Domů ČIŽP Mezinárodní aktivity Zahraniční spolupráce Francouzské Předsednictví (1.7.-31.12.2008)

Francouzské předsednictví (1.7.-31.12.2008)

V druhé polovině roku 2008 vykonává Francie své již dvanácté předsednictví Evropských společenství, resp. Evropské unie. To předcházející měla v druhé polovině roku 2000, tedy v době, kdy byla přijata Smlouva z Nice.

Během svého současného předsednictví se chce Francie zaměřit na ochranu evropských občanů. Důležitým momentem francouzského předsednictví je také ratifikace Lisabonské smlouvy, náhrady za tzv. euroústavu, jejíž ratifikaci právě francouzské (a nizozemské) referendum v roce 2005 paralyzovalo. Po tomto odmítavém vyjádření svého lidu si vláda předsevzala "usmířit Evropu se svými občany". V průběhu předsednictví proběhne řada kulturních a vzdělávacích akcí po celé Francii (viz dále: Evropská kulturní sezóna).

LOGO PŘEDSEDNICTVÍ

Logo francouzského předsednictví ilustruje sílu spojení Francie a Evropské unie. Symbolizuje odhodlání předsednictví pracovat v obecném evropském zájmu. Jeho jednoduchost a jasnost je zaměřena na všechny Evropany. Je politické a zároveň lidové. Grafika, která logo doprovází (viz stránky předsednictví), spojuje dohromady jazyky a barvy vlajek všech členských států Evropské unie a sjednocuje je do dynamického pohybu.

MOTTO PŘEDSEDNICTVÍ

"Ochranářštější Evropa" / "A more protective Europe" / "Une Europe plus protectrice" 

PRIORITY PŘEDSEDNICTVÍ

Evropská unie musí čelit mnoha výzvám, které před ní vyvstávají. Patří mezi ně klimatická změna, ekologie, migrace, potraviny a zdraví, zároveň však hospodářské a finanční záležitosti - klíčové problémy globalizace. Francie program svého předsednictví zpracovala s cílem tyto výzvy řešit. Především se chce zaměřit na čtyři klíčové priority:

  • energie a klima (udržitelný rozvoj a energie)
  • problematika migrace (Evropský imigrační a azylový pakt)
  • bezpečnost a obrana (zlepšení evropského obranného potenciálu) 
  • zemědělství (revize a budoucnost Společné zemědělské politiky)

Při zpracování programu svého předsednictví Francie spolupracovala s Českou republikou a Švédskem, s nimiž vytvořila 18-timěsíční program.

Energie a klima

Francie chce, aby EU byla příkladem v boji za zpomalení klimatických změn. Do konce roku 2008 by chtěla přimět všech 27 členských států EU k dosažení dohody o snižování emisí skleníkových plynů a využívání alternativních zdrojů. Paříž chce navrhnout daňové úpravy, jejichž smyslem je vyhnout se tomu, aby byl evropský průmysl penalizován za svou snahu bojovat s klimatickými změnami. Během francouzského předsednictví by měla být nalezena politická shoda ve vztahu k energeticko-klimatickému balíčku, který Evropská komise předložila v lednu 2008.

Klíčovými daty v diskusi o klimatu jsou prosinec 2008, kdy se v Poznani uskuteční konference OSN o klimatu, na níž by měla být zahájena vyjednávání o dohodě pro období po roce 2012. Na další konferenci OSN o klimatu v Kodani v prosinci 2009 už by měla být celosvětová dohoda uzavřena.

Prioritou francouzského předsednictví je také společná energetická politika. Cílem je zajistit bezpečnost a diverzifikaci dodávek a prosadit využívání alternativních zdrojů, mezi nimiž samozřejmě (Francie je druhou největší jadernou velmocí na světě) na předním místě figuruje jaderná energie.

Na podzim 2008 se očekává druhá strategická zpráva Evropské komise týkající se energetické bezpečnosti.

Migrace

Imigrace a integrace cizinců jsou ve Francii žhavým tématem a byly jím i v posledních prezidentských volbách. Prezident Sarkozy musel problém s imigrací řešit ještě jako ministr vnitra a v roce 2006 připravil reformu francouzské imigrační politiky, jejíž hlavní podstatou bylo rozlišení mezi "výběrovou" (kvalifikovaní pracovníci) a "trpěnou" (slučování rodin) imigrací. V předvolební kampani navrhl vytvořit ministerstvo imigrace a národní identity (což se stalo) a ve svých výrocích definoval národní identitu (zahrnující křesťanské dědictví, sekulární tradice a univerzální hodnoty, nebo též: vyjadřování se francouzsky, respektování republikánských hodnot a pocit sounáležitosti s francouzským národem).

Na evropské úrovni je cílem francouzské vlády vytvoření společné imigrační politiky. Během francouzského předsednictví má být podepsán "Pakt EU o imigraci a azylových právech", v jehož rámci by měla být nalezena shoda v následujících oblastech:

  • Posílení kontrol vnějších hranic EU
    Má být posílena agentura Frontex a vytvořen "Etat major" (vrchní management) se dvěma stálými velícími orgány, jedním pro jižní a jedním pro východní hranice EU. Členské země budou za ochranu své části vnějších hranic odpovědny samy, ale ty nejvíce exponované by měly mít užitek z "celoevropské solidarity".
  • Organizace legální imigrace podle schopnosti jednotlivých členských států absorbovat imigranty
    Ústřední iniciativou je tzv. Modrá karta pro vysoce kvalifikované pracovníky z třetích zemí (návrh Komise z 23. října 2007), která má zvrátit stávající trend, kdy zatímco Evropa přijímá méně kvalifikované imigranty, ti kvalifikovaní míří do USA či Kanady.
  • Boj proti nelegální imigraci a organizace efektivního vyhoštění cizinců, jejichž doklady nejsou v pořádku
    Tuto problematiku řeší již Směrnice EP a Rady o společných normách a postupech v členských státech při vracení nelegálně pobývajících státních příslušníků třetích zemí (pdf, 244 kB), kterou 18. června schválil Evropský parlament. Pakt však zdůrazňuje lepší kooperaci mezi členskými zeměmi, jako např. společné lety při repatriaci nelegálních imigrantů, vylepšení právního základu readmisních dohod apod.
  • Vytvoření společného azylového systému
    Do roku 2010 by měly být zavedeny společné záruky azylu a jednotný status uprchlíka.
  • Podpora spolupráce se zeměmi původu imigrantů a jejich rozvoje
    Za pomoc v boji proti nelegální imigraci nabídne Evropská unie třetím zemím možnosti legálního zaměstnání či studia a Evropská komise by měla vytvořit mechanismy, které by usnadnily a podporovaly investování výdělků imigrantů v jejich domovských zemích.

Budování společného postupu je dle francouzského předsednictví ospravedlněno existencí Schengenského prostoru, který imigrantům dovoluje pohybovat se bez hraničních kontrol po téměř celé Evropské unii. Cílem Paktu má být postupná harmonizace legislativy v různých zemích EU, lepší kontrola migračních toků v EU, snížení nelegální imigrace a lepší integrace legálních migrantů. Návrh paktu představil francouzský ministr imigrace a národní identity Brice Hortefeux 7. července v Cannes.

Prostředkem k regulaci migrace má být i spolupráce se sousedními zeměmi, především Středomořím, které je pro Francii prioritní oblastí (viz dále: Unie pro Středomoří).

Bezpečnost a obrana

Na konci roku 2008 by měla Francie dokončit proces svého znovuzačlenění do NATO, tzn. že by francouzská vláda neměla do budoucna vystupovat proti vztahům s USA a nezávislému Evropskému obrannému potenciálu, nýbrž provádět obě politiky v úzkém propojení. Pokud jde o pokrok v Evropské obranné politice, má Francie tři cíle:

  • urychlit snahy o standardizaci vojenského vybavení
  • posílit domácí trh s vybavením
  • posílit evropské rozmísťovací a plánovací kapacity

Kromě toho by chtěla vypracovat novou evropskou bezpečnostní strategii (poslední je z roku 2003), v níž by byly společně definovány hrozby Evropy a možné odpovědi na ně.

Zemědělství

Na základě výsledků "zdravotní kontroly" Společné zemědělské politiky (SZP) chce francouzské předsednictví začít debatu o SZP po roce 2013 (na neformálním setkání ministrů zemědělství 21. - 23. září 2008), už od roku 2009 by však měla probíhat její modernizace.

Co se týče SZP po roce 2013, Francie podporuje pět cílů:

  • definovat nové mechanismy řízení zemědělských trhů, které umožní farmářům dobré příjmy
  • rozvíjet výrobu na farmách ve venkovských oblastech prostřednictvím přesměrování podpory
  • zajistit vyváženější vztahy v různých sektorech zabezpečením (v rámci komunitárního práva) způsobu jejich organizace
  • prostřednictvím vytváření certifikací farem integrovat environmentální požadavky do implementace podmínek, na jejichž základě je udělována podpora
  • sladění ekonomické produktivity a ekologické dokonalosti skrze politiku vývoje a výzkumu

Projekt Unie pro Středomoří (Středomořské unie) 

13. července 2008 Nicolas Sarkozy spolu s Angelou Merkelovou v Marseille spouští projekt Unie pro Středomoří, který má za cíl vybudovat spolupráci mezi EU a Severní Afrikou a Blízkým Východem. Projekt má vdechnout novou sílu Barcelonskému procesu Eurostředomořských partnerství, který byl spuštěn v roce 1995. Jeho cíle jsou:

  • mír a bezpečnost
  • investice do environmentálního rozvoje
  • rozvoj efektivních civilních obranných mechanismů
  • vytvoření mořských dálnic jako alternativy k nákladní dopravě na již nasycených cestách

Původně se tohoto projektu měly účastnit jen středomořské země EU. Proti tomu však protestovalo Německo, které se obávalo rozdělení států Evropské unie.

Ze Středomoří se zapojují následující země: Alžírsko, Egypt, Izrael, Jordánsko, Libanon, Maroko, Palestinská území, Sýrie, Tunisko a Mauritánie. Lybie má status pozorovatele. Unii bude vždy předsedat jedna z nich zároveň s jednou zemí EU. Spolupředsednictví bude podporováno sekretariátem, který bude mít za úkol monitorovat projekty a jednou za dva roky organizovat summit.

Nová iniciativa má být spolufinancována Středomořským rozvojovým fondem pro infrastrukturu. Ten bude založen na novém investičním prostředku politiky sousedství EU. Z fondů Evropských společenství budou v letech 2007 - 2010 na projekt Středomořské unie alokovány 3 miliardy eur.

Je třeba pracovat na těchto třech prioritách:

  • účast všech evropských zemí
  • regionální spolupráce
  • zapojení soukromého financování

OFICIÁLNÍ WEBOVÉ STRÁNKY 

Oficiální stránky francouzského předsednictví naleznete na adrese http://www.eu2008.fr/ nebo též http://www.ue2008.fr/ (příčinou opačného pořadí písmen je francouzský pravopis umísťující přídavná jména za jména podstatná). Stránky jsou k dispozici kromě francouzštiny také v angličtině, němčině, španělštině a italštině. Najdete na nich informace o aktuálním dění v Evropské unii, ale také základní informace o fungování a politikách EU a samozřejmě také o institucích, hospodářství, společnosti a kultuře Francie.

Francie v rámci svého předsednictví spustila iniciativu Evropská kulturní sezóna, která má prostřednictvím společného evropského kulturního dědictví zviditelnit kreativitu evropských kultur, ale také sílu sdílené identity. V rámci této iniciativy proběhnou po celé Francii stovky kulturních akcí: výstav, představení, festivalů apod.

KALENDÁŘ AKCÍ BĚHEM PŘEDSEDNICTVÍ 

Program předsednictví, oficiální provizorní kalendář akcí a přehled nejvýznamnějších událostí předsednictví naleznete na webových stránkách přesednictví. Mezi nejvýznamnější plánované akce patří:

10. července

projev prezidenta Sarkozyho
před Evropským parlamentem (Štrasburk) 

13. července

Pařížský summit pro Středomoří 

25. července

Summit EU - Jižní Afrika (Bordeaux) 

9. září

Summit EU - Ukrajina (Evian)

29. září

Summit EU - Indie (Marseilles) 

15. - 16. října

Summit Evropské rady (Brusel) 

20. - 21. října

Pařížská konference o migraci a rozvoji

17. října

Summit EU - Kanada (Montreal) 

24. - 25. října

Summit ASEM (Peking) 

14. listopadu

Summit EU - Rusko (Nice) 

1. prosince

Summit EU - Čína (Lyon)

11. - 12. prosince

Summit Evropské rady (Brusel)

22. prosince

Summit EU - Brazílie (Brazil)

INICIATIVY V ČR

ZDROJE A DALŠÍ INFORMACE