Domů ČIŽP Mezinárodní aktivity Zahraniční spolupráce Seminář V Rámci Česko-německo Projektu "Ziel 3" Zaměřený Na Problematiku Zemních A Rekultivačních Prací, Monitoring Půd A Průzkum

Seminář v rámci česko-německo projektu "Ziel 3" zaměřený na problematiku zemních a rekultivačních prací, monitoring půd a průzkum

 

Zpráva ze zahraniční pracovní cesty


Účastníci: Danuše Hráská a Petr Běloch


Místo jednání: Vysoká škola - technická univerzita ( HTW ) Drážďany ( Německo ), Friedrich-List-Platz 1


Datum: 10.-11.3.2011


Osoby s nimiž bylo jednáno a přednášející :

za HTW Drážďany : Prof. Dr. Engelmann, Prof.Dr. Schoenherr, Prof.Dr. Al Akel Said

Přednášející : Hartmann, Kügler, Sbresny, Preuß, Freise, Heyne, Jahns, Wuttke, Schaller, Hertting, Lauer, Müller, Omram, Psiorz, Kudrna- UK Praha.


Popis semináře :


Seminář byl součástí česko-německého vzdělávacího projektu „Ziel 3“ a byl zaměřen na problematiku zemních a rekultuvačních prací, monitoring půd a průzkum.

Seminář byl velmi obsáhlý co se týče počtu přednášek a rozsahu jednotlivých témat. Celkem přednášelo asi 15 lektorů z různých zemí – z Česka, Polska, Sýrie nejvíce přednášek bylo od německých firem a institucí.

Jednotlivé přednášky byly zaměřeny na GEOTECHNIKU, což je inženýrská věda, která se zabývá vzájemnými vlivy a interakcemi různých staveb a jejich podloží – vztahy s rostlým terénem.

Jak bylo již zmíněno, přednášky se týkaly různých oblastí geotechniky od měřících systémů, monitorovacích vrtů, informačních databází až po přímou aplikaci jednotlivých metod v praxi při výstavbách skládek, vodních nebo důlních staveb.


V jednotlivých přednáškách byly podány informace o databázích a informačních systémech o půdách vytvořených v jednotlivých spolkových zemích Německa. (Obdobný systém jako databáze GIS v ČR).


  • Zemský úřad pro geologii a hornictví provozuje Sasko-Anhaltský informační systém o půdách ( SABIS) . Tento systém slouží ve smyslu koncepce informačního systému o půdách k ukládání, vyhodnocování a poskytování vědeckých informací. Systém je složen z různých prvků a informačních systémů a na základě definovaných kriterií, které lze zobrazit obsahově i prostorově lze vyhledávat a definovat jednotlivá místa – pedologické profily, vrty, geolog.vrstvy apod.

  • Obdobný systém vytvořila geologická služba v Bavorsku. Pomocí bavorského informačního systému jsou jednotlivá data poskytována jak do sítě orgánů veřejné správy, tak i online prostřednictvím internetu. Tento Client-systém umožňuje přímý přístup na geoobjekty v oblasti půda, geologie, voda a obecná základní data. Lze získat informace o vrtech a vyhodnocovat je a zpracovávat v závislosti na všech geologických a prostorových informacích.

  • V databázi údajů z vrtů v Dolním Sasku jsou uloženy výsledky ze 170 let historie geologického průzkumu (350.000 vrtů, 3 mil.datových sad k jednotlivým vrstvám). Sjednocení geolog.databáze – datový model SEP 1 – 3.




Od roku 2004 jsou komplexní údaje – data nových vrtů k dispozici všem státním úřadům; to znamená, že systém sběru a zpracování dat z geologických vrtů v Německu využívají především zemské úřady, zemské odbory na geotechnických ministerstvech hospodářství nebo životního prostředí v jednotlivých spolkových zemích.


Informace z jednotlivých databází lze využít při zpracování dokumentace stavebních děl ( např. větrné elektrárny, přehrady, skládky apod.), při využití dat lze následně vypočítat např. sesedání půd, pukliny v podloží, deformace půd způsobené erozí vlivem vody a větru s cílem vytvořit postupy pro snížení těchto negativních vlivů, tak aby byly šetrné vůči ŽP a ekonomicky dostupné.

Jedna z přednášek byla zaměřena na měření komresibility různých typů hornin, zemin; těchto poznatků lze v praxi využít např. při výstavbě skládek odpadů, hrází nebo při hutnění skládek – odpady technického zabezpečení (OTZ). Některé přednášky byly zaměřeny na monitorování např. pevností izolací, puklin v horninovém podloží - výsledky z těchto monitoringů lze využít jak ve fázi výstavby jednotlivých pozemních staveb tak lze využít monitorovacích vrtů v dalším období provozu díla např. k monitoringu podzemních vod v okolí skládek odpadů.


Zajímavá byla přednáška lektora ze Sýrie, která popisovala provádění zkoušek tečení písků včetně vyhodnocení deformací. Deformační chování bylo popsáno pomocí modelů v laboratořích; parametry vypočítaného napětí v půdách bude nutné ověřit zkouškami v terénu. Zkoušky tečení písků simulují např. chování sypkých odpadů v tělese nebo v čele skládek.


Na toto téma navazovaly přednášky o erozích v důsledku účinků vody a větru všeobecně na zemní stavby. V rámci těchto přednášek byly představeny další měřící systémy a přístroje (např.extensometr) a výsledky modelových a terénních pokusů např. ke snížení eroze pomocí technologie Biostab (materiál – enzymy, př.látky rozpuštěný ve vodě, naváže na sebe písek – redukce erozí).


Velice zajímavá byla přednáška o využití tzv. geomříží (secugrid,combigrid) a specifické zakládání geotextilií proti sesuvu a sesedání svahů a při rekultivaci skládek odpadů. Speciálním překládáním kusů (pruhů) geotextilií se dosahuje podstatně vyšší stability svahů než při použití jednoho celistvého pruhu geotextilie.


V posledním příspěvku prof. Kudrna z UK Praha vysvětlil vliv transportu vody a větru na půdní pohyby. V návaznosti na tuto problematiku poukázal na 3 případy z praxe - pražské havárie (2 x sesuv půdy a vytvoření kráterů – Královský park Praha Letná a propad půdy při stavbě tunelu Blanka Praha).



Zapsala : ing. Hráská Danuše, ing. Petr Běloch