CESTOVNÍ ZPRÁVA
Ze zahraniční služební cesty pracovníků ČIŽP, OI Olomouc a OI Ostrava do Rakouska
Termín uskutečnění cesty: 2. až 3. prosince 2015
Zahraniční služební cesty se účastnili pracovníci ČIŽP: za OI Olomouc: Ing. Judita Adamová – koordinátorka integrovaných agend
Ing. Tomáš Dobřanský – inspektor oddělení odpadového hospodářství
Bc. Pavel Chmelař – inspektor oddělení ochrany ovzduší
Ing. Jaroslav Štourač – vedoucí oddělení ochrany ovzduší
Mgr. Andrea Tomčalová – inspektorka oddělení ochrany ovzduší
za OI Ostrava: Ing. Tomáš Klečka – inspektor oddělení odpadového hospodářství
Ing. Radomír Štěrba – vedoucí oddělení ochrany ovzduší
Cílová lokalita zahraniční služební cesty: Spalovna Spittelau, Spittelauer Lände 45, 1090 Wien, Rakousko, provozovatel Wien Energie GmbH.
Osoby, s nimiž bylo jednáno: Georg Baresch – pověřený průvodce technologickým zařízením spalovny technický personál spalovny
Účel cesty: Místní prohlídka s výkladem a odbornou diskuzí v zařízení na spalování komunálního odpadu, které působí jako systémový prvek rozvodu tepla a chladu po Vídni a zdroj elektrické energie v elektrické síti.
Zpráva o zahraniční služební cestě: Spalovna Spittelau byla založena již v roce 1971, v roce 1987 došlo k zahoření odpadů mimo spalovací pece, které vyústilo v požár a havárii spalovny, a v roce 1989 získala spalovna po rekonstrukci současnou podobu, na níž se podílel architekt Friedensreich Hundertwasser. Jedná se o jednu z relativně moderních spaloven, která je provozována za účelem spalování směsného komunálního odpadu a která produkuje teplo, chlad a elektrickou energii. V Rakousku platí od 01.01.2009 vyhláška, která zakazuje ukládání směsného komunálního odpadu na skládky. Směsný komunální odpad je likvidován ve spalovnách odpadů a jednou z nich je spalovna Spittelau. Směsný komunální odpad je svážen vozy z ulic města Vídně (cca 250 svozů za den; v pracovní dny od 7 do 15 hodin) a po zvážení vozy najíždí k osmi vstupním šachtám, kudy je plněno složiště odpadu, kterým je do země zapuštěný bunkr o kapacitním objemu 7.000 m3 a jehož kapacita vystačí na 3 dny provozu spalovny. Ročně je do bunkru spalovny navezeno cca 250.000 tun odpadu. Okolí spalovny není obtěžováno nadměrným výskytem pachových látek, jelikož je atmosféra bunkru využívána jako oxidant pro proces hoření odpadu ve spalovně. Proto v bunkru převažují podmínky mírně sníženého tlaku, čímž jsou omezeny emise pachových látek z bunkru. Zahoření odpadu v bunkru je bráněno instalovaným protipožárním systémem. Homogenizovaný odpad je dopravován dvěma jeřáby (každý o nosné kapacitě cca 4 m3), které jsou řízeny operátorem, do 2 dávkovacích šachet. Spalovna má instalované 2 spalovací pece tvořící 2 linie spalování a úpravy spalin. Maximální výkon jedné samostatné linie činí 18 tun spáleného odpadu za hodinu. Obě linie počínají vlastní dávkovací šachtou sestávající z hydraulického dopravníku dávkujícího odpad na roštové lože pece. Po spálení odpadu je škvára odváděna přes ochlazovací zásobník a přes magnetický separátor do bunkru škváry, kde je instalován tkaninový filtr (přečištěná vzdušina je recirkulována do spalovacího procesu). Odseparovaná metalická složka na magnetickém separátoru je samostatně skladována a recyklována jako šrot železokovových slitin. Škvára je průmyslově také využívána. Účinné vyhoření odpadu (paliva) zajišťuje dopalovací zóna o teplotě 850 až 1000 °C. Jako iniciační palivo se používá zemní plyn. V další zóně pece se nachází tepelný výměník, kterým je odpadní teplo ze spalování odpadů převedeno do rozvodné sítě tepelné energie. Uvolněná pára je vedena na expanzní turbínu, která generuje elektrickou energii. V době služební cesty dne 02.12.2015 byla jedna ze spalovacích pecí částečně rekonstruována a prohlídka byla z důvodu probíhající rekonstrukce omezena. Spaliny z pece prostupují elektrostatickým odlučovačem, kde se separuje část popílku (hliník, olovo, kadmium, měď, zinek, chlor, rtuť), který je jímán do samostatného sila. Silo má instalován tkaninový filtr (přečištěná vzdušina je recirkulována do spalovacího procesu). Po prvním stupni přečištění spalin jsou tyto dále přečištěny ve druhém stupni, který sestává ze dvou skrápěcích absorbérů, kde dochází k odloučení molekul oxidu siřičitého, kyseliny chlorovodíkové a kyseliny fluorovodíkové (v prvním absorbéru za přídavku vápenné suspenze a ve druhém absorbéru za přídavku roztoku hydroxidu sodného). Odloučené pevné látky podléhají chemické neutralizaci a získává se z nich filtrační koláč, který je exportován do podzemního skladiště v Německu, kde se očekává jeho technologické využití, např. jako budoucí zdroj zinku. Po odloučení kapek v druhém stupni pokračuje přečištěná vzdušina přes třetí stupeň odlučování, který sestává z pračky, kde dochází za skrápění vodou k odloučení zbylých molekul kyselých plynů a zbylých pevných částic. Přečištěná vzdušina pokračuje do čtvrtého stupně odlučování, kde jsou odloučeny oxidy dusíku a polychlorované dibenzodioxiny a polychlorované dibenzofurany. Čtvrtý stupeň odlučování je tvořen tepelným výměníkem a reaktorem selektivní katalytické redukce, kde dochází k denitrifikaci. Amoniak se používá jako redukční činidlo a katalyzátor je tvořen aktivními složkami oxidu vanadičného a oxidu wolframového na keramické podložce s nosičem oxidu titaničitého. Selektivní katalytická redukce probíhá za zvýšených teplot cca 300 °C. Teploty je dosaženo hořákem spalujícím zemní plyn instalovaným před samotným katalyzačním reaktorem. Za pomoci tepelného výměníku dochází k rekuperačnímu předehřevu vzdušiny, čímž se zvyšuje účinnost spalování zemního plynu hořákem. Takto přečištěné spaliny jsou uprostřed metropole Vídně emitovány do vnějšího ovzduší dvěma kouřovody vedenými jedním tělesem komína vysokého 126 m. Kouřová vlečka komína je téměř nepatrná. V koncové části komína se nachází elipsoid zlaté barvy, kde je instalováno centrum kontinuálního měření emisí (oxid uhelnatý, oxid siřičitý, oxidy dusíku, kyselina chlorovodíková, tuhé znečišťující látky, celkový organický uhlík), jehož výsledky jsou veřejně přístupné na webových stránkách: „http://www.wienenergie.at/eportal3/ep/channelView.do?channelId=-49106“. Kromě produkce tepelné energie a elektrické energie produkuje spalovna Spittelau chlad a v letních měsících provozuje dálkové chlazení budov, kterými jsou např. Všeobecná nemocnice města Vídně (AKH Wien), Kancelářské budovy Skyline a Space2move nebo Univerzita zemědělského inženýrství Vídeň (BOKU). Centrála dálkového chlazení Spittelau byla do okruhu zapojena již v roce 2009 a je největším producentem dálkového chladu ve Vídni. Projektovaný výkon centrály dálkového chlazení činí 17 MW a za vyprodukovanou energii o velikosti 1 MWh je emitováno 50 kg CO2. Srdcem chladicí centrály je zařízení, které funguje na principu absorpční techniky chlazení s použitím bromidu lithného jako absorbentu. Teplo produkované spalovnou reaktivuje absorbent bromid lithný (zbavuje bromid lithný par chladiva, kterým je voda z Dunaje). Bezvodý bromid lithný je recirkulován k absorpci par chladiva a k udržování nízkého tlaku v absorbéru. Nízký tlak v absorbéru způsobuje na základě termodynamických zákonů ochlazení proudící chladicí kapaliny, která ochlazuje cirkulující rozvodový systém dálkového chlazení.
Vypracoval: Bc. Pavel Chmelař V Olomouci dne 01.02.2016
|
|
Mgr. Andrea Tomčalová
zástupce vedoucího
oddělení ochrany ovzduší OI Olomouc