Cestovní zpráva ze zahraniční pracovní cesty
Účastníci: Ing. Danuše Hráská, Martina Němcová
Místo: Hochschule Zittau/Görlitz, Insitut für Verfahrensentwicklung, Torf- und Naturstoff-Forschung (ITN)
Datum: 26. a 27. květen 2016
Projekt TESEUS – mezinárodní vzdělávací projekt
Popis pracovního jednání:
Mezinárodní vzdělávací projekt TESEUS je zaměřen na udržitelné a efektivní využívání zdrojů. Byly předneseny příspěvky o hydrologii a ekologii v lokalitě Mužákovská vrása (Muskauer Faltenbogen) a Mužákovský park (Muskauer Park). Na tomto projektu spolupracují i studenti z TU Báňské akademie ve Freibergu.
Průvodce geoparku pan Uwe Bartholomäus nám přiblížil geologii a strukturu Globálního parku UNESCO – Mužákovské geologické obloukové vrásy, nacházející se cca 90 km SZ od města Zittau na severní špici okresu Mužákov.
Mužákovská vrása, vznikla v důsledku překrývajícího se zalednění během halštrovské a sálské doby ledové. Tlak a pohyb ledovce vedl ke stlačení hnědouhelných slojí s působením až do čtvrtého miocénního komplexu slojí v dnešní hloubce více než 200 m. Tyto kolmo stojící sloje zvětrávají v horní části. Tato specifičnost reliéfu byla pruskými geology označena jako "vrása".
Kolem roku 1850 zde byla zahájena těžba hnědého uhlí, která probíhala až do roku 1970. Po ukončení důlní činnosti se zde nabízela celá řada lokalit pro ukládání odpadů a odpadních produktů. Po celá desetiletí zde vznikaly plochy s reliktními zátěžemi a skládky odpadů. V současné době zde mimo jiné existuje zajištěná skládka domovního odpadu "Grüne Fichte" a sanovaná a zajištěná bývalá divoká skládka nebezpečného odpadu "Phillipine" nedaleko Weißwasseru.
Veřejností poměrně málo vnímaný geopark "Mužákovská vrása" byl vytvářen od roku 2005. Rozkládá
se mezi Saskem a Braniborskem a zasahuje i do polského Lubušského vojvodství. V roce 2006 získal
tento geopark mezinárodní uznání, v roce 2011 byl zahrnut do evropské sítě (UNESCO) a v roce 2015 prošel úspěšně opětovnou evaluací. Je největším středoevropským parkem v anglickém stylu. Samostatnými významnými objekty v parku jsou zrekonstruovaný zámek a arboretum.
Volkmar Dunger přednesl příspěvek o hydrogeologických zvláštnostech Mužákovské vrásy. Nejprve hovořil o hydrogeologii v Německu, poté o hydrogeologii v Sasku a nakonec o hydrogeologii v Mužákově. Vodní bilance v Mužákově, kde je 7 měřících stanic, je následující: srážky – průměr 613 mm/rok, odtok – průměr 200 mm/rok a výpar – průměr 475 mm/rok.
Sopgie Geisler hovořila o projektu DBU „Mužákovská kulturní krajina (dále jen MKÚ). V roce 1993 byla založena nadace pro životní prostředí. MKÚ se nachází na obou stranách řeky Nisy, patří sem i výše zmíněná oblouková mužákovská vrása. Součástí MKÚ je zámek, který leží na německé straně. Zámek, který prošel celkovou rekonstrukcí je sídlo nadace, najdeme zde expozice, výstavní prostory a probíhají zde vzdělávací akce a historické konference.
Workshopu byli přítomni i studenti z TU Báňské akademie ve Freiburgu, kteří přednesli své diplomové práce zaměřené na lokalitu Mužákovské vrásy.
Diplomová práce studenta Patricka Oettela byla zaměřena na hydrologii a půdy v Mužákovském parku. Park je silně antropogenní, důsledkem je kamencová těžba. Dosud nebyly vyhodnoceny vodní bilance. Území je rozděleno do hydrotopů – morfotop, pedotop, klimatop, hydrotop. Pedologie řeší čtyři půdní typy – kyselá půda, rašelina, písčitá půda a zamokřené půdy.
Diplomová práce studenta Edvarda Pfeffera byla zaměřena na možné budoucí zalesnění skládky Grüne Fichte, konkrétně, aby skládka splynula s krajinou. Rozloha skládky tř. II., je 14,5 ha a bylo zde uloženo cca 800 tis. m3 komunálních odpadů. V roce 1970 se na tuto skládku ukládaly i průmyslové odpady, od roku 1989 pouze komunální odpady. V roce 1999 byl provoz skládky ukončen a probíhá sanace skládky.
V rámci této cesty byla uskutečněna exkurze ekologické výzkumné stanice při Vysoké škole Žitava/Görlitz.
Vysoká škola provádí experimenty ve své ekologické výzkumné stanici pomocí tzv. lysimetrů. Lysimetr je měřící přístroj, zabudovaný v šachtě pod úrovní terénu, a je používán k měření výparu vody z půdy. Lysimetr je využíván pro sledování hydrologické bilance půdního profilu a pohybu vody v půdě v terénních podmínkách. Skládá se ze dvou základních částí, z nichž první je vlastní sledovaný půdní monolit válcového tvaru, druhou tvoří zařízení k odběru proteklé vody, k měření jejího množství a také k udržování adekvátního vlhkostního stavu lyzimetru, které je umístěno v manipulační šachtě. Vegetační kryt povrchu lyzimetru musí být stejný jako vegetace v okolí. Existují dva druhy lysimetrů, a to lysimetr s vážením a bez vážení. Vysoká škola provádí výzkumy pomocí lysimetru s vážením.
Za účelem výzkumu půd a vegetace je v ekologické výzkumné stanici také vybudován skleník, v němž jsou simulovány vnější podmínky jako jsou např. teplota, srážky, sluneční svit, vítr atd. Ve skleníku jsou použity různé druhy půd, s vegetací a bez vegetace a jsou sledovány hodnoty růstu vegetace, kořenový bal, propustnost a vlhkost půd, parametry vzduchu aj.
Výsledky výzkumu a měření jsou aplikovány při vyhodnocení a stanovení druhu půdy s ohledem na jejich vlastnosti při sanaci a uzavírání povrchu nejen skládek odpadů
Obě tyto výzkumné stanice jsou doplněny klasickou meteorologickou stanicí, pomocí níž jsou sledovány mj. hodnoty tlaků, teplot a vlhkosti vzduchu.
Zapsala : Němcová , Hráská
Liberec dne : 9.6.2016