Praha 14. 10. 2011
Zpráva ze zahraniční služební cesty
Místo konání: Slovinsko - Postojna, Postojna Cave, Mašun, údolí Vipava a Soča, Kobarid, NP Triglav, Log pod Mangartom, Trenta, Vršič, Bled
Termín konání: 27. 9. - 29. 9. 2011
Účastníci (ČIŽP): Ing. Pavel Zima, Ing. Jaroslav Šimeček, Ing. Pavel Matoušek,
Ing. Pavla Kvášová, Ing. Jan Civín, Ing. Bohuslav Víša, Ing. Štěpán Gomola
Účel cesty: Setkání se zástupci Slovinské inspekce životního prostředí (dále jen SIŽP)
na téma inspekční práce ve Slovinsku a následná výměna zkušeností, jednání se zástupci střední gozdarské lesnické školy Postojna, jednání se zástupcem Zavod za Gozdove Slovenije na témata: hospodaření v lesích, zvládání kůrovcových kalamit a těžba dřeva. Tématická prohlídka NP Triglav s odborným výkladem o způsobu kontroly hospodaření
a praxi v ochraně jeho ekosystémů vč případných sankcí.
Den 1.
Příjezd. Setkání s ředitelkou SGLŠ Postojna Cvetkou Kernel a Dipl. Forest. Ing.Gregorem Češarkem a představení školy a lesnického vzdělávání ve Slovinsku. Prohlídka města Postojna a prohlídka Postojne Jamy s výkladem o vrásnění a horotvorném původu Slovinska.
Postojna Jama je nejdelší známou krasovou jeskyní ve Slovinsku. První zmínky o jeskyni jsou již z 13. stol. Do dnešního dne bylo objeveno kolem 20 km suchých, vodních i trvale zatopených chodeb. Podle vykopaného kamenného nářadí archeologové zjistili, že byla navštěvována pračlověkem již před více než 50 000 lety. Stáří jeskyně je odhadováno na
70 miliónu let. V jeskyni se vyskytuje vzácný živočich, který se nachází pouze v tmavých
a chladných podmínkách jeskynních prostor - macarát jeskynní.
V pozdních odpoledních hodinách proběhlo setkání a seznámení s podmínkami hospodaření v lesích v oblasti Mašun. Prezentaci na toto téma vedl vedoucí lesnického a gozdovského závodu Tone Smrekar. Po té následovalo za přítomnosti zástupkyň Slovinské inspekce seznámení se se strukturou, řízením a prací Slovinské inspekce. Přednáška byla vedena inspektorkami Alenou Čara Miricou Križaj. Systém inspekční práce ve Slovinsku je mírně odlišný od ČIŽP, zahrnuje kompetence, které v ČR spadají pod ZPI. Její organizace je vedena ve 3 rovinách:
- zjišťování stavu v terénu
- formulace zjištění v kanceláři se spojením právní služby
- ukládání sankcí z úrovně MŽP.
Rozloha lesa ve Slovinské republice je 1 186 000 ha (59 %), přičemž průměrná zásoba činí 279 m3/ha. Celková zásoba dřeva je 331 mil. m3. Roční přírůst je 8 100 000 m3 (6,85m3/ha), avšak roční těžba dosahuje 5 300 000 m3, která tudíž dosahuje 64 % možné těžby. Slovinské lesy jsou rozděleny do 14-ti regionů, 93 lokálních jednotek a 408 lesnických okrsků. Lesní hospodářské plány jsou tvořeny obdobně jako v ČR, se stejnou platností, tedy 10 let. Soukromé lesy tvoří 75 % a státní 23 % z celkové plochy. Listnaté dřeviny s 53 % tvoří převážné zastoupení. Zbylých 47 % tvoří dřeviny jehličnaté. V procentickém zastoupení se buk vyskytuje na 31 %, smrk na 32 %, jedle na 8 %, dub 7% a borovice na 6% plochy.
V regionu Postojna, který se rozkládá na 107 365 ha, zaujímá les 73 774 ha, což odpovídá
69 % zalesnění. Zemědělské plochy tvoří 29 % a zbylá 2 % tvoří zástavba. Největší zastoupení zaujímá jedlo-bukový stupeň, který se rozprostírá na 53,6 % rozlohy lesních oblastí. V lesích je z jehličnatých dřevin nejvíce zastoupena jedle 32,4 %, smrk 18,6 %, borovice 3,1 % a ostatní jehličnany 1 %. Z listnatých dominuje buk s 34,9 %. Zastoupení ostatních listnatých dřevin se pohybuje v rozsahu 10 %.
Hlavní představitelé Slovinského lesnictví jsou:
- Ministry of Agriculture, Forestry and Food
- Slovenia Forest service
- Slovenian Forestry Institute
- Faculty for Forestry and Renewable resoures
- Found for Agricultural Land and Forests
- Forest enterprises
- Agriculture and forestry chamber
- Private forest owners associations
- Foresty societies and their associations
Den 2.
Průjezd údolím řeky Vipavy a Soči do města Tolmin, které je pozoruhodné svými přírodními zajímavostmi - soutěskami říčky Tolminky (Tolminska korita), které jsou součástí Triglavského národního parku. Tolmin je nejnižší a nejjižnější vstup do Triglavského NP. Zde jsme měli možnost za doprovodu odborného výkladu Dipl. Forest. Ing.Gregora Češarka shlédnout termální prameny, ďábelský most, řeku Tolminku a skalní útvar Medvědí hlavu. Dalším cenným bodem programu bylo navštívení vesnice Log pod Mangrtom.
V minulém desetiletí v tomto území došlo k mohutnému sesuvu půdy, který strhl nejen část Mangrtské silnice a most na cestě z Predelu směrem na Bovec, ale také část vesnice Log pod Mangrtom, který leží o několik km níž. Od té doby jsou podél cesty v ohroženém úseku nainstalovány detektory a elektronická zařízení umožňující včas varovat místní obyvatele
o blížícím se sesuvu. V inkriminovaném období bylo naměřeno 600 mm srážek / 48 hod. Průměrný roční úhrn srážek činí 2400 mm. Mohutný sesuv půdy se pohyboval rychlostí 20 km/h a za oběť si vyžádal 5 místních obyvatel. Velmi zajímavé bylo srovnání krajinářsko – sukcesní schopnosti krajiny spolu s umělou výsadbou, kdy část erodované plochy byla ponechána přírodním procesům a druhá část byla asanována. Po zhlédnutí je nutné konstatovat, že část bez asanace, nechaná přírodním procesům je v současné době více nalétnuta pionýrskými dřevinami a travním povrchem než asanovaná část.
Další jednání se uskutečnilo v hlavním informačním centru v obci Trenta, které slouží současně také jako muzeum NP Triglav. Odbornou část vedl strážce NP Zvonko Kravanja.
Triglavský národní park (dále jen TNP) se rozprostírá na severozápadě Slovinska, konkrétně
v Julských Alpách. Je jediným národním parkem ve Slovinsku a spadá pod MŽP. Na území parku převládá vysokohorský kras. Rostlinstvo je výrazně alpské, i když ani vliv jadranského
a středozemského ovzduší na jihozápadním okraji parku není úplně zanedbatelný. Výměra parku činí 83 807 ha, jeho nejvyšší bod je Triglav s 2 864 metry nadmořské výšky, nejnižší místo pak Tolminka se 180 metry nadmořské výšky. Park byl pojmenován po nejvyšší hoře Triglav, která se nachází téměř uprostřed chráněného území.
První myšlenky o národním parku byly vysloveny v roce 1908 a realizovány v r. 1924, kdy toto území v triglavském jezerním údolí začalo být pod ochranou státu. Oblast byla přejmenována na TNP v roce 1961 a do dvaceti let zahrnoval většinu z východní Julských Alp. V roce 1981 vznikl zákon o TNP, kde byly mimo jiné definovány hranice. V roce 2010 byl tento zákon novelizován.
Celkový počet zaměstnanců parku je 64. O dohled na jeho území se stará 20 strážců, kteří kontrolují dodržování výše uvedeného zákona a mj. také chování turistů, kempování, odhazování odpadků, vjezd do zakázaných částí parku, rozdělávání ohňů atd. Na monitoringu zvěře a regulaci lovu se podílí 14 zaměstnanců národního parku. TNP je rozdělen stejně jako v ČR do třech ochranných zón. Ve třetí a druhé je povolena těžba dřeva a lov zvěře. V první zóně se nesmí těžit, ani lovit. Lovit zde lze pouze ve zvláštních případech (např. sanitární odstřel). První zóna má rozlohu 23 tis. ha. Nejčastěji se vyskytující zvěř v národním parku je jelen, srnec, kamzík, kozoroh, medvěd, vlk.
Den 3.
Přejezd přes horský pas Vršič (1610 m n.m.) přes severní část TNP k jezeru Bled. V průběhu cesty bylo shlédnuto prameniště řeky Sávy, jejíž délka toku je 940 km a povodí má rozlohu
95 700 km2. Teče v horách v úzkém říčním údolí. Střední a dolní tok vede jižním okrajem Středodunajské roviny. Zde řeka silně meandruje a její koryto je ve značné délce obehnáno hrázemi proti povodním. Šířka koryta u Záhřebu je 100 m, a u ústí do Dunaje je 280 m. Sáva je nejvodnatějším přítokem Dunaje. Průměrný průtok vody v ústí činí 1760 m³/s a maximální 5000 m³/s. Největší průtok má na přelomu zimy a jara.
Poslední zastávkou bylo město a jezero Bled. Toto jezero je ledovcového původu je napájeno podzemními vřídly a je obemknuté ze tří stran horami, délka dosahuje 2120 m a šířka 1380 m, s hloubkou až 30 metrů.
Zprávu předložil : Ing. Pavel Zima
Zprávu schválil: Mgr. Milan Bukolský