh nesmí uvádět další typ žárovek, konkrétně ty o výkonu 75 W. Během následujících dvou let ubudou ještě 45W a 25W žárovky. Proč jsou žárovky „zakazovány“? A jaké jsou alternativy?

Halogenová žárovka se od klasické žárovky téměř neliší... Licence: Creative Commons Uveďte autora-Zachovejte licenci 3.0 Unported
Foto: JaneArt/Wikimedia Commons

Podle Juraje Krivošíka, ředitele SEVEn, Střediska pro efektivní využívání energie, je potřeba se na zákaz žárovek dívat ne jako na negativní krok, ale pozitivní věc v ochraně životního prostředí. „Význam úspor je veliký. Asi 20 % světové spotřeby elektrické energie připadá na svícení,“ říká Juraj Krivošík. Alternativy ke klasickým žárovkám jsou až o 80 % úspornější. „Domácnost může používáním moderních úsporných světel ušetřit kolem 10 % elektrické energie,“ říká Krivošík.

Náhrady jsou přitom podle něj snadno dostupné. Nejde jen o poměrně známé kompaktní zářivky, které mají nejvyšší návratnost co se týče vložené investice. Alternativou mohou být i blízké příbuzné klasických žárovek - halogenové žárovky. „Halogenové žárovky se od těch klasických liší jen cenou, stojí v rozmezí 50 až 80 Kč. Tvarem, světlem, závitem, možností stmívání nebo okamžitým náběhem jsou stejné. Oproti klasické žárovce mají ale o 20 až 50 % nižší spotřebu a dvakrát delší životnost,“ říká Krivošík. Tyto halogenové žárovky jsou vhodné na místa, kde se dražší kompaktní zářivka nevyplatí. Jde o sklepy, chodby, předsíně, koupelny, záchody, zkrátka o místnosti, kde se svítí jen příležitostně a po krátkou dobu.

Budoucnost mají podle Krivošíka světlo emitující diody (LED). Aktuálně lze sice sehnat jen alternativu pro 40 W žárovku, vývoj těchto světel jde však rychle kupředu. Výhodou diod je extrémně nízká spotřeba a velmi dlouhá životnost, ceny jsou v řádu stovek korun. Kvůli rychlému vývoji došlo i k tomu, že se na LED světla zatím nevztahuje povinnost používat energetický štítek. „Diodová světla mají před sebou velmi světlou budoucnost,“ věří Krivošík.

„Zákaz žárovek není výmysl Evropské komise, ale vychází z požadavků samotných členských států včetně Česka“, řekl dnes na tiskové konferenci mluvčí Zastoupení Evropské komise Martin Stašek. Zmínil, že iniciativa vzešla například od Evropské rady nebo Rady pro dopravu, telekomunikace a energetiku, které jsou složeny ze zástupců členských zemí.

Právní rámec zákazu žárovek vychází ze směrnice o ekodesignu a z navazujícího nařízení Evropské komise. „Směrnice o ekodesignu stanovuje, za jakých podmínek lze nějaké výrobky omezit či určit jejich minimální hodnoty,“ říká Martin Stašek. Například se daného výrobku v unii musí ročně prodat víc jak 200 tisíc kusů, výrobek musí mít významný vliv na životní prostředí a případná opatření nesmí mít nepřiměřené ekonomické náklady.

Samotnému nařízení předchází vypracování studie stávajícího stavu, životního cyklu výrobků a prognózy toho, jaké dopady bude změna mít. Následuje návrh samotného nařízení. V návaznosti na směrnici o ekodesignu nevzniklo jen nařízení stanovující minimální požadavky na osvětlovací zdroje, ale i nařízení o minimálních energetických požadavcích na televize, set top boxy, režim stand by, vysavače, ledničky a další domácí spotřebiče. Veřejnost a média si povětšinou všimla jen zákazu žárovek. „Je to tím, že zatímco změny například u televizí spotřebitel nemusí zaregistrovat, protože výrobce mu prostě prodá úspornější spotřebič, který se nijak zásadně neliší od jiných, u žárovky je to jiné. Ty minimální požadavky na energetickou náročnost splnit prostě nedokáží a proto se přestanou prodávat,“ říká Juraj Krivošík.

Nařízení, stanovující minimální normy pro energetickou účinnost svítidel, je zaváděno v několika fázích. „V loni v září začaly platit normy, kvůli kterým se na trh nesmí dodávat žárovky o výkonu 100 W. Toto září končí žárovky o výkonu 75 W, v září 2011 skončí 45 W a v roce 2012 by měly skončit všechny klasické žárovky. Do roku 2016 bude konec i halogenových žárovek, pokud se výrobcům nepodaří zvýšit jejich efektivitu,“ říká Pavel Gebauer z ministerstva průmyslu a obchodu.