Zpráva ze zahraniční pracovní cesty

"Implementace Akčního plánu EU pro boj proti nezákonnému obchodu s volně žijícími a planě rostoucími druhy: užší spolupráce s obchodním sektorem“

Účastníci:   Jana Zachařová

  (ČIŽP – Ř, oddělení mezinárodní ochrany biodiverzity a CITES)

Místo jednání:  Brusel, Belgie

Datum:  7. - 8. 2. 2017

Účel jednání: zastupování České republiky na jednání k implementaci schváleného Akčního plánu Evropské Unie pro boj proti nezákonnému obchodu s volně žijícími a planě rostoucími druhy

Časový průběh cesty:

7. 2. 2017 – odlet z Prahy, přílet do Bruselu

8. 2. 2017 – účast na konferenci

8. 2. 2017 – odlet z Bruselu, přílet do Prahy

Pořádající organizace:

Konference byla pořádána Evropskou komisí (EK) za účasti zástupců EK, jednotlivých členských zemí, Sekretariátu CITES a dále zástupců veřejného i obchodního sektoru, přepravních společností a nevládních organizací.

Anotace:

Jednání bylo svoláno k aktuální problematice implementace Akčního plánu (AP) Evropské Unie pro boj proti nezákonnému obchodu s volně žijícími a planě rostoucími druhy, který byl přijat Evropskou komisí 26. února 2016 a jehož cílem je posílit roli EU v boji proti nelegálnímu obchodu s wildlife prostřednictvím 32 opatření, která si EU vytkla za cíl, a to ve třech hlavních oblastech: prevence, kooperace a enforcement. Cílem jednání byla výměna zkušeností mezi jednotlivými členskými zeměmi, zhodnocení dosavadních úspěchů v implementaci AP a určení priorit pro budoucí směřování. Dalším hlavním tématem bylo prohloubení spolupráce s obchodním a veřejným sektorem (zástupci chovatelů a leteckých a přepravních společností) jakožto důležitým partnerem v boji proti nelegálnímu obchodu s wildlife, který se stal jedním z nejvýnosnějších druhů organizovaného zločinu na světě.

Jednotlivé body jednání:

Úvodní slovo pronesli Daniel Calleja, generální ředitel pro životní prostředí a udržitelný rozvoj EK a John Scanlon, generální tajemník Úmluvy CITES a Gaël de Rotalier z Evropské komise. Daniel Calleja prezentoval některé úspěšné případy záchytů v Evropě z posledních let, jako např. velké záchyty slonoviny, exotických ptáků, šupin z luskounů, či úhořího monte a mimo jiné zmínil i pokračující vyšetřování případu falešných lovců nosorožců z ČR. Zmínil, že v mnoha zemích proběhly legislativní úpravy v oblasti životního prostředí a vyzdvihl především těsnou spolupráci mezi kolegy, jednotlivými organizacemi i státy a v neposlední řadě i užší spolupráci s veřejným a privátním sektorem, která může vést k úspěchu v boji s nelegálním obchodem s wildlife. John Scanlon připomněl poslední zasedání smluvních stran CITES v Johannesburgu, kterého se účastnilo nejvíce účastníků v historii a především ohromné úspěchy této konference, kdy na tomto zasedání bylo zařazeno 500 nových druhů živočichů a rostlin a mnohé byly přeřazeny do kategorie vyšší ochrany. Zmínil rovněž důležitost zapojení soukromého sektoru (především letecké a transportní společnosti) a důležitost AP EU pro CITES. Gaël de Rotalier vyzdvihl význam evropského trhu s wildlife ve světovém měřítku – obchod EU s wildlife je odhadován na 100 miliard euro (EU se např. podílí 20% na celosvětovém obchodu se dřevem), přičemž funguje nejen jako konečná destinace pro ilegální obchod s wildlife, ale i jako vývozní (úhoří monte).

Dopolední sekce byla zaměřena na výměnu zkušeností mezi jednotlivými členskými zeměmi z pozice především  enforcement zástupců, státních zástupců a soudců při implementaci AP EU. Jako první v panelové diskusi vystoupila Maj Munk z Dánska, která pracuje od roku 1989 ve výkonném orgánu CITES. Zmínila, že Dánsko je malá země, a tudíž se jim daří plnit požadavek na úzkou kooperaci mezi jednotlivými složkami státu, a to nejen v rámci CITES, ale i v oblasti FLEGT, směrnice o habitatech apod. Dále zmínila nutnost vstoupit v jednání s ministerstvem spravedlnosti z důvodu propojení ilegálního obchodu s wildlife a nelegálních transakcí toků peněz. Luis Fernando Solanas Almalé ze španělského enforcementu (Guarda civil) vyzdvihl spolupráci policie s environmentálními složkami a poukázal na několik úspěšných operací, avšak zmínil také problémy s edukací v tomto směru a s nedostatkem lidí. Opět zdůraznil propojenost zločinu v oblasti životního prostředí a wildlife s korupcí, praním špinavých peněz, paděláním dokumentů a organizovaným zločinem, což označil jako klíčový aspekt v boji s ilegálním obchodem s wildlife. Ilegální obchod s wildlife má obdobný modus operandi jako jiné organizované zločiny (obchod s drogami), často používá kurýry, kteří cestují s více zavazadly. Důležitou úlohu v tomto směru musí hrát Europol, protože klíčová je znalost organizovaných skupin a jejich fungování. Dále zmínil, že Španělsko je významným transitním místem v tomto obchodu, a to jak z jižní Ameriky, tak z Afrických zemí do Asie. Renske Mackor, státní zástupkyně z Dánska, poukázala na skutečnost, že u nich soudci podceňují závažnost a komplexitu problematiky wildlife a upozornila na nutnost školit v této problematice speciálně zaměřené státní zástupce, soudce a policii. Za nejdůležitější považuje zaměřit se na finanční aspekt problematiky, protože to je hlavní důvod, proč se kriminální skupiny přesouvají do oblasti environmentálního zločinu – peníze. Je tedy nutné sledovat především toky peněz a tento aspekt využít jak k odhalování zločinů na poli s wildlife, tak k větším postihům při penalizaci. Tento přístup přitom stále není běžnou praxí. Farah Bouquelle, belgická soudkyně v oblasti environmentální kriminality, se podělila o zkušenosti s bojem v této oblasti v Belgii – podle ní není akční plán EU mezi soudci v Belgii vůbec znám, stejně tak není známa problematika environmentální kriminality a většina soudců tuto problematiku podceňuje a myslí si, že se jedná o případy z minulosti. Zmínila však, že od roku 2016 existují v Belgii specializovaní státní zástupci v této problematice.

V následné diskusi se zástupci enforcementu shodli na nutnosti využívat i sankce z jiných oblastí zločinu (finanční – praní špinavých peněz, organizovaný zločin), protože v oblasti wildlife kriminality je penalizace nízká a tresty nejsou dostatečně odrazující. John Scanlon zdůraznil, že existují velké případy s odstrašujícími tresty v Africe nebo Asii, ale v Evropě stále není environmentální zločin považován za závažný zločin, jak vyzývá rezoluce OSN. Zmínil, že je nutná edukace soudců v této oblasti.

Druhá část dopolední sekce byla věnována většímu začlenění veřejného a privátního sektoru proti boji s nelegálním obchodem s wildlife. Nejprve vystoupili zástupci teraristických společností (Reptile a Exotic Pet Trade Association, German Pet Trade Industry Association ZZF, Terraristik.com website, European Pet Organization), jejichž zástupci především poukazovali na pozitivní aspekt chovatelství. Vyzdvihovali spolupráci s veřejností a edukativní charakter chovatelských akcí pořádaných pro veřejnost. Rovněž poukazovali na pozitivní přínos pro ochranu ohrožených druhů a na skutečnost, že zákazy nejsou vždy nejlepším řešením, protože se část trhu následně přesune do ilegality, s čímž zástupci enforcement organizací rozhodně nesouhlasili. Sandra Altherr z organizace Pro Wildlife upozornila na podezřelé inzeráty o prodeji chráněných druhů na chovatelských webech, z čehož jeden případ se týkal i českého občana inzerujícího na německém teraristickém webu. Zdůraznila, že o záchraně druhů by se mohlo mluvit pouze tehdy, pokud by se zvířata vracela zpět do volné přírody, což se však v praxi neděje. Také zdůraznila nutnost větších postihů pro odhalené pašeráky a zmínila rozvojové země, které mají většinou mnohem přísnější tresty než rozvinuté země EU jako např. Německo. V diskuzi dále vystoupila zástupkyně z Born Free Foundation, která zdůraznila, že činnost v pet sektoru nelze rozhodně chápat jako dobrovolnou službu veřejnosti, ale že naopak v tomto odvětví se ročně vydělá mnoho peněz a je tedy činností značné profitující.

Odpolední část byla zaměřená na letecký sektor a letiště jako důležitá centra obchodu s wildlife. V první části vystoupili zástupci dvou velkých evropských letišť a překladišť mezinárodního významu – letiště Charles de Gaulle ve Francii a Heathrow ve Velké Británii. Vystoupil ředitel letiště Charles de Gaulle Franck Goldnadel, který uvedl, že letiště Charles de Gaulle je největším v Evropě v přepravě kargo a poštovních zásilek (2 miliardy tun v roce 2016) a druhé v počtu odbavených pasažérů (66 milionů za rok 2016). Největšími přepravci jsou Francouzské aerolinie a FedEx. Většina (přes 60%) kargo nákladu je přepravována osobními, nikoliv nákladními letadly, což přináší nové výzvy při odhalování ilegálního obchodu s wildlife. Hlavním úkolem letiště je koordinovat vzájemnou spolupráci a sdílet informace mezi jednotlivými partnery (celníci, letečtí přepravci, poštovní společnosti), informovat pasažéry o této problematice a zajistit potřebný servis všem partnerům (letiště Charles de Gaulle otevřelo před dvěma roky např. novou pohraniční veterinární stanici). Důležitá je rovněž cílená analýza rizik v leteckých skladech.

Philippe Legue, ředitel celní správy na letišti Charles de Gaulle, popsal kontroly celní správy, které se zaměřují v souladu s národním celním kodexem na pasažéry a jejich zavazadla i kargo zásilky jak na vstupu do EU, tak i v transitu do třetích zemí i dalších zemí EU, v úzké spolupráci s veterinární správou, a zaměřil se i na problémy, kterým celníci při provádění kontrol čelí. Uvedl, že mají speciální typ spolupráce na úrovni státních zástupců v oblasti problematiky CITES. Vyzdvihl právní normy, které umožňují posuzovat výtěžek ze zločinů s wildlife jako „praní špinavých peněz“ (money laundering), což umožňuje posunout horní hranici trestu až k deseti letům vězení, a dále možnost využívat seznam PNR (Passenger Name Record – jmenná evidence cestujících), který obsahuje osobní údaje cestujících, které shromažďují a uchovávají letečtí dopravci. Celní úřad může data zpracovávat k odhalování a vyšetřování teroristických trestných činů a jiné závažné trestné činnosti.

Zástupce společnosti DHL zmínil, že za posledních 5 – 10 let se mnohonásobně zvýšil díky internetovému obchodu objem expres cargo zásilek, což klade zvýšené nároky na pracovníky, které je nutno školit v odhalování a identifikaci podezřelých zásilek  - zmínil úspěch takovýchto kampaní zvyšujících povědomí o dané problematice. Zástupce IATA rovněž zmínil důležitost obdobných workshopů, které pořádali v Bangkoku a Nairobi.

Celkově se delegáti shodli především na nutnosti prohlubování spolupráce mezi veřejným a privátním sektorem, což však částečně naráželo na rozdílný přístup v obou táborech, což bylo zjevné především v diskuzi mezi zástupci enforcement orgánů a zájmových organizací, kteří zdůrazňovali pozitivní dopad jejich organizací pro společnost i chované exempláře a demonstrovali to na konkrétních úspěšných případech spolupráce s veřejností. Naproti tomu zástupci enforcement a některých nevládních organizací zdůrazňovaly problém propojení tohoto sektoru s organizovaným zločinem a dalšími ilegálními aktivitami. V oblasti spolupráce s leteckým sektorem (letiště, letecké a kurýrní společnosti) byla především zdůrazňována snaha o maximální spolupráci na všech úrovních a vzájemnou informovanost a nutnost pořádání kampaní zvyšujících povědomí o ilegálním obchodu s ohroženými druhy rostlin a živočichů.

Zpracovala:  Jana Zachařová, 28. 2. 2017

Zprávu schválila: Pavla Říhová