CESTOVNÍ ZPRÁVA
Ze zahraniční služební cesty pracovníků ČIŽP, ředitelství, OI České Budějovice a OI Plzeň do Rakouska
Termín cesty : 20. 4. 2010
Účastníci cesty:
Ing. Zbyněk Sevelka – ředitel OI Plzeň
Ing. Vladimír Blažek – inspektor oddělení integrace OI Plzeň
Mgr. Petra Fialová – vedoucí oddělení integrace OI České Budějovice
Ing. Markéta Königsmannová – inspektorka oddělení integrace OI Plzeň
Ing. Pavel Kuda – inspektor oddělení integrace OI Plzeň
Ing. Helena Nekolová – vedoucí oddělení integrace OI Plzeň
Ing. Zdeněk Šrámek – inspektor oddělení ochrany ovzduší OI Plzeň
Ing. Dušan Vysloužil – inspektor oddělení integrace OI České Budějovice
Ing. Tomáš Zagora – pracovník odboru integrace ředitelství
Název a adresa navštíveného subjektu:
Abfallbehandlung und –verwertung „Am Ziegelofen“ GmbH, Linzer Strasse 145, 3100 Sankt Pölten
Osoba, s níž bylo jednáno:
Ing. Christian-Hans Grüneis – chemik
Účel cesty:
Exkurze, vč. výkladu a odborné diskuse, v zařízení na mechanicko-biologickou úpravu komunálního odpadu v St. Pöltenu.
Zpráva o pracovní cestě:
Podle rakouského zákona o odpadech je neškodné odstranění odpadů (zneškodnění) domovních odpadů možné teprve po odpovídající úpravě. Legislativou je stanoveno, které odpady a v jaké formě mohou být ukládány na skládky. Existují 4 typy skládek: s. výkopových zemin, s. stavebních sutí, s. zbytkových materiálů a s. velkoobjemových odpadů. Neupravené lze ukládat jen inertní materiály (např. výkopové zeminy).
Zhodnocením odpadů se rozumí opatření k optimálnímu využití cenných látek, obsažených v odpadech. Využitím odpadů je recyklace, termické zhodnocení a mechanicko-biologické využití.
Společnost Abfallbehandlung und –verwertung „Am Ziegelofen“ GmbH (dále „společnost“) v St. Pöltenu byla založena v r. 2002, jejími vlastníky jsou město St. Pölten (hl. město Dolního Rakouska) (74 %) a sdružení obcí pro odpadové hospodářství a ochranu životního prostředí v okrese Lilienfeld (26 %) (dále „sdružení“). Společnost provozuje zařízení na mechanicko-biologickou úpravu (dále „MBÚ“) odpadů (dále „zařízení“), které bylo uvedeno do trvalého provozu v r. 2004 a řadí se k nejmodernějším svého druhu v Rakousku. Další zařízení se v Dolním Rakousku nachází ve Weiner Neustadtu (roční kapacita 24 000 t odpadů, využíván je též tlecí tunel jako v St. Pöltenu). Ve Stockerau je pouze mechanická úprava odpadů. Biologická úprava odpadů (podobná kompostování bioodpadu na otevřené zastřešené ploše) fungují v Breitenau a Fischamendu.
Zařízení je vybudováno (na základě politického rozhodnutí) na návětrné straně města St. Pölten (v blízkosti je na levných pozemcích obytná zástavba), a to v těsném sousedství městské skládky komunálního odpadu, která tu byla vystavěna v 70. letech minulého století a je dosud provozována (končí na ní upravené odpady ze zařízení). V lokalitě byla v minulosti cihelna. V 90. letech byla skládka technicky dovybavena podle požadavků legislativy. Za cca 40 let bylo na skládku uloženo 3 000 000 m3 (před zprovozněním MBÚ bylo ročně skládkováno 150 000 až 200 000 t odpadů, nyní je to jen 10 000 až 18 000 t upraveného odpadu).
Do zařízení jsou přiváženy odpady od občanů ze St. Pöltenu a z obcí sdružení (celkem cca 100 000 obyvatel). Kapacita zařízení činí 180 t/den. Za rok na MBÚ zpracují 35 000 t komunálního odpadu (kapacita přitom činí 42 000 t), zařízení je schopno zpracovat odpad i od dalších dodavatelů. Náklady na zpracování 1 t odpadu v zařízení činí 80 – 90 EURO, ceny za odpad přijatý do zařízení se v současnosti pohybují v rozmezí 150 – 160 EURO/t.
Kromě zařízení se v areálu nachází jeden z několika sběrných dvorů v St. Pöltenu (je v něm umístěn i chladicí box pro kadávery (domácí zvířata a živočichy uhynulé na silnicích)), zařízení k nakládání se skládkovým plynem (kogenerační jednotka (450kW) s napojením na síť + fléra) a 2 otevřené jímky (jedna pro zachycování průsakových vod ze skládky, druhá ke shromažďování podzemních vod čerpaných zpod tělesa skládky).
Odpady určené k MBÚ jsou naváženy do bunkru. Před technologickou linkou je z navezených odpadů vytříděn objemný komunální odpad (před příjmem do zařízení je vytříděno cca 15 % objemného odpadu). Na lince jsou pak z odpadu vytříděny kovy, odpadní papír a plasty. Plasty jsou následně drceny a dále využívány materiálově nebo energeticky (podle způsobu využití plastových odpadů je řízena zrnitost při jejich drcení). Pro třídění odpadů jsou používány magnetická separace, vibrační síta/pásy s definovanou délkou a rozestupem hrotů a rovněž rozplavování (pro jemnější frakce – třídění dle specifické hmotnosti).
Zbytkový odpad se po uvedené úpravě homogenizuje a mísí s vodou (využívána je jednak průsaková voda ze skládky, jednak dešťová voda) a pak ukládá do tlecích tunelů (celkem 6 tlecích boxů, každý o objemu 340 m3). Po 14 dnech je odpad znovu provlhčen a promíchán, aby měl tlecí proces optimální průběh. V tlecím tunelu je shora dodávána další vlhkost, zespodu je do odpadu vháněn vzduch. Pro optimalizaci procesu rozkladu je měřena teplota odpadu a obsah kyslíku. Vzduch z tlecího tunelu je odsáván a následně odváděn k biofiltru. Nakonec se opakuje oddělení dosud přítomných kovových částí a výsledná hmota se přeseje, přičemž dojde k poslednímu oddělení výhřevné frakce. Zbytek zůstává na tzv. hotové hromadě a po dalších 4 týdnech je odvezen na skládku.
Výsledkem uvedené MBÚ je získání 34 % spalitelných odpadů a 3 % dřeva + kovů. 36 % odpadů je uloženo na skládku (v souladu s legislativními požadavky, výhřevnost pod 6 000 kJ/kg sušiny). 27 % představuje ztrátu během úpravy. Tzn. že z odpadů přijatých do zařízení je přibližně stejné množství spáleno a odstraněno na skládce.
Část odpadů ze zařízení přechází do dalších zařízení (zpracovna dřevěného odpadu v St. Pöltenu, spalovny a cementárny, popř. další zařízení na energetické využití odpadů s potřebnými povoleními, využití kovů). V Dolním Rakousku se spalovna s kapacitou 300 000 t odpadů/rok nachází ve Zwentendorfu (Dürnrohr) v blízkosti uhelné a plynové elektrárny. Dokončovaná kapacita by měla v nejbližší době dosáhnout 525 000 t/rok. Odpady do spalovny jsou z 90 % dopravovány po železnici.
Biologicky rozložitelný odpad spotřebovává při rozkladu kyslík. Na skládku lze uložit jen odpad biologicky stabilní, který se dále nerozkládá a má nízkou výhřevnost. Odpad upravený MBÚ má konzistenci kompostu. O kvalitě upraveného odpadu, předaného k odstranění na skládce, musí společnost mít potvrzení od externí firmy. Produkt MBÚ sice obsahuje škodliviny, ale do prostředí již z něj po uložení na skládku neodcházejí žádné. Z produktu MBÚ jsou před uložením na skládku odebrány vzorky – odběry a rozbory provádí externí dodavatel. Rakousko má velmi přísné normy na hodnocení; měří se např. vlhkost, obsah kyslíku, biologická stabilita, obsah popelovin, obsah pevných látek, těžkých kovů, dusíkaté látky a homogenita, rovněž se ověřuje, zda produkt tvoří plyn. Normativně je stanoven počet vzorků. Jednou z aplikovaných norem je EN ISO 11 885 (ICP-OES).
Veškerý odpadní vzduch z MBÚ je odsáván a čištěn v zakrytém biofiltru s kapacitou 60 000 až 80 000 m3/h. Před biofiltrem je instalováno předčištění (prachový filtr, chlazení (k dosažení správné vlhkosti)). Filtr je dvoustupňový (I. stupeň tvoří 3 boxy, II. stupeň 4 boxy, každý box má průřez 5 x 5 m a délku 20 m). Vzduch o teplotě 27oC prochází biofiltrem řízeně. Z hlediska ochrany ovzduší jsou v Rakousku velmi přísné normy. Pro zařízení je stanoven emisní limit pro pachové látky 100 OUE/m3, a to na výduchu z biofiltru. Při běžném provozu biofiltr dosahuje emisí 50 až 70 OUE/m3, přičemž jsou povoleny výjimky pro překročení tohoto emisního limitu v rámci provozu zařízení při podmínkách odlišných pro běžný provoz. Náplň biofiltru tvoří dřevo, kůra a kokosová vlákna (v každém boxu dosahuje náplň do výšky 3 m, „zrnitost“ náplně se v jednotlivých boxech různí tak, aby byl proces čištění efektivní), náplň se obměňuje 1 x za 3 roky. Na biofiltru je měřeno elektronicky/elektrochemicky celkem 8 parametrů – od nich je pak odvozeno kontinuální měření koncentrace zápachu na výduchu z biofiltru..
Provozovatel si platí jedenkrát měsíčně prováděnou kontrolu provozu zařízení. Kontrolní orgán z kraje zařízení kontroluje 1 x za rok.
V současnosti se prakticky nevyskytují žádné stížnosti na zápach, spojený s provozem zařízení.