Cestovní zpráva
Dne 12. 1. 2012 se uskutečnila exkurse v zařízení na zpracování odpadu v bioplynové stanici Zwentendorf an der Donau v Rakousku, kterou provozuje EBK Reiter GmbH. Prohlídky tohoto provozu se účastnili pracovníci ČIŽP OI Plzeň, OI České Budějovice a OI Ústí nad Labem. Výklad a popis zařízení zajistil pan Ing. Suchý, vývojový pracovník sesterské organizace EBK Reiter GmbH.
Bioplynová stanice ve Zwentendorfu (BPS) je provozvána od roku 2007. V současné době je vzdálena od obytné zástavby cca 400 m a je umístěna na návětrné straně obce. Terén lokality je rovinný, BPS je oddělena od zástavby pouze stromořadím podél oplocení. Dle sdělení Ing. Suchého, nejsou ze strany obyvatel přilehlé obce žádné stížnosti, týkající se zápachu z BPS a zástavba obce se má dále rozšiřovat směrem k předmětnému zařízení.
BPS zpracovává až 35 tis. tun biologicky rozložitelných odpadů ročně. Jsou sem dováženy na zpracování: potraviny a nápoje s prošlou záruční lhůtou, jateční odpad, odpadní tuky a oleje z potravinářské výroby, odpad z jídelen, biodegradabilní odpad z domácností, zelený odpad ze zahrad a tuky z ČOV. Celý provoz BPS je řízen počítačem a obsluhují jej pouze 2 lidé.
Zpracováním odpadu vzniká bioplyn, teplo, elektrická energie a tekuté organické hnojivo. Bioplynem je vyráběna elektřina. Zbytkové teplo je využito pro vytápění samotného zařízení a též vháněno do veřejné teplovodní sítě pro blízkou zástavbu. V létě je část tepla vypouštěna do venkovního prostředí. Plánuje se vtlačování bioplynu do plynovodu. Elektřina produkovaná BPS je odvedena distribuční elektrickou sítí, ale slouží též jako záložní zdroj pro samotnou BPS i blízkou obec v případě výpadku veřejné sítě. Organické hnojivo je prodáváno v obchodních řetězcích. Neorganický odpad (plastové obaly) je využíván v blízké cementárně jako palivo. Schéma provozu - viz příloha 1.
V kompletně odsávané hale jsou odpady v obalech před zpracováním rozemlety, obaly odseparovány a biologicky rozložitelný odpad homogenizován a přečerpán podle charakteru do 9 zásobníků po cca 60 m3. Odtud je směs čerpána do 6 zásobníků po cca 6 m3, kde je míchána směs pro bioreaktor. Mísení je řízeno počítačem a má zajistit optimální biologický proces.
Dále materiál postupuje potrubím do vlastního trubkového bioreaktoru (4 ocelové válce o průměru 3 m), kde se vyvíjí bioplyn bez přístupu vzduchu. Vlastní bioreaktor se nachází mimo halu pro příjem odpadů, a to na její severní straně. Program je koncipován tak, že přijímá signály z jednotlivých reaktorů o aktivitě mikroorganismů v jednotlivých úsecích trubkových reaktorů. Pokud dostane počítač signál o snížené aktivitě, přečerpá směsi tak, že z reaktoru, kde je aktivita nižší, přečerpá směs do reaktoru o vyšší aktivitě a opačně. Technologie se snaží o to, aby aktivita ve všech reaktorech byla stejná. Bioreaktor má spád 4o, čímž je umožněno odseparování písku a skla, které se dostane se směsí bioodpadů do reaktoru.
Z bioreaktoru je materiál přečerpáván zpět do haly, kde je dokončena biologická stabilizace materiálu a následně probíhá v hygienizačním zásobníku hygienizace. Složení digestátu viz příloha 2. Poté následuje výroba tekutého hnojiva procesem zahušťování produktu postupnou extrakcí. Údaje z rozboru stabilizovaného výstupu z provozu viz příloha 3. Při výrobě hnojiva z digestátu vzniká destilovaná voda, která se částečně vrací do technologie a přebytek je vypouštěn do vodoteče. Hotové hnojivo je skladováno v plastových kontejnerech uvnitř haly, destilovaná voda je odvedena do podzemních nádrží mimo objekt.
Odsávaný vzduch z haly příjmu a míchání odpadů je čištěn přes vodní filtr a biofiltr, který je kompletně uzavřený v kontejneru a má 2 výduchy. V blízkosti biofiltru je pro případ potřeby umístěna fléra.
Na boční straně haly je vstup do prostoru s kogeneračními jednotkami a počítačem, řídícím chod BPS.
V době prohlídky provozu vál silný západní vítr. Při zavřených vstupních vratech nebyl patrný zápach v okolí haly. Slabý zápach bylo možno zaznamenat pouze v bezprostřední blízkosti výduchů z biofiltru a též v blízkosti odpadů, které byly skladovány na venkovním prostranství. Uvnitř haly mezi příjmovými vraty a bunkrem byl silný, avšak snesitelný zápach materiálu, určeného na zpracování.
V době exkurse přijela do zařízení dlouhá cisterna s odpady z ČOV. Vzhledem k délce vozidla musela zůstat vstupní vrata otevřená, takže zápach z haly byl odvětráván do venkovního prostoru. Příjmový prostor nebyl evidentně dimenzován na dopravní prostředky těchto rozměrů.