Zpráva ze zahraniční služební cesty
Společná konference IMPEL, ENPE, EUFJE a EnviCrimeNet
Datum konání ZC: 11. 5. – 13. 5. 2016
Místo konání: Utrecht
Účastník: Lenka Němcová
Zprávu schválil: Ing. Erik Geuss, Ph.D.
Účastníci konference byli přivítáni předsedou sítě IMPEL Johnem Seagerem a ředitelkou Generální inspekce pro dopravu a životní prostředí, která vyzdvihla nutnost spolupráce s veřejností. V Utrechtu mají zcela digitalizovaná povolení, která jsou přístupná veřejnosti, stále zavádějí nové technologie do praxe. Zdůraznila, že základem jsou dostupná data a informace, je nutné zlepšit implementaci legislativy a dávat zpětnou vazbu tvůrcům politik o špatné legislativě. Také je velmi důležitá jak mezinárodní spolupráce, tak spolupráce organizací v rámci členského státu.
John Seager informoval o praktických výzvách při implementaci práva EU v oblasti přírody, zemědělství, průmyslu, vody a nebezpečných odpadů.
V rámci tohoto projektu byly jako problematické oblasti stanoveny:
1) nedostatek potřebných dat a informací
2) nedostatečné kapacity u regulačních orgánů
3) nejasné technické specifikace
4) vysoké náklady na implementaci legislativy
Z těchto důvodů je užitečné sdílet know-how, pracovat ještě efektivněji s dostupnými zdroji, používat přístupy na základě rizik a zlepšit spolupráci mezi různými organizacemi.
EK chce ještě více využívat spolupráce se sítěmi a je potřeba se více zaměřit na potřeby občanů. Stále roste spotřeba a mizí přírodní zdroje a jedním z největších problémů dnešní doby je sucho. V 7. Akčním programu na životní prostředí je kladen velký důraz na správnou implementaci legislativy EU, abychom získali důvěru občanů i provozovatelů. Celých 20 % infringementů v EU připadá na oblast životního prostředí. Ke zlepšení situace nestačí pouze prosazování, je nutné hledat alternativy a nové přístupy. Je nutné spolupracovat nejen na mezinárodní úrovni, ale na úrovni národní a zvláště na úrovni regionální a koncentrovat se na vyhledávání nejlepší praxe a prioritizaci.
Dále byly představeny jednotlivé sítě
IMPEL
Je sítí, která vznikla v roce 1992 a zabývá se implementací a prosazováním práva EU. Ve členských státech EU pochází 70 % legislativy z práva EU, proto je nutné tuto legislativu správně implementovat. Role IMPEL je v podpoře lepší implementace práva EU a letos byl schválen nový strategický program 2016 – 2020, ve kterém jsou uvedeny oblasti pro další spolupráci. Jako příklad dobré praxe byl uveden projekt „Prosazovací akce TFS“ – společné kontroly přeshraniční přepravy odpadů, v rámci něho již bylo provedeno 24 000 inspekcí
EnviCrimeNetwork
Síť vznikla v roce 2011 a zabývá se hlavně nelegální přepravou odpadů, nelegální těžbou dřeva, nelegálním lovem a nelegálním zabíjením ptáků. Spolupráce je obtížná, zvláště z důvodu různě uspořádaných orgánů a agentur a odlišných prosazovacích strategiích v jednotlivých členských státech. Klíčové je sdílení informací a společná školení a je nutné ještě dále prohloubit spolupráci s Europolem.
ENPE
Evropská síť pro státní zástupce byla založena v roce 2012 a sdružuje státní zástupce. Státní zástupci potřebují zvláště zpětnou vazbu a sdílení informací. V rámci IMPEL projektu byla zřízena databáze pro státní zástupce s případy, které se týkají nelegální přepravy odpadů, ale je velmi těžké sdílet informace, pokud nejsou v anglickém jazyce, je nutný překlad do AJ. V rámci sítě existují 4 skupiny
· chemické znečištění
· trestné činy v oblasti odpadů
· wildlife crime
· trestní stíhání a postih
EUFJE
Fórum EU pro soudce v oblasti ŽP bylo založeno v roce 2014 a cílem sítě je podporovat prosazování národního. evropského a mezinárodního práva ŽP a vzdělávání soudců v legislativě ŽP, výměnu soudních rozhodnutí a sdílení zkušeností.
Prezentace o Příručce pro určování sankcí za trestné činy v životním prostředí
Ian Dove z Nejvyššího soudu Anglie a Walesu informoval o Příručce pro určování sankcí za trestné činy v životním prostředí. Hlavním důvodem k jejímu vzniku bylo dosažení konzistence sankcí. V Příručce jsou sankce rozděleny pro nepovolené nakládání s odpady a jejich nelegální přeprav, nelegální vypouštění do vody, půdy a ovzduší a dále je příručka rozdělena zvlášť pro právnické a fyzické osoby. Sankce závisí na velikosti podniku –velký, střední, malý a mikro. Pro velmi velké organizace není příručka určená.
Krok 1 – kompenzace
Krok 2 – zabavení
Krok 3 - určení kategorie porušení zákona
Krok 4 -zařazení do kategorie
Krok 5 – určení ekonomického prospěchu z porušení zákona
Krok 6 – kontrola navrhované pokuty na základě obratu, zda je přiměřená k finančním prostředkům porušitele zákona
Krok 7 - další faktory zasluhující si úpravu pokuty
Krok 8 – zvážení jakýchkoli faktorů ke snížení pokuty, jako je např. spolupráce při vyšetřování
Krok 9 – snížení sankce za přiznání viny před soudem
Krok 10 – dodatečné rozhodnutí
Krok 11- celková výše
Krok 12 – odůvodnění
Prezentace státního zástupce Teodora Nita z Rumunska
V Rumunsku je nevyhovující legislativa pro ochranu proti nelegálnímu lovu zvířat. Rumunská legislativa také povoluje „lovcům“ využití velmi destruktivních zbraní, které v ostatních členských státech nejsou povoleny. Je povoleno využití elektronických vábniček, které přesně napodobují hlasy ptáků a lákají je lovcům přímo na mušku, kteří je střílí ve velkém množství. Na druhou stranu je jasné, že by se takto nemohli chovat bez povolení úřadů. Zvláště italští občané se věnují turistickému lovu a ničí divokou přírodu v Rumunsku. Zvěř a ptáci jsou loveni bez jakéhokoliv limitu, pak jsou zmrazeny a dodávány do luxusních restaurací v Itálii. Italský občan organizoval lov s účastí několika skupin italských lovců. Italští lovci dostali zbraně a velké množství neregistrované munice a také získali povolení k lovu. K tomu, aby toto povolení získali, bylo nutné, aby byli ve spojení s úředníkem z úřadu, který ho vydával. Rumunský úředník jim také vysvětlil, že v Rumunsku mohou lovit jakýmkoli způsobem a tolik, kolik chtějí bez jakéhokoli omezení. Vyšetřovatelé také chtěli zjistit, kdo Italům poskytl tak velké množství munice. Bylo zjištěno, že rumunský občan, vedoucí ve státní správě spolupracoval na dodávkách munice na tyto účely, dále s Italy spolupracovalo 6 rumunských občanů, ze Stráže loveckých fondů. Všem byly odposlouchávány hovory a bylo zjištěno, že podezřelý italský občan si koupil desítky tisíc nábojů, které byly neregistrované. Rumunský úředník dodal Italskému občanovi 37 loveckých zbraní, které také nebyly registrovány. Při jednom lovu italští občané vystříleli 400 – 500 nábojů. Ihned po lovu přijely mrazící vozy a ulovená zvěř a ptáci byli transportovány do restaurací v Itálii. Policie překvapila lovce, když uklízeli zbraně a chtěli opustit Rumunsko. Bylo zabaveno všech 37 zbraní a 45 000 nábojů, a vábničky. Lovci měly v autech 10 bažantů, 80 koroptví, 280 kusů neidentifikovaných ptáků, 1574 mražených skřivanů a 818 čerstvě ulovených, 140 křepelek, 12 motáků a 15 vran. Byl dán příkaz ke vzetí do vazby 3 italských občanů a 5 rumunských občanů, byli vzati do vazby, kde strávili 29 dní. Italští občané pak nesměli opustit Rumunsko po 30 dní, do termínu konání soudu. Italům bylo zabaveno neoprávněně získané zboží, zaplatili pokutu a byli vyhoštěni z Rumunska. Rumunský vysoký úředník byl propuštěn a dostal pokutu. O případ se velmi zajímala média a veřejnost se více začala zajímat o korupci v rámci policie a úřadů. V blízké budoucnosti dojde ke změně legislativy v oblasti lovu.
Nizozemský vyšetřovací institut, Marion Stelling, Ministerstvo spravedlnosti Nizozemí
Je agenturou Ministerstva bezpečnosti a spravedlnosti a zabývá se šetřením kriminálních případů a má i výzkumnou část.
Vyšetřování v nizozemském právu pro prosazování v oblasti ŽP
· velmi významná je role správních úřadů, inspektorátů ŽP
· prosazování státním zástupcem a specializovaným policejním úředníkem pro životní prostředí
Případy v oblasti kriminality ŽP jsou strukturované, organizované a nesou rizika poškození lidského zdraví a škody na životním prostředí. Většina vyšetřovaných případů se týká nelegálního importu, exportu a obchodu s materiály a odpady, nelegální recyklace a nakládání s odpady a havárií v chemickém průmyslu. Cílem vyšetřovaní je nalézt spolehlivé technické informace o nelegálních aktivitách jako je směšování, ukládání, přepravy a recyklování, případy havárií a zjistit možná rizika pro lidské zdraví nebo rizika pro životní prostředí. Příklady mohou být zjištění vysoké koncentrace kontaminantů nebo nelegálních pesticidů, míšení odpadových materiálů s hnojem, falšování kódů odpadů.
Odpady jsou používány jako krmivo pro dobytek, při dezinfekci kontejnerů – fosfid hlinitý v krvi obětí, odhadovaná koncentrace během práce (riziko), odhadovaná koncentrace v okolí. Institut využívá strategii hodnocení vzorků, různé analytické metody, testy toxicity, využívá matematické modely, GIS a databáze. Velmi důležité u vyšetřování případů kriminality v oblasti životního prostředí je načasování a také využití nových technologií – mobilních přístrojů, satelitního měření, dronů apod.. Při vývozu elektronických odpadů bylo zjištěno analýzami, že 50 % obsahuje vysokou úroveň bromu a byla zjištěna přítomnost brómovaných zpomalovačů hoření.
Zachrání prosazování a spravedlnost životní prostředí?, Michael Faure
Záleží na kvalitě regulace, prosazování obvykle přichází na samém konci regulačního řetězce, přestože je důležité případ uzavřít, ale je to závislé na předchozích krocích. Role práva životního prostředí je v podpoře kvality životního prostředí. Je nezbytné, aby se při prosazování využíval mix smart nástrojů.
Teorie:
· Arrow at al.: ekonomický růst nenahrazuje politiku životního prostředí
· Dasgupta: ne růst, ale regulace zvyšuje kvalitu
· Esty/Porter: klíčový je režim regulace
Není to ekonomický růst, který má za následek zvýšení kvality, ale technologické inovace a instituce (regulátoři).
Právo životního prostředí je částí „Smart mixu“, v USA se kvalita životního prostředí stále zvyšuje a je to výsledek regulace, ale regulace má i slabé stránky:
· Nedostatečně dynamická
· Může být v zajetí zájmových skupin
· Negarantuje 100 % prosazování
· Může být rychle zastaralá
Regulace nemůže fungovat v izolaci, ale pouze s podporou soukromé odpovědnosti a různých nástrojů, prosazování není cílem samo o sobe.
Tři možnosti jak měřit efektivitu v životním prostředí:
· Měření výkonu
o Inspekční činnost (např. počet inspekcí, nápravných opatření, pokut)
o Problém: výkon ‡ účinek (efektivita)
o Více ‡ lépe
· Měření souladu s legislativou
o Problémy
o Není perfektní spojení mezi souladem s legislativou a výsledky
o Je obtížné získat validní data o souladu s legislativou
o Raději se zaměřit na efektivní soulad s legislativou
o Obtížné interpretovat míru souladu s legislativou, muse se interpretovat kvalitativně
· Měření výsledků
o Zlepšení životního prostředí
o Problém – např. počasí, ekonomické podmínky
o Příklad prosazování – zvýšení počtu lososů
o Problém – kauzalita
Je dobré kombinovat všechny tyto typy měření.
Jak učinit prosazování SMART?
Důležité je prosazování na základě rizik, OECD vydala Nejlepší principy pro prosazování a inspekce:
· Zaměřit se na možnost a potenciálního rozsah nebezpečí
· Využívat hodnocení rizik
· Cílený aktivní monitoring
· Využívat nástroj pro plánování inspekcí
Dobrým příkladem jsou cílené efektivní inspekce ve Flandrech v textilním průmyslu. Když srovnáme Německo a Británii je zajímavé, že v Británii mají daleko méně inspekcí a méně havárií, naopak v Německo daleko více inspekcí a více havárií. Vysvětlením je, že v Británii mají daleko více inspekce plánované na základě rizik a cíleně. Je potřeba také zařadit sebe-regulaci do regulačního rámce, v rámci prosazování jsou důležitá data a je nutné informace sdílet mezi jednotlivými organizacemi. Zprávy z inspekcí by měly být zpřístupněny relevantním organizacím v integrované databázi.
Závěrem je nutné říci, že prosazovaní samo nemůže zachránit životní prostředí, je to pouze poslední článek regulačního řetězce. Vymahatelnost kvality regulace by mohla být startovacím bodem, potom by ekonomický růst mohl jít ruku v ruce s lepší regulací, smart prosazováním a zlepšením životního prostředí.
Role EU
Smart prosazování je uvedeno v Doporučení minimálních kritérií pro inspekce životního prostředí (2001), ale je pouze nezávazného charakteru a pokusy učinit ho závazným se nyní zastavily. Je potřeba rozvíjet nástroje a přístupy a spolupráci, sdílení dat a informací.
Strategický program IMPEL 2016 – 2020, John Seager, IMPEL
Strategický program reflektuje priority 7. Akčního programu životní prostředí do roku 2020, který má jako klíčový cíl zlepšit implementaci legislativy EU.
Tento program vznikl na základě projektu „Implementační výzvy“, který napomohl k lepšímu porozumění praktických implementačních výzev, před kterými stojí regulátoři. Reflektuje také důležité priority členských organizací, které vzešly z diskuzí pěti expertních skupin. Program také lépe reflektuje cíle včetně identifikace a sdílení dobré praxe a pomoci podpořit efektivnější a konzistentní implementaci a prosazování práva EU
Mise IMPELu je „Přispět k ochraně životního prostředí podporou efektivní implementace a prosazování práva životního prostředí EU“
Priorita 1: Cílit práci na pomoc překonat výzvy v implementaci práva životního prostředí EU
Priorita 2: Věnovat se a odpovídat na potřeby členů
Priorita 3: Další rozvoj 5 tematických programů a expertních týmů
Priorita 4: Vybudování sítě a hledání nových členů k zajištění přínosu naší práce
Priorita 5: Posílení spolupráce s dalšími národními, evropskými a mezinárodními organizacemi a sítěmi
Způsob, jakým bude IMPEL pracovat:
• Informování tvůrců politik o praktických zkušenostech a názorech odborníků
• Pomoc členských státům vybudovat kapacity a dosáhnout souladu s legislativou rychleji
• Spolupráce přes hranice členských států
• Ulehčení komunikace mezi různými regulátory v prosazovacím řetězci
• Rozvíjení inovativních přístupů a metod
Fondy a zdroje
Nyní třetina příjmů rozpočtu IMPEL pochází z členských poplatků a dobrovolných příspěvků členských států a dvě třetiny jsou z LIFE+. Je nutné připomenout, že většina zdrojů IMPEL je vytvářena prací expertů jednotlivých členských států, kteří pracují ve členských organizacích, a to bez nároku na odměnu - vedou projekty a pomáhají organizovat akce IMPEL
Hodnocení úspěchu
Je nutné mít zpětnou vazbu o tom, jaké výhody přináší program IMPEL jeho členům, abychom ho mohli stále vylepšovat a zajistit dosažení nejlepších cílů se zdroji, které máme k dispozici. Potřebujeme vědět jak zkušenosti, příručky a nástroje, které byly vytvořeny v IMPEL jsou využívány v členských organizacích a aplikovány ke zlepšení implementace práva životního prostředí. Každá členská země by měla zpracovat krátkou roční zprávu, kde uvede účast jejích členů v expertních týmech a projektech a popíše výhody, které ji z toho vyplynuly.
Závazky a účast
Cílem je zlepšit celkovou úroveň účasti v expertních týmech a na projektech a posunout se k cíli, aby každá členská země měla svého člena v expertním týmu a vedení projektů bylo rozloženo na více členských zemí. Roční zpráva bude obsahovat také informaci, kolik nových organizací vstoupilo do organizace IMPEL, jejich role a odpovědnost a jak mohou podpořit každý z expertních týmů.
Hodnocení benefitů členy IMPEL
Roční zpráva by měla dát zpětnou vazbu o benefitech, které má práce IMPEL pro členské organizace. Detailní struktura roční zprávy bude vypracována a dána národním koordinátorům ke schválení.
Informace o projektu EFFACE, Andrew Farmer, Institut pro evropskou politiku životního prostředí
Projekt probíhal od prosince 2012 do března 2016 a účastnilo se ho 11 evropských partnerů (univerzity a think tanky), včetně právníků ekonomů kriminologů a politologů. Cílem je rozvíjet politiku EU a bojovat proti kriminálním činům v životním prostředí. Projekt nahlížel na data o kriminálních činech z různých úhlů – členských států, mezinárodního, typů kriminality atd.. Slabou stránkou je nedostatek potřebných dat v mnoha oblastech kriminálních činů v ŽP, není zaveden sdílený systém dat na úrovni EU pro mnoho oblastí, snižování veřejných rozpočtů ohrožují sběr dat, vyšetřování atd.. „Smart prosazování“ záleží na získání dat, musí využívat přístupy na základě rizik a data přímo potřebná pro inspekce: co zkontrolovat, kde zkontrolovat a kdy zkontrolovat. Je nutné také mít přístup k datům o postihu (pokuty, soud). V dnešní době je velmi rychlý vývoj technologií a je snadnější data zasílat a podávat zprávy veřejnosti. Je možné využívat DNA analýzy u CITES případů, satelitní měření, drony atd.. Informace je nutné sbírat konkrétní cestou, s konkrétní frekvencí a analyzovat je běžnou cestou, protože informace, které jsou nyní k dispozici nejsou kompatibilní, aby mohly být sdíleny. Proč jsou data z různých členských států různá? Členské státy mají různé priority, flexibilitu ke sběru dat, různé cesty pro komunikaci s veřejností a rozdílnou historii. Co by tedy mělo být požadováno na úrovni EU? Technika pro sběr dat, jejich ukládání a transfer, zajištění kvality srovnatelnosti mezi členskými státy, legislativa může požadovat základní informace, které mají být dodány členskými státy, např. úroveň nesouladu s legislativou, rizika atd. Proto navrhujeme, aby měly členské státy povinnost předávat data o počtu porušení legislativy, trestních stíháních a uděleným pokutách za porušení národní legislativy, která byla implementována z evropské legislativy životního prostředí. Zajištění implementace legislativy EU je povinné, ale v mnoha případech je implementace nesprávná. Je nutné mít také informace, které by mohly varovat ostatní členské státy o přeshraničních kriminálních případech. Ve většině směrnic a nařízeních je uvedeno, že členské státy musí uložit efektivní, přiměřenou a odrazující pokutu, ale
· Kolik pokut bylo uděleno (podle různých zákonů‘?
· Jaké máme důkazy, že byly odrazující?
· Jaké je měření, že je pokuta přiměřená?
Role EU by měla spočívat v požadavcích v legislativě na zlepšení dat, ale také v poskytování podpory členským státům k umožnění zajištění dat a dát těmto datům přidanou hodnotu.
Projekt DOTCOM Waste
Jednalo se o projekt hrazený EU, který byl určený pro celníky, státní zástupce, inspekce ŽP, agentury ŽP, přístavní úřady a věnoval se boji proti kriminalitě v oblasti odpadů. V rámci projektu proběhla školení, byly vypracovány analýzy rizik a příklady dobré praxe při zjišťování a vyšetřování nelegálního obchodu s odpady v Evropě, Číně a severní Africe. Byly vypracování školící programy a nástroje včetně materiálů. Byla vybudována knihovna, kde je možné nalézt různé příručky, školící programy a materiály k nelegální přepravě odpadů zpracované různými organizacemi – IMPEL, Europol, Interpol, OECD, Basilejská konvence atd.. Knihovnu lze nalézt na webové stránce: http://www.dotcomwaste.eu/resources/dotcomlibrary/