Zpráva ze zahraniční služební cesty
Jména účastníků: Ing. Josef Pospíchal, Ing. Lenka Vávrová, Ing. Pavel Starý, Mgr. Jan Vala
Datum: 14.5.-16.5.2008
Název a adresa navštívených organizací:
Firma ALKU GmbH, Industriestrasse 9, 93142 Maxhutte-Haidhof
Bioplynová stanice na zpracování siláže a hovězí kejdy p. Geisenhofera v obci Wešichs
Firma cobos Fluid service GmbH, Moosacher Str. 32 b, 80809 Mnichov
Účel cesty:
Účelem cesty bylo seznámit se s nakládáním s kabely, provozem bioplynové stanice a v rámci zemědělského hospodářství a s nakládáním s emulzemi. V průběhu cesty byla se svolením navštívených organizací pořizována fotodokumentace a písemné poznámky z výkladu vedoucích pracovníků jednotlivých provozů. Informace získané z výkladů jsou obsaženy dále v této zprávě.
Popis výsledků cesty:
Firma ALKU GmbH se specializuje na obchod s barevnými kovy, které produkují jako odpad, průmyslové podniky v oblasti města Regensburg. Těmto producentům nabízí vypracování koncepce třídění tohoto odpadu tak, aby jejich výtěžek za prodej byl co nejvyšší. Ředitel firmy p. Herbert Fritsch jako příklad uvedl, že při začátku spolupráce s jednou firmou v Regensburgu v této firmě třídili odpady z barevných kovů na 4 položky, nyní je to na více než 20 položek. Tržby této firmy za prodej tohoto odpadu tím ale výrazně vzrostly. Firma ALKU stanoví ceny vykupovaných odpadů od svých dodavatelů podle obsahu barevných a drahých kovů a aktuálních cen kovů na burze. Ve své databázi má přes 1500 rozborů na obsah kovů v různých elektrosoučástkách (př. komponenty počítačů, mobilních telefonů, kalkulaček). Veškerá činnost při třídění je prováděna ručně na prostorných stolech. V době návštěvy pracovníci rozebírali lambda sondy z katalyzátorů z motorových vozidel, které obsahují platinu. Strojové dělení plastu od Cu kabelů na této provozovně nedělají, ale zajišťuje je pro ně jiná firma. Ze zbytků izolačních matřeriálů z kabelů se vyrábějí podlahové rohože do hal průmyslových podniků. Tato surovina je dodávána do České republiky, kde je zpracovává v Plzni firma Replast s.r.o. Do konce tohoto roku se celý navštívený provoz přestěhuje na nové místo, kde se veškerá činnost bude provádět va vlastní kryté hale v váhovým hospodářstvím napojeným na výpočetní techniku. Účastníci exkurze mohli vidět i sklad surovin cenných kovů, to jsou součástky obsahující zlato, stříbro, platinu. Významnou část skladovacího materiálu tvořily součásti osobních počítačů, kalkulaček, mobilních telefonů a elektrické kabely. Ročně touto provozovnou projde asi 3000 tun barevných a drahých kovů. Zbytkový odpad, který nejde zpeněžit se předává do spalovny ve městě Schwandorf, kde firma platí 160 Eur za tunu předaného odpadu.
Ačkoliv firma vůbec nenakládá s nebezpečnými odpady, každoročně v únoru Úřad pro technickou kontrolu a certifikaci z Mnichova (TUV) prověří fyzický způsob nakládání s nakoupeným materiálem a rovněž příslušné vazby v evidenci. Na základě toho pak vydá certifikát na další roční období. Tímto certifikátem se pak firma prokazuje při jednání s obchodními partnery. Podle sdělení p. Fritsche by bez tohoto osvědčení obchodování a podnikání v tomto oboru nebylo v SRN vůbec možné.
Soukromý zemědělec p. Alfred geisenhofer v obci Weichs severně od Mnichova hospodaří ne 200 ha zemědělské půdy. Dříve se věnoval výrobě mléka, která měla ovšem klesající rentabilitu. Když spolu se svým synem řešil otázku, zda investovat do nového kravína a nebo pořídit bioplynovou stanici, rozhodl se pro druhou možnost. Na výstavbu bioplynové stanice si vzal úvěr a investoval asi 3,5 mil. Eur. Nyní již nechová krávy pro výrobu mléka, ale jen 50 ks skotu, aby měl potřebné množství kejdy pro bioplynovou stanici. Stanici začal stavět v roce 2004 a v listopadu téhož roku ji uvedl do provozu. V roce 2007 ji rozšířil o další fermentor. Pro výrobu bioplynu využívá silážovou zelenou hmotu z kukuřice, žita nebo trávy. Součástí areálu jsou tři nadzemní silážní žlaby, kde se uskladní siláž na celoroční provoz stanice. V době návštěvy byla ve 2 žlabech ještě zásoba staré siláže a do 3. žlabu byla navážena čerstvá zelená hmota. Provoz stanice vysvětlil účastníkům exkurze její majitel. Silážová hmota se nakladačem dává do příjmového koše odkud jde šnekem do fermentorů, kde se promíchává a přidává se kejda. Spotřeba siláže je asi 30 tun denně. Ve fermentorech pak probíhá za teploty 40 st. Celsia kvasný proces, kdy bez přístupu vzduchu vzniká bioplyn. Celý kvasný proces trvá 100 dní a na konci zbývá ještě tekuté hnojivo, které se opět použije na hnojení pozemků, kde rostou suroviny pro biostanici. Bioplyn je jímán a odváděn ke spalování ke generátorům, které vyrábějí elektrický proud a jako vedlejší produkt je ještě k dispozici tepelná energie. Stanice má nyní 3 generátory, které vyrobí za hodinu 500 kWh el. energie a tepelná energie stačí na vytápění domova důchodců v obci, 27 bytů a 7 domů. V době návštěvy nebylo možno zaznamenat žádný zápach, neboť se ani se siláží nemanipulovalo a nádrž na kejdu je v podzemí. Stanice se nachází mimo zastavěné území v bezprostředním sousedství obce.
Firma cobos fluid Service GmbH v průmyslové oblasti na severu Mnichova se specializuje na likvidaci znečišťujících emulzí z průmyslových podniků. Roční objem odebraných emulzí je asi 55.000 tun. Větší část tohoto objemu je zpracována na zařízeních firmy přímo u původců, aby nebylo nutno transportovat desítky tisíc tun tohoto nebezpečného odpadu. Od menších původců se emulze zpracovávají. V navštíveném zařízení v Mnichově, kde jsou k dispozici 2 destilační zařízení, která dohromady za rok zpracují cca 15 000 tun emulzí. Odborný výklad a seznámení s provozem pro účastníky exkurze provedl p. Alfred Horsch ředitel firmy. Vstupní surovina – použitá emulze se do zařízení většinou dováži pomocí autocisteren, provozovna má však i vlastní železniční vlečku. Při přijmu se z dodávky odebere vzorek, který se na místě posoudí ve vlastní laboratoři. Firma má k dispozici 3 nadzemní a 3 podzemní zásobníky s celkovou kapacitou 500 m3. při přepouštění do podzemních zásobníků firmy se z emulzí odstraní hrubé nečistoty. Vlastní proces odloučení vody od oleje se provádí bez použití chemických prostředků, metodou odpařování. Emulze která obsahuje 80-90% vody se zahřeje na stanovenou teplotu při níž pak dochází k odpařování vody a zbývá olejová frakce, která se pak předává jako palivo do cementáren. Zkondenzovaná voda je ve velmi dobré kvalitě a jako taková je bez problémů vypouštěna do kanalizace. Tepelná energie potřebná k zahřátí emulze se získává stlačováním vzduchu pomocí kompresoru. Tím dochází k významné úspoře nákladů na energii oproti běžným způsobům zahřívání. Destilace může probíhat prakticky bez obsluhy nepřetržitě 24 hodin denně a všechny řídící pokyny, včetně pokynů k nutné údržbě (čištění trysek) lze předávat dálkově prostřednictvím osobního počítače. Celé zařízení tvoří uzavřený celek, který neemituje do ovzduší žádné pachy ani vodní páru.