Zpráva ze zahraniční pracovní cesty v Polsku ve dnech 15. - 18. 6. 2015
Dne 15. 6. 2015
Naše zahraniční pracovní cesta začala v 11 hodin na Nadleśnictwu Chojnow (sídlo Pilawa, ul. Klonova 13, 05-532 Baniocha, tel. (+4822) 7275752, e-mail chojnow@warszawa.lasy.gov.pl), kde nás přivítal Ing. Stanislaw Turowski, zástupce nadlesního, Ing. Piotr Gzowsky, pracovník ochrany lesa, Ing. Piotr Wojtas, pracovník protipožární ochrany, Ing. Piotr Gruszka, pracovník pro lesní výchovu.
V úvodu nám Ing. Stanislaw Turowski představil Nadleśnictwo Chojnow.
Nadleśnictwo spadá pod Regionalnu Dyrekcju Lasów Państwowych w Warszawiese
a nachází se jižně a východně od Waršavy, na levém břehu Wisły v nížině Mazowieckiej
a nížině Łowicko-Błońskiej
Mapa Nadleśnictwa Chojnow
Nadleśnictwo zpravuje 10.414 ha lesa a 250 ha jiných pozemků. Je rozděleno do 9 lesních úseků. 60 % území je zařazeno do Natury 2000. V péči Nadleśnictwa je 14 přírodních rezervací a 52 přírodních památek. Střední věk porostů je 72 let, zásoba představuje 3 mil. m3, roční etát je 40 000 m3. Lesní porosty mají vysoké zastoupení borovice (73 %), dále je zastoupen dub (11 %), bříza (9 %) a ost. listnatými dřevinami. Část lesních porostů je výrazně ovlivněna vodou. V roce 2010 a 2014 bylo 500 ha lesa zatopeno.
Vzhledem k vysokému zastoupení borovice jsou v lesních porostech Nadleśnictwa Chojnow časté požáry. Ing. Piotr Wojtas nás seznámil s požární ochranou porostů. Na území je umístěno 5 věží, jejichž dosah se vzájemně překrývá. Věže monitorují kouř v jejich dosahu a vyšlou signál do centrály. Protipožární zásahy jsou pak mnohem rychlejší a i účinnější.
Lesy nadleśnictwa jsou významně využívány pro jednodenní rekreaci. Nadleśnictwo má samostatného pracovníka pro lesní výchovu. Ing. Piotr Gruszka nám ukázal venkovní výuková zařízení a perfektně vybavenou učebnu určenou pro lesní výchovu dětí od 2 do 15 let. Množství naučných stezek a odpočinkových míst s výukovými tabulemi v námi navštívených porostech je dalším dokladem toho, že na výchovu dětí i dospělých je
zde kladen velký důraz.
Navštívili jsme lesní školku vedenou Ing. Piotrem Grabarski. Sazenice jsou pěstovány na volné ploše. S výjimkou buku, který je pěstován podokapovým způsobem. Ve školce jsou pěstovány dub, buk, bříza, javor, javor klen, lípa, olše, jilm, smrk, jedle, modřín opadavý, hrušeň polnička a jabloň lesní a keře. Školka ročně produkuje cca 1.600 tis. ks. sazenic. Pro hnojení je používán pouze organický materiál (zemina s dobře rozloženými organickými zbytky). Oddíly semenného a sadebního materiálu jsou vedeny ve školce s vyšším na přesnost označení, než se setkáváme v České republice.
V závěru jsme s Ing. Malgorzata Kazimierczak, podlesní z lesního úseku Chojnow, navštívili porosty obnovované dubem a borovicí. Viděli jsme porost rozčleněný obnovními prvky a zaplocený spolu s kulisami starého porostu. Vedle se nacházela plocha neoplocená s předsunutými kotlíky buku, mezi nimiž došlo k domýcení starého porostu a zalesnění borovicí a dubem. Z důvodu zamokření stanoviště byla půda pro zalesnění předem připravena orbou. Borovice a duby byly sázeny na vyhrnuté brázdy. Zajímavý je poznatek, že na tomto nadleśnictwu upustili od používání harwestorů (a to i přesto, že jde o převážně rovinatý terén) a vrátily se k tradičním prostředků pila, traktor nebo kůň.
Zákonná holina představuje v Polsku plochu 4 ha, ale setkali jsme se převážně obnovními prvky do velikosti 0,30 ha. Před několika roky byla uzákoněna, s ohledem
na možnost většího využití přirozené obnovy, pětiletá lhůta pro zalesnění holiny.
Dne 16. 6. 2015
Navštívili jsme Instytut Badawczy Leśnictwa, se sídlem v Sękocin Stary, 3 Braci Leśnej Street, 05-090 Raszyn, tel. (+4822) 7150411, oddělení lesnické ekologie a myslivosti, e-mail
Z.Borowsky@ibles.waw.p. Prof. Zbigniew Borowski nás seznámil s výzkumy jeho oddělení.
V lesních porostech jsou měřeny a sledovány tyto veličiny:
1. druhová diversita
2. korunový zápoj
3. průměry stromů (Stand basal area)
4. počet velkých stromů (nad >100 cm průměru)
5. vegetace podrostu
6. přirozená obnova
7. množství mrtvého dřeva
Prof. Zbigniew Borowski nám nabídl možnost navštívit při dalších zahraničních pracovních cestách jednu z jejich studijních ploch – Polanow, kterou považuje z hlediska výzkumu za velmi zajímavou.
Projekt je dlouhodobý, ale již dnes upozorňuje na problémy umělé obnovy lesa. sazenice pěstované ve školkařských provozech podléhají selekci a stromy v obnoveném porostu pocházejí jen z několika vybraných elitních jedinců. Zužuje se tak významně genetická diverzita porostů.
Další projekt se zabýval regenerací a obnovou porostů po požárech (předmětem výzkumu byly borové porosty). Projekt potvrzuje, že živinné složky vázané v půdě
se požárem uvolňují. Popožárové plochy v zimě absorbují více sluneční energii. Živiny jsou pro nastupující přirozenou obnovu lépe dostupné a popožárové plochy se samovolně obnovují.
Výsledky dalšího projektu zkoumajícího „Formy a rozsah dopadu zvěře na les” byly shrnuty takto: Formy a rozsah dopadu volně žijících živočichů na les závisí na druzích zvěře
a jejich počtu. Jsou ovlivněny přímou a nepřímou lidskou aktivitou a stupněm urbanizace. Přikrmování zvěře je zbytečné a mělo by být omezeno. Vliv struktury porostu, dostupnost jiných druhů potravy a význam mrtvého dřeva na snížení škod zvěří není jasný. Dále by měl být zkoumán vliv velkých predátorů.
Ještě téhož dne a den následující 17. 6. 2015 jsme navštívili Kampinoski Park Narodowy, se sídlem v Izabelinu, ul. Tetmajera 38, 05-080 , tel. (+4822) 722 60 01, 722 60, Sekretariat Dyrektora Parku: (022)72265 59, E-mail: dyrekcja@kampinoski-pn.gov.pl.
Zde nás uvítal ředitel národního parku Mgr. Ing. Miroslaw Markowski, Karatzyna Mikrut, pracovnice pro výchovu a mezinárodní spolupráci. V terénu nás provázeli Dr. Dawid Marczak, pracovník pro výchovu a monitoring přírody, a Tomasz Hryniewicky, nadlesní Obrebu Ochronnego Lasky.
Kampinoský národní park je druhý největší národní park Polska a nachází
se ve východní části centrálního Polska, v Mazovském vojvodství. Park byl vytvořen
na popud profesorů Romana a Jadwigi Kobendzów v roce 1959 a původně zaujímal plochu 407 km². Předmětem ochrany je Kampinosky prales (pl. Puszcza Kampinoska). V lednu 2000 byla oblast zařazena do seznamu biosférických rezervací UNESCO a v roce 2004 do Natury 2000. Park je nyní o něco menší než původně, pokrývá 38544 ha, z toho 4638 ha je přísně chráněno. Ochranné pásmo kolem parku pokrývá 37756 ha. Lesy tvoří asi 70 % celkové plochy parku.
Většina stromů v parku jsou borovice. Součástí parku jsou rezervace jako např. Granica, Sieraków a Zamczysko. Flóra parku představuje 1245 druhů rostlin, z nichž 69 je chráněno. Podle biologů zde najdeme 16.000 druhů živočichů, z nichž nejpočetnější je hmyz (2030 druhů) a ptáci (200 druhů). Do přírody v oblasti parku bylo navráceno několik druhů dříve zde vyhubených zvířat - los (od 1951), bobr (od 1980) a rys (od 1992). 83 druhů zvířat je v kategorii ohrožených.
Park se nachází v blízkosti Varšavy, soutoku Visly a Narewu. Při západní hranici parku se vlévá do Visly řeka Bzura. Nejsou zde žádná jezera, největší řekou v parku je Łasica, která má v současné době podobu vodního kanálu. Řeka Visla hraničí s parkem a je to jediná evropská nížinná řeka, která si zachovala přírodní charakter. Největší vliv na terén Kampinoskeho lesa měl poslední ledovec. Celé park se nachází v původním nivě řeky Prawisły. Snížení hladiny a změnami řečiště se vytvořily písečné ostrovy. Vlivem větru
se vytvořily dnešní duny. Stěhování písečných dun odřízlo některá ramena řeky od hlavního toku. Proces nanášení organické hmoty do sníženin a pomalé vysoušení způsobilo,
že se vytvořily mezidunové bažiny.
Navštívili jsme většinu rostlinných společenstev parku, od bahenních až po velmi suché. Na loukách jsme pozorovali vzácného chráněného modráska tečkovaného (Maculinea teleius), který má jedinečný způsob rozmnožování. Je vázán na krvavec toten (Sanguisorba officinalis). Housenka se živí květem totenu, a po nějaké době se nechá přenést mravenci
do mravenišť. Ti se vzhledem k vylučovanému feromonu domnívají, že se jedná o jejich larvu. Larvy živí a ty na oplátku vylučují směs cukrů a aminokyselin. V mraveništi larva přezimuje a zakuklí se. Dospělý motýl je při opuštění mraveniště chráněn lepkavou látkou, která útočící mravence zaslepí a vyřadí z boje. Na písečných dunách byl masivně rozšířen mravkolev běžný (Myrmeleon formicarius). Na mnoha místech byly nalezeny pobytové znaky losa evropského (Alces alces).
|
|
Lesy parku jsou rozděleny správně do 3 obrebu Ochronnych. Práce lesníků spočívá v zajišťování výchovných zásahů do mladých porostů. Staré porosty jsou ponechávány
bez zásahů (rozpadající se kmeny stromů jsou v porostech četné). Opět s ohledem na převahu borovice je součástí práce lesníků i protipožární ochrana. Protože území je pod silným tlakem místního obyvatelstva, je úkolem lesníků starat o oddechová a výchovná zařízení parku. V rámci naší exkurze jsme navštívili rozsáhlé porosty olše lepkavé (u nás se v tomto rozsahu porosty nevyskytují.
Viděli jsme porosty s převahou borovice, včetně v nedávné době uhašeného několikahektarového spáleniště ve starém borovém porostu. Požár probíhal ve vrstvě hrabanky a předpokládá se, že porost tento požár přežije. V porostech je dále zastoupen dub letní, na vlhčích místech se vyskytuje lípa, javor mleč, topol osika, bříza. Pod borovými porosty je podrost s převahou jalovce a krušiny olšové. I zde se projevuje problém s odumíráním jasanu.
Dne 18. 6. 2015 návrat do ČR.
Závěrem se dá opět jen konstatovat, že polské lesnictví je na vysoké úrovni. I když jsme vnímali mírné napětí mezi výzkumem a praxí, především v otázkách používaných způsobů hospodaření, stále platí, že lesníci v Polsku následují přírodu, ve své práci využívají výsledky vědy. K dobrému vztahu k lesu vedou širokou veřejnost.
V Olomouci 22. 6. 2015
Podepsáno: Ing. Bohuslav Víša Ing. Marcel Klauda Ing. Milena Vaníčková