Cestovní zpráva ze zahraniční pracovní cesty
Termín cesty: 12.11. a 13.11.2009
Zahraniční cesta do: Německa - Zittau
Účel zahraniční cesty: Workshop o skládkování odpadů Zittau-Liberec 2009 ( Požadavky na rekultivační a hydrologické vrstvy z hlediska vlivů klimatických změn ).
Účastníci cesty:
· Ing. Hráská Danuše, oddělení odpadového hospodářství OI Liberec
Cestovní zpráva předložena dne 23.11..2009
1. Název a adresa navštívené organizace:
Pořadatel : Vysoká škola v Žitavě a Thořelci , Ústav pro vývoj technologií, výzkum rašelin a přírodních materiálů – Prof. Dr.-Ing. J.I.Schoenherr a Technická Univerzita v Liberci – Doc.Ing. J.Šembera, Ph.D.
Pořádáno pod patronátem Saského státního ministra F.Kupfera, Saské státní ministerstvo pro životní prostředí a zemědělství v Drážďanech.
Místo konání: radnice města Žitavy, slavnostní sál , Markt 1, 02763 Zittau
2. Účel cesty
Účast na workshopu věnovanému skládkování a zákonným podmínkám provozování skládek v ČR a SRN, prezentaci postupu při uzavírání skládek, stanovení podmínek následné péče, studiím na stanovení účinnosti těsnících systémů skládek současně také matematickému modelování procesů probíhajících v těsnících a rekultivačních vrstvách skládek, hald a odkališť.
3. Seznam osob, s nimiž bylo jednáno, včetně jejich funkcí a adres organizací, v jejichž jménu jednají:
Zástupci pořádajících organizací:
Jan Šembera – TU Liberec, Hálkova 6 , Liberec
Schoenherr Jürgen, I. – HS Zittau/Görlitz, Theodor-Körner-Allee 16, Zittau
Zástupci přednášejících:
Müller M. – Vysoká škola Zittau
Egloffstein T. – ICP GmbH Karlsruhe
Kudrna Z. – Karlova Univerzita Praha
Blažková M. a Vráblíková J. – Univerzita J.E.Purkyně , Ústí nad Labem
Černík M. – Aquatest s.r.o. Praha a další
V rámci workshopu proběhla exkurze – prohlídka sanačního území „ Povrchový důl Berzdorf “
4. Program workshopu a závěry:
V úvod Workshopu zástupci pořádajících organizací pronesli zdravice, v nichž zdůraznili význam klimatických změn. Ochrana klimatu a adaptace na klimatické změny to jsou dvě strategie, jak se s klimatickýmí změnami vyrovnat. Častější výskyt extrémních povětrnostních situací má mimořádný vliv na vodní režim v půdě a na vegetaci. Postiženo není jen zemědělství, ale i odpadové hospodářství potřebuje strategie pro adaptaci na klimatické změny. Systémy izolací povrchů skládek musejí být konstruovány tak, aby odolávaly změnám klimatu a nepředstavovaly pro člověka, přírodu a životní prostředí žádné nebezpečí. Je tedy nutno vyřešit, zda a jakým způsobem je třeba přizpůsobit systémy izolací povrchů klimatickým změnám. A právě na tuto problematiku byla zaměřena většina příspěvků konference.
Program konference probíhal dle programu :
12.11.2009 :
1) Pan Butz ze Spolkového úřadu pro životní prostředí přednesl příspěvek : Směrnice o zjednodušení legislativy ke skládkování. Tato směrnice vstoupila v platnost dne 16.7.2009 a nahradila šest dřívějších předpisů upravujících oblast skládkování. K významným změnám došlo právě v oblasti požadavků na systémy izolací povrchů, kdy již nejsou předepisovány izolační systémy s předem stanovenými komponenty, ale pro jednotlivé typy skládek jsou předepsány pouze příslušné počty izolačních vrstev a jejich nutná výkonnost. Výběr materiálů, jejich tloušťka a event. jejich kombinace jsou přenechány projektantům a schvalovacímu orgánu. V porovnání s dřívější legislativou je tak vytvářen prostor pro vývoj tzv. řešení „ na klíč “ .
2) Schoenherr J.I. z vysoké školy v Zittau seznámil účastníky Workshopu s výsledky z dlouhodobých pokusů prováděných pomocí lysimetrů na rekultivačních případně hydrologických vrstvách. Uzavírací vrstvy skládek zpravidla sestávají z vyrovnávací vrstvy, izolačních vrstev, ochranných vrstev, drenážní a rekultivační vrstvy. Životnost těsnících vrstev je omezená. Rekultivační vrstva tedy musí být konstruovaná tak, aby po určité době mohla převzít hlavní ochrannou funkci. To předpokládá detailní znalosti o časovém chování rekultivačních materiálů za působení antropogenních a přirozených vlivů. Cílem vědeckých výzkumů je mimo jiné vytvoření praktického a vědecky fundovaného návodu pro dimenzování a koncipování hydrologických vrstev z přirozených půd nebo technických půdních substrátů. Za tímto účelem provozuje Vysoká škola v Žitavě od září 2007 na skládce v Budyšíně- Nadelwitz lysimetry. Vybrané půdy jsou testovány z hlediska změn vodního režimu v závislosti na půdně mechanických změnách. ( automatické měřící stanice zaznamenávající srážky, klimatické stanice – záznam vlivu klimatu a podmínek provozu.). Účinnost lysimetrů se pohybuje mezi 85 až 90 %.
3) Pan Egloffstein , ICP GmbH Karlsruhe přednesl přednášku na téma : Zkušenosti se stavbou hydrologických / rekultivačních vrstev. Rekultivační a hydrologické vrstvy byly v novém Nařízení o skládkování z roku 2009 spojeny s požadavky z hlediska mocností a retenčních schopností. Hydrologické vrstvy mohou pro tř.skládek I a II nahradit při dodržení požadavků izolační prvek.Pro dodržení požadavků na retenční schopnosti a podmínky pro vegetaci, zajišťující intenzivní vypařování, jsou kromě dostatečné mocnosti ( pokusy prokazují, že mocnost by měla být min. 1,6 m ) půd s dostačující polní vodní a vzdušnou kapacitou ( nejsou příliš vhodné písčité půdy, které jsou náchylné k erozi ). Mimořádný význam pro dodržení požadavků má tedy nejen kvalita půdního materiálu, ale i jeho šetrné zpracování při odběru, transportu a hlavně pak při jeho uložení ( např. hutnění je prováděno pomocí zvl. mechanizace s nádstavci – tvaru rýče kombinované s noži ).
4) Další přednášející např. p. Wattendorf, Sänger a Al-Akel porovnávaly požadavky na hydrologické vrstvy a jejich výkonnost – dnes a budoucnost, dále jaká má být zajištěna kvalita při výstavbě skládek aj. problematiky související s kvalitou hydrologických vrstev a jejich průzkumem.
V odpoledních hodinách se uskutečnila exkurze – prohlídka sanačního území „ Povrchový důl Berzdorf “.
Po ukončení těžby hnědého uhlí v tomto dolu byl v roce 1990 zahájen rozsáhlý program sanace území. Povrchový důl Berzdorf leží nedaleko města Görlitz a byl jedním z nejkomplikovanějších, geologicky nejvíce proměnlivých, ale krajinářsky nejkrásněji položených povrchových dolů Lužického revíru. Při sanaci jsou kladeny mimořádné nároky na geotechniku a hydrologii. Pozdější Berzdorfské jezero bude mít max. hloubku 70 m, vodní plochu 950 ha a tím objem vody cca 335 milionů m 3 . Poté, co bude zatopeno úplně, bude představovat jedno z největších jezer v Sasku. Voda pro zatopení je přiváděna z Lužické Nisy a vodního toku Pließnitz, což je jeden z vedlejších toků Lužické Nisy. Dostatečně je do jezera zaváděna voda z řady dalších, menších recipientů.
13.11.2009 :
Také druhý den probíhal přednáškový Workshop dle plánovaného programu :
1) Pan Heilmeier , Technická Univerzita Freiberg : Klimatické změny – vlivy na vegetaci na rekultivovaných plochách. Vlivy možných klimatických změn jako je zvýšení teploty a průměrného množství srážek v zimě, pokles množství srážek v letním období jsou sledovány s ohledem na vegetaci rekultivovaných ploch, především skládek. Na základě těchto sledování jsou doporučovány rostliny, které by mohly za očekávaných klimatických podmínek vhodné pro ozelenění skládek.
2) V tomto bloku přednesly své příspěvky také zástupci české strany pí. Vráblíková a Blažková z Univerzity Jana Evangelisty Purkyně z Ústí nad Labem a dále p. Černík ze spol. Aquatest Praha. Tyto příspěvky , tak jako příspěvky ostatních přednášejících jsou uvedeny ve Sborníku.
Např. pí.Blažková hovořila k tématu- výzkum geotermálního potenciálu v krajině
Obsahem příspěvku byla informace o připravované metodice výzkumu geotermálního potenciálu v území. Tato metodika je zpracovávána na základě dlouhodobých výzkumů a má za cíl propagovat geotermální energii, jako alternativní obnovitelný zdroj energie.Tento zdroj je „ přátelský “ k ŽP a prakticky nevyčerpatelný. Výzkum probíhá v Podkrušnohoří. Jako zdroj tepelného potenciálu jsou posuzovány možnosti využití povrchových a podzemních vod, a dále také tzv HDR – teplé suché horniny.
Ostatní příspěvky byly předneseny dle časového harmonogramu ( programu) a jsou k dispozici na OI Liberec, OOH ve Sborníku přednášek.
Závěry:
WORKSHOP Zittau-Liberec, kterého se OI Liberec každoročně zúčastňuje, byl v roce 2009 pořádaný již po šesté v řadě. V rámci tohoto setkání jsou projednávány a diskutovány otázky zejména k problematice skládek odpadů, jejich uzavírání a následné rekultivace a péče.
Akce je pořádána pod patronací vysokých škol Technické Univerzity v Liberci a Hochschulle Zittau-Görlitz. Přednášky byly zaměřeny na těsnící systémy využívané při rekultivacích skládek, monitoring sesedání půd a zachycení vlhkostí s využitím např. lysimetrů a dalších průmyslově-analytických sond. Součástí Workshopu byly i praktické ukázky výrobců průmyslových produktů pro monitoring skládek. V rámci workshopu byla dále uskutečněna prohlídka sanovaného povrchového dolu v Berzdorfu.
Celkově lze konstatovat, že poznatky ze služební cesty byly velmi zajímavé a přínosné především v oblasti skládkování ( stavby skládek, uzavírání skládek, následná péče o území a monitoring ) a souvisejících legislativních předpisů jak německých, tak českých.