Zpráva ze studijní cesty do Chorvatské republiky, lužních lesů v nivě řeky Sávy Školní lesní podnik lesnické fakulty – OPEKE,
Přírodní park /CHKO/ Lonjsko Polje
a lužních lesů v nivě řeky Česmy Hrvatské šume, Šumarje Vrbovec
Termín: 30. 9. - 3. 10. 2008
Účastnící: Ing. Bohuslav Víša, vedoucí odd. ochrany lesa a pověřený vedením oddělení ochrany přírody
Ing. Jiří Konupka, inspektor odd. ochrany lesa
Ing. Milena Vaníčková, inspektorka odd. ochrany lesa
Cílem studijní cesty bylo seznámení se s problematikou obnovy a pěstování lužního lesa, především tvrdého luhu s dubem letním.
Dne 30. 9. 2008, ve večerních hodinách, jsme po příjezdu byli krátce přivítání zástupci University Zagreb, lesnické fakulty, oddělení lesní ekologie a lesnictví, a školního lesního podniku Opeke.
Dne 1. 10. 2008 nás Prof. Dr. sc. Igor Anič seznámil s obecnými otázkami lesa a lesnictví v Chorvatsku.
Na území Chorvatské republiky je cca 2,4 mil. ha lesní půdy (lesnatost 44 %), z toho 2,1 mil jsou lesy s lesními porosty, 0,3 mil. ha jsou lesní půdy určené k zalesnění. Lesy listnaté představují 84 % rozlohy lesů. Podle vlastnictví jsou 82 % lesy státní, z toho 20 % jsou lesní pozemky armády, škol, parků, atd. Lesy státu jsou ve správě Hrvatske šume. Ředitelství sídlí v Zagrebu a řídí 16 Uprave šume (lokální ředitelství), pod něž spadají jednotlivá Šumarija (lesní správy). Lesním zákonem je zakázaná holoseč, pravděpodobně od doby vlády Marie – Terezie.
Celková zásoba porostů je cca 300 mil. m3, roční těžba cca 6 mil m3.
V porostech inventarizováno celkem 450 druhů rostlin (např. 7 druhů dubů).
Prof. Dr. sc. Igor Anič představil metody obnovy a péče o lužní les na školním lesním podniku Opeke (cca 700 ha lesa, fakultní honitba), které jsou založeny na respektování stanovištních podmínek (průměrné teploty se pohybují kolem 10 oC, průměrné srážky jsou 900 mm, hloubka podzemní vody za normálního stavu 1 – 3 m, při poklesu 7 m, aluviální půdy nebo pseudogleje). Pralesy zde existovaly do 18. století jako přirozená hranice mezi říší Osmánskou a Rakousko-Uherskou. Pozůstatek pralesního společenstva (50 ha) se nachází v území s nebezpečím min ve východní Slavonii.
Hospodaření a dřevinná skladba se liší podle typu stanoviště - výskytu záplav a hladiny podzemní vody. Jsou rozlišovány 3 základní typy stanoviště /název je v chorvatštině/:
1. „Greda“ – klimaxový les s dubem letním, habrem, lípou, vtroušeně jasan úzkolistý, javor babyka, jabloň, pomístně se vyskytuje i buk.
Jako ukázkový porost byl předveden porost 158b s dubem letním a habrem obecným ve stáří 185 let (1. generace hospodářského lesa), porostní plocha 1,9 ha, 95 m nad mořem. V porostu je inventarizováno 40 dubů letních, 265 habrů obecných, 11 olší (celkem 317 ks) na 1 ha. Zásoba je 610 m3, z toho 387 m3 je dubu letního (63 %),
Porost je ponechán bez zásahu.
Fragmenty s přirozeným zastoupením buku lesního (postglaciál) – 50 lokalit v lužním lese v Chorvatsku.
2. „Niza“ záplavy se vyskytují 2x ročně na cca 14 dnů, nižší nadmořská výška, spodní voda v hloubce 1-2 m. Horní etáž je tvořena dubem letním (dobrá plodnost) a jasanem úzkolistým. Ve spodní etáži se nachází habr obecný. Velká část těchto stanovišť byla v minulosti narušena odvodňováním, což narušilo vodní režim a způsobilo prosychání porostů.
Porost 132b – 130 let, porostní plocha 11 ha. Obnovní cíl: 50 – 60 % dubu letního, 30 % jasanu úzkolistého, 10 % ostatní dřeviny. Porosty jsou obnovovány clonnou sečí ve 2 fázích – seč semenná (odstraněno 30 – 40 % zásoby, především spodní patro, ponecháno 100 až 150 dubů na ha) a po 2-3 až 5 letech, kdy nárosty DB dosahují po kolena, je provedena seč domýtní, aby nedošlo k úhynu zmlazení pod porostem. Obnovované porosty jsou oploceny silným pletivem na rámech (8000 EURO za km) proti poškození zmlazení divokými prasaty. Pokud je obnova porostu rozdělena na několik fází, např. při řazení obnovy postupně za sebou ve 4 pruzích, zůstává oplocení na místě až 30 let). Pokud je třeba, jsou porosty doplňovány výsevy 800 až 1000 kg/ha nebo žaludy pod motyku 400 až 600 kg/ha nebo 10-15 tis. 2 letých semenáčků.
3. „Bara“ – mikrodeprese 2 typy – uzavřené s olší lepkavou (Alnus glutinosa)
otevřené s cirkulující vodou s jasanem úzkolistým
Území je zaplaveno 2 ročně v 5. a 6. a 10. a 11. měsíci, spodní voda dosahuje 0,5 až 1 m pod povrch, těžké gleje se 100 % jílu, vysoká biodiverzita, vytváří se sukcesní společenstva.
Ukázka 1 generace jasanového porostu sukcesního charakteru, v němž byla provedena 1 probírka, obmýtí je stanoveno na 80 let, přirozená obnova jasanem, na přechodných stanovištích mezi „Barou“ a „Nizou“ s umělou obnovou dubu letního. Jasan je poškozován na bázi kmenů při odtávání ledu, vznik netvárných jedinců.
Porosty netvařce Amorpha fruticosa (původní výsadby u železničních náspů, následně invazní šíření) Keře netvařce se vyskytují prakticky všude na okrajích cest a vodotečí a negativně ovlivňují přirozenou i umělou obnovu, zejména okraje porostů. Trvale neúčinkují chemické zásahy nebo kosení. Zkušebně je využito mimo les podolského hovězího skotu k jeho likvidaci, prozatím s dobrým výsledkem.
Odpoledne jsme navštívili přírodní park (CHKO) Lonjsko polje. Park byl v roce 2005 vyhlášen Ministerstvem kultury. Sídlo správy parku je v Krapje. Průvodcem nám byl Ing. Dražen Ivaštinovič.
V parku 67 % plochy zaujímají lesy (55 tis. ha), 30 % louky a močály, 3 % jsou zemědělské půdy obhospodařované tradičními způsoby. V parku je inventarizováno 550 druhů živočichů, z toho 240 ptáků (např. orel mořský, kolpík bílý), z toho 130 druhů zde hnízdí. Park je mimo jiné zaměřen na chov starých plemen dobytka (Slavonsko sriensko podohla – hovězí dobytek 4800 ks, chorvatský pasovský kůň 1800 ks, turecké prase 5000 ks, husy 1000 ks).
Park je navržen za památku UNESCA.
Naši studijní cestu jsme ukončili dne 2. 10. 2008 v lesích Hrvatské šume, Šumarje Vrbovec, v nichž nás provázel ing. Duro Kauzlarič (vedoucí správy) a Prof. Dr. sc. Igor Anič.
Správa Vrbovec má 8200 ha lesa (6 revírů o 800 až 2200 ha), 2400 mil. m3. V porostech převažuje dub letní 54 %. Habr obecný je zastoupen 20 %, buk lesní 13 %, jasan úzkolistý 5 %, olše 3 %, zbytek jsou ost. dřeviny. Těžby jsou zajišťovány vlastními pracovníky, při zvýšených kalamitních těžbách je využíváno i privátních firem.
Jako ukázky přirozené obnovy dubu letního byly použity porosty v údolní nivě řeky Česmy (105 – 140 m n. m). V roce 1960 proběhla regulace řeky, napřímení a odtržení slepých ramen. Regulace se projevila poklesem spodní vody a usycháním starších porostů - 15 000 m3.
V lesních porostech 66 b a 70 e, stáří 156 let, obmýtí 130 let, byl proveden výsek habru při semenné seči. Podle potřeby je někdy využívána příprava půdy. Domýcení porostu je při dobré semenné úrodě provedeno do 5 let (v takto zakmeněném porostu se semenáčky dubu ztratí do 2 let).
Ukázka zajištěných nárostů ve věku 10 let (bylo již odstraněno oplocení) výška kultury, zejména dubů je cca 2,5 m.
Problémem bývá přemnožení hlodavců – používány rodenticidy, padlí dubové (postřiky a plevel (pomístné vyžínání).
Ukázka sledování hladiny spodní vody piezometry.
Ukázka semenného stromu a semenného porostu (150 let) vyhlášeného v roce 1977 (pokusné plochy v rámci programu „Člověk a biosféra).
Závěr
Tato zahraniční služební cesta ukazuje možnosti hospodaření v dubových porostech lužního lesa s vyloučením holosečného způsobu a v souladu se stanovištními podmínkami.
Ing.Bohuslav Víša Ing.Milena Vaníčková Ing.Jiří Konupka
Schválil: Ing.Radek Pallós, ředitel OI