Zpráva ze zahraniční pracovní cesty
Konference k implementaci a prosazování práva EU
Místo jednání: Rumunsko – Sibiu
Termín: 22.9.-25.9.2009
Zprávu vypracovala: Lenka Němcová
Spolucestující: Mgr. Kraus – OI Ústí na Labem,
Ing. Ptáčková, Mgr. Dvořák – MŽP
Dne 22.9. se konala schůzka Výboru IMPEL, na které byl řešen zvláště program příštího Valného shromáždění, které se bude konat ve Švédsku. Inga Birgitta Larsson předem předala návrh programu všem účastníkům Program byl odsouhlasen s výjimkou rozdělení předsedání Švédska a Výboru IMPELu během jednotlivých sekcí. Švédsko se vyjádřilo, že si přeje předsedat sekci, která se týká organizačních věcí, s čímž Výbor nesouhlasil. Tento bod zůstal nedořešen - k dořešení na příští schůzce Výboru během zvláštního valného shromáždění v Bruselu. Vedoucí clusterů slíbili, že zašlou návrhy projektů sekretariátu IMPELu nejpozději dva týdny před zvláštním valným shromážděním. Inga Birgitta Larsson oznámila, že vzhledem k tomu, že jí Francie oznámila svůj požadavek na tlumočení do francouzštiny během Valného shromáždění, není možné technicky již tlumočení zajistit.
Valné shromáždění ve Španělsku se bude konat ve dnech 15. - 16. dubna 2010. Vzhledem k nejasnostem, kdo rozhoduje o možnosti snížení členského poplatku, bylo řečeno, že dle pravidel IMPELu pouze Výbor IMPELu může rozhodnout o snížení členského příspěvku jednotlivého členského státu, který o to požádal. Sekretariát se může zúčastnit pouze vyjednávání, ale konečné rozhodnutí je vždy na Výboru IMPELu..
Druhý den Konferenci zahájil pan Nicolae Nemirschi – rumunský ministr životního prostředí, který přečetl vzkaz prezidenta Rumunska účastníkům konference. Pia Bucela nás seznámila s novým vývojem v rámci evropské politiky ŽP. Zdůraznila, že je velmi důležité, aby jednotlivé členské státy správně implementovaly novou legislativu. Je nutné se vždy snažit zvýšit efektivitu implementace a prosazování. Je nutné vést také stálý dialog se všemi partnery, zvláště s nevládními organizacemi, které hrají klíčovou roli.
Inga Birgitta Larsson nás informovala o prioritách švédského předsednictví jimiž jsou:
- klimatické změny
- biologická diversita
- mořské prostředí
- ekologicky účinné hospodaření
Dále vystoupil pan Mihail Fuka – prezident Rumunské národní stráže životního prostředí, která kontroluje, jak je implementována a prosazována legislativa EU v Rumunsku. Zdůraznil, že Rumunsko muselo velmi rychle absorbovat obrovské množství evropské legislativy v rekordně krátkém čase.
Proběhla diskuse mezi panelisty (Pia Bucella EC, Silvian Ionescu -RO, Werner Heermann – Evropská asociace pro správní soudce, Alexander Schink – Ministerstvo pro ŽP, ochranu přírody, zemědělství a ochranu spotřebitelů Severního Porýní Vestfálska a David Egilson – síť ředitelů agentur ŽP).
Odpoledne a celý druhý den konference probíhaly paralelní workshopy:
Komunikace s veřejností
Byla představena nová komunikační strategie sítě IMPEL v rámci které budou vydávány výroční zprávy, budou pořádány tiskové konference, vydávány brožurky k zviditelnění sítě a pořádány konference. IMPEL bude mít novou webovou stránku a v budoucnu se počítá s obsazením funkce tiskového mluvčího sítě.
Dále nás Cormac MacGearait seznámil s komunikační strategií v Irsku. Každý rok se zpracovává plán komunikace s médii, vzdělávací programy pro učitele, pořádají se konference, semináře a workshopy, používá se inzerce. Sestavuje se specifický plán komunikace pro každé oddělení včetně interní komunikace. EPA využívá také servisu monitoringu médií. Každý den jsou rozesílány články týkající se EPA všem zaměstnancům. Oddělení komunikace provádí podporu zaměstnancům a utváří politiku komunikace v rámci organizace. V minulých letech se nejvíce článků i stížností týkalo nelegálního skládkování odpadů, důvodem je i fakt, že v Irsku není ani jedna spalovna komunálních odpadů. Manuál pro nové inspektory je umístěn na extranetu a je každých 6 měsíců aktualizován.
Plánování na základě rizika
Tony Libregts informoval o projektu „Dělání správných věcí“ a o příručce, která byla v rámci projektu vypracována a je zaměřena na plánování inspekcí.
Isabela Santana nás informovala o aplikaci příručky „Dělání správných věcí“ v Portugalsku.. Koncem roku 2008 proběhla v Lisabonu schůzka vyššího managementu, který byl seznámen s příručkou „Dělání správných věcí“, která byla přeložena do portugalštiny a je umístěna na webových stránkách. Nejdříve bylo nutné získat informace o zařízeních, které jsou podávány jiným úřadům zabývajících se ŽP – Portugalské agentuře ŽP, regionálním úřadům ŽP a Výborům povodí.
Dalšími zdroji informací jsou:
- inspekční úřady
- obce
- průmysl
- veřejnost
- nevládní organizace a ostatní partneři
Dále bylo potřeba získat informace o historii jednotlivých zařízení na základě předchozích inspekčních zpráv a identifikovat „kritická“ zařízení skrze stížnosti, havárie a zjištění velkého počtu nesouladu s legislativou. Dále byla identifikována geografická území (vysoká koncentrace průmyslu, vysoce znečištěné oblasti). Tyto údaje jsou zaneseny v GIS systému inspektorátu.
GIS obsahuje:
- geografické seřazení zařízení
- relevantní informace o průmyslových územích
- národní informace o životním prostředí a územním plánování (řeky, síť chráněných území, vodní nádrže)
- spojení na inspekční databázi
GIS systémy obsahují veškeré informace o zařízeních a jsou užitečným nástrojem pro inspektory i při sestavování inspekčních plánů a měsíčních plánů inspekcí.
Dalším krokem byla implementace databáze hodnocení rizik. V roce 2008 byla spuštěna databáze hodnocení rizik pro IPPC zařízení s následujícími kritérii rizik:
- komplikovanost a velikost zařízení
- emise do ovzduší
- emise do vody
- odpadové hospodářství
- umístění zařízení
- přístup operátora
- soulad s legislativou
Databáze byla testována v prosinci 2008, proběhlo její hodnocení a během roku 2009 probíhá upřesnění a vyjasnění kritérií hodnocení rizik jako je např. kritérium umístění zařízení. V této době jsou již sebrány a vyplněny veškeré informace do databáze o zařízeních IPPC. Probíhá neformální spolupráce s Portugalskou agenturou ŽP, která posílá data pro 3 vstupy rizikových kritérií (emise do ovzduší, emise do vody a odpadové hospodářství). Dále do konce roku 2009 dojde k doladění databáze a její aktualizaci a budou propojeny priority s klasifikací rizik a zdroje s prioritami. Plány inspekcí zařízení IPPC na rok 2010 proběhnou již na základě výsledků z databáze hodnocení rizik.
V Portugalsku proběhne letos také IRI hodnocení a v budoucnu by se mělo přihlédnout k zjištěním vzešlým z IRI. Dalším krokem bude také vývoj databáze na hodnocení na základě rizik pro inspekce REACH.
Další přednáška se týkala hodnocení na základě rizik, kde Mgr. Kraus seznámil účastníky s plánováním kontrol v rámci Sevesa, IPPC a starých ekologických zátěží.
John Burns nás seznámil s riziky v oblasti přeshraniční přepravy odpadů. Z Velké Británie jsou nelegálně přepravovány odpady do Nigérie, Ghany a asijských destinací kde má takto nelegálně přepravený odpad vliv na zdraví obyvatelstva a zhoršení životního prostředí. Ve Velké Británii to má vliv na ztrátu důvěry veřejnosti v recyklaci. Více než 100 zprostředkovatelů se zabývá přepravou odpadů v UK. Přímo v přístavech se dají zjistit pouze symptomy, ale ne příčiny nelegální přepravy odpadů. V UK se zaměřili na velké exportéry odpadů, protože bez nich menší exportéři nemohou fungovat, a proto je velice důležité identifikovat klíčové hráče. V letošním roce jsou prioritami komunální odpady a elektronický odpad, přičemž nejdůležitějším úkolem bylo identifikovat hlavní cesty a "stakeholdery", jejich role a zodpovědnost a vyvinout nejlepší kontrolní strategii v rámci které poté budou trestně stíháni nejhorší delikventi. Lodní dopravci plně spolupracují, protože v opačném případě to pro ně znamená špatnou reputaci u veřejnosti. V červnu řešili v UK případ nelegální přepravy komunálních odpadů do tří brazilských přístavů, kam bylo dovezeno cca 1 400 t odpadu v němž byly obsaženy i použité injekční stříkačky, dětské pleny a baterie, ale ještě před vyložením dopravce sám informoval o nákladu brazilské úřady.
Pro zamezení nelegální přepravy odpadů je také klíčová spolupráce mezi jednotlivými regulátory a jednotlivé členské státy by měly používat různé přístupy na základě jejich specifických podmínek. Pouze jeden přístup pro všechny členské státy nemůže být efektivní.
Odpady v pohybu
Stále ještě roste produkce odpadů v EU o 10 % ročně a Evropa je stále příliš závislá na skládkách komunálního odpadu, v průměru 43 % komunálního odpadu EU končí na skládkách, přičemž jsou země jako Dánsko, kde se skoro neskládkuje a země, kde se skládkuje přes 80 % veškerého komunálního odpadu. Dalším problémem jsou nelegální skládky, které mají negativní dopad na lidské zdraví a životní prostředí. V zemích EU je okolo 7000 nelegálních skládek odpadů a 25 % všech stížností na porušení zákona (infringement) se týká odpadové legislativy. Jelikož cluster TFS, který se věnuje přeshraniční přepravě odpadů funguje velmi dobře, a i díky němu se snižovat objem nelegálně přepravovaných odpadů, bylo navrženo že by bylo užitečné založit nový cluster, který bude zaměřen na skládky.
J. Burns zdůraznil, že pro cluster TFS jsou nyní prioritou elektronické odpady, které jsou nelegálně dopravovány zvláště do Afriky. Bylo zjištěno, že 20 % těchto odpadů se ztratí v rámci recyklačního cyklu. Je velmi těžké určit, zda jde již o odpad nebo zda např. počítače jsou ještě funkční. Často jsou zabaleny jako nové počítače, ale při otevření krabice je zjištěno, že se jedná o nefunkční, často i mechanicky poškozený počítač.
Členským státům byl zaslán dotazník, který vyplnilo 20 z nich a z těchto dotazníků vyplynulo, že největším problémem je pro většinu členských států prevence nelegálních skládek a snížení objemu biologicky odbouratelných odpadů ukládaných na skládkách. Je také potřeba vyvinout metody jak zabránit vzniku nelegálních skládek. Správný monitoring a hlášení jsou tím základním při prevenci vzniku nelegálních skládek.
Byla nám představena rakouská elektronická národní databáze EDI. V Rakousku mají pouze jednu databázi pro všechny sektory životního prostředí (odpadové hospodářství, emise, emise do vod atd.). Data jsou přístupná úřadům, některá z nich i veřejnosti. Jedná se o veškeré informace o zařízeních, což je velmi užitečné pro kompetentní organizace, které databázi využívají před chystanou kontrolou. V databázi jsou uvedeny i relevantní inspekční orgány a kdo je zodpovědný za reporting v dané oblasti.
Holandsko prezentovalo svoji spolupráci s Čínou, v rámci které byly založeny webové stránky a byla přeložena veškerá čínská legislativa, která se týká přepravy odpadů do holandštiny a obráceně kompletní holandská legislativa do čínštiny.
Klimatická změna
V průběhu workshopu věnovaném klimatickým změnám byly prezentovány celkem tři přípěvky. První z nich představila Tricia Henton - zástupkyně anglické Environmentální agentury. Cílem prezentace bylo představit zúčastněným roli Environmentální agentury v ochraně klimatu v Anglii a Walesu. Na začátku své prezentace shrnula závazky zemí EU (20% redukce emisí skleníkových plynů či 20% využití obnovitelných zdrojů energie do roku 2020). Dále představila aktuální stav emisí škodlivých plynů ve Velké Británii a srovnávací graf podílu obnovitelných zdrojů energie na její celkové spotřebě v jednotlivých zemích EU (např. ČR 6,1% v roce 2005). Jedním z regulátorů emisí skleníkových plynů jsou povolení k zajištění energetických úspor v průmyslových podnicích či regulace skleníkových plynů, jakým jsou např. emise metanu ze skládek či oxidy dusíku. Prezentace obsahovala návrhy, včetně poradenství v oblasti energetické efektivnosti, zachytávání více skleníkových plynů ze skládek a další.
Druhý příspěvek přednesl Jens Peter Mortensen z Dánska. Podle něj je v boji s klimatickými změnami nutná regulace nástrojů pro úřady na lokální úrovni. Kjótský systém kvót není adresovaný místním úřadům zabývajícím se ochranou ŽP ale tomu, zda systém kvót funguje jako celek. Při stanovení BAT v povoleních je potřeba se více zaměřit na inovace, spotřebu energie a další otázky (např. topení, svícení a ventilace v budovách, dojíždění, atd.). Pohled na životní cyklus výrobků je v dokumentech BREF popsán nedostatečně, ale může být zohledněn místními úřady zabývajícími se ochranou ŽP v místě. Na závěr byly představeny některé příklady z denní praxe v Dánsku.
Poslední přednášející byla Dr. Dagnija Blumberga z Technické univerzity v Rize, která představila projekt věnovaný spotřebě el. energie v Lotyšsku. Lotyšsko má velké rezervy v oblasti zvýšení energetické efektivity, ovšem motivace pro snižování spotřeby energie je zde malá. V současné době je zde spotřeba elektrické energie mezi 80 – 200 kWh/m2/rok a snahou je s dostat na spotřebu 50 kWh/m2/rok (spotřeba ve Švédsku). Řešením je jednak legislativní podpora v této oblasti (např. zákon o energetické efektivnosti budov či Národní akční plán energetických úspor), dále finanční podpora a větší informovanost veřejnosti.
Třetí den konference zahájil Gerard Wolters a následovaly tři prezentace. Nejdříve nám Eugene Mazur z OECD představil zjištěné poznatky v rámci projektu Trendy a klíčové výzvy v zemích OECD. Projektu se zúčastnily Finsko, Francie, Velká Británie, USA, Japonsko. Dále Čína a Rusko, které nejsou členskými státy OECD. Hlavním zjištěními v rámci projektu je, že je potřeba zjednodušit regulační požadavky pro malé a střední podniky. Všeobecná závazná pravidla pro ně existují ve Velké Británii, Nizozemí a Francii. Inspekce musí být plánovány a vykonávány na základě hodnocení rizik, přičemž rizikové faktory jsou: komplexnost zařízení, umístění/lokace zařízení, zjištěná znečištění, možnost havárií, soulad s legislativou, EMS a chování zařízení. Dále je potřeba urychlit prosazovací proces. Z projektu vyplynulo, že ve Finsku a Japonsku kladou malý důraz na sankce a více důrazu na indikátory, strategické plánování a komunikaci s veřejností. Dochází k posunu od kvantitativních indikátorů k výsledkovým indikátorům, USA a Nizozemí nyní zkušebně využívá míru shody s legislativou, Velká Británie začala také využívat výsledkové indikátory jako je např. kvalita vody v řekách a emise znečišťujících látek. Kvantitativní údaje jsou těžko srovnatelné v různých státech a mají nízkou vypovídací hodnotu. Dalším trendem je vlastní monitoring a vlastní podávání zpráv samotnými regulovanými zařízeními a všechna data jsou dnes již dostupná v elektronické podobě.
Následovala prezentace o výzvách pro lepší implementaci legislativy ŽP z hlediska průmyslu od Jean Clauda Lehauta, který nás informoval, že největší výzvou je nyní pro průmysl nařízení REACH, které se týká cca 65 000 podniků, kde bude nutná registrace chemických látek Zdůraznil, že je důležitá spolupráce s Evropskou chemickou agenturou a EK. Závěrečná prezentace se týkala očekávání evropský občanů a přednesl ji John Lontelez z Evropského výboru pro ŽP, což je největší federace občanů zaměřená na životní prostředí v Evropě. Zdůraznil, že je velmi důležité zapojení sdružení občanů do procesů rozhodování a důležitá je také jejich úloha při tvorbě politiky. Při nedávném průzkumu bylo zjištěno, že děti žijící v rozvojových zemích shlédnou v průměru 100 000 reklam do své dospělosti, které je vybízí ke konzumnímu způsobu života. Proto je nutné daleko více propagovat udržitelný rozvoj. Dále zdůraznil, že náklady, které musí podniky vynaložit k tomu aby byly ve shodě s požadavky environmentální legislativy a v rámci EU, jsou daleko nižší než se původně očekávalo, což vyplývá i ze „Stoibrovy zprávy“.
Je nutné odstranit mýtus o vysokých administrativních nákladech na zavádění environmentální legislativy.
Will Fawcet z UK a Lukrecija Kireta ze sekretariátu IMPELu nám prezentovali shrnutí ze všech workshopů a Konferenci zakončil předseda IMPELu Gerard Wolters.
Zprávu schválil: MUDr. Eva Rychlíková