První setkání pracovní skupiny sítě IMPEL v rámci projektu „Definice kritérií pro analýzu rizik a jejich implementace skrze indikátory rizik a parametry pro prioritizaci inspekcí životního prostředí průmyslových zařízení podle směrnice o průmyslových emisích - podpora implementace programu IRAM sdílení znalostí a zkušeností“ (dále „projekt“)
Termín cesty: 2. - 4. 6. 2014 (jednání od 3. do 4. 6. 2014)
Účastník cesty: Ing. Helena Nekolová – koordinátorka IPPC, OI Plzeň
Místo jednání: Lisabon, Portugalsko
Účel cesty: účast na druhé schůzce pracovní skupiny projektu
Manažeři projektu: Horst Büther (SRN) a Guiseppe Sgorbati (Itálie)
Jednání se zúčastnili zástupci členských států IMPEL: ČR, Itálie, Nizozemska, Norska, Portugalska, Rakouska, Rumunska, Slovinska a SRN
Anotace: Záznam z jednání pracovní skupiny projektu
Cíle projektu jsou následující:Podpořit inspekční orgány zemí zapojených v síti IMPEL v praktickém užívání metody hodnocení rizik IRAM (Integrated Risk Assessment Method - metoda integrovaného hodnocení rizik) a k ní se vztahujícího nástroje (IRAM tool) pro plánování kontrolní činnosti.
V návaznosti na 1. část mají být vyladěny webové stránky IRAMu. Bude-li poskytnuta finanční podpora ze strany vlády SRN, bude malý projekt na implementaci vyvinutých zlepšení do internetové aplikace (provedou programátoři), vč. ověření.
Rozšířit výsledky v rámci členských zemí sítě IMPEL i vůči Evropské komisi, s prezentací výsledků a výstupů z projektu.
První den (3. 6. 2014)Na jednání pracovní skupiny přibyli zástupci Norska a Rakouska a k jednání byl přizván konzultant z Nizozemí.
Na začátku prvního dne se účastníci navzájem seznámili s aktuální situací v práci jednotlivých inspekčních orgánů:
V Rakousku začali metodiku IRAM používat v loňském roce (nejen plánování kontrol na zařízeních IPPC).
Na úřadu v Oslu dělají audity kontrolní činnosti, mají jednoduchý systém hodnocení rizik a líbí se jim IRAM.
Zástupce Slovinska připomněl, že nástroj easyTool byl budován jako snadný a flexibilní, a tak by měl být i IRAM používán – i těmi, kdo se k tomu teprve chystají.
Účastníci z Portugalska se vraceli k dotazníku, který vyplňovali na žádost manažera projektu, a řekli, že mezi nimi vyvolal velkou diskusi (nejen u definic rizik/indikátorů/parametrů) – s pomocí IRAMu plánují i kontroly v oblasti ochrany vod a odpadového hospodářství. Očekávají, že IRAM jim umožní stanovit priority pro inspekční činnost. Tím, že vyhodnocují rizikovost různých zařízení, mají kritéria rizik dopodrobna rozpracovaná.
Přítomní se shodli, že pro hodnocení rizik jsou potřebné dostupné databáze – musí být objektivní (přitom v praxi je spousta informací postavena na velmi nepřesných datech). Volba kritérií závisí i na kvalitě životního prostředí v jednotlivých státech. Riziku musí odpovídat četnost kontrol.
Zástupce Rumunska připomněl, že je třeba přihlédnout i k národní legislativě členských zemí.
Všude jsou prováděny jak běžné/pravidelné kontroly, tak kontroly další. Některé z institucí postupují podle svého strategického plánu. Pro plánování jsou zařízení rozdělena do skupin (se stanovenými počty a frekvencí kontrol (po 1/2/3 letech). Rozhodovat je třeba o různých otázkách jako např.:
- jaké riziko považovat za vysoké,
- jaká bude komplexnost kontroly (to je otázka rizik, ale i lidských a materiálních zdrojů inspekčního orgánu).
Dále byla podána předběžná zpráva o vyhodnocení dotazníkové akce, která proběhla v době mezi setkáními pracovní skupiny projektu – data zpracovávala ARPA Lombardie – odpovědělo 26 úřadů (ze 7 států), z nichž 16 IRAM používá, dalších 5 institucí má a 5 nemá zájem IRAM v budoucnu používat. Všechny instituce používají kritéria vlivu a kritéria chování provozovatele. Jaká kritéria instituce k hodnocení rizik používá, závisí na ní. Pokud někdo s užíváním IRAMu začíná, stačí zvolit pro hodnocení 3 kritéria. Později je možné počet kritérií změnit (zvolit ta, která jsou považována za důležitá).
Diskuse se rozvinula o možnosti objektivně posoudit (změřit) kvalitu přístupu provozovatele zařízení.
Otázkou je, zda bude třeba napříč státy EU/IMPEL kritéria sjednotit. V legislativě ošetřuje volbu kritérií čl. 23 směrnice o průmyslových emisích. IMPEL může dát jen doporučení, rozhodnutí je na jednotlivých inspekčních orgánech. Je třeba vidět rozdíl mezi potenciálním a skutečným vlivem na ŽP a lidské zdraví. Pro každý typ kontroly/kontrolovaný obor (specializaci např. IPPC, OH či SEVESO) bude třeba volit jiná kritéria vlivu/jiné indikátory.
Na jednání byly také vytvořeny pro workshop návrhy pro různá zadání inspekční činnosti (v zařízeních dle směrnice o průmyslových emisích, na skládkách, v chovech hospodářských zvířat (prasata a drůbež), v zařízeních určených k nakládání s odpady, na ČOV, pro přeshraniční pohyb odpadů, dle SEVESO a REACH) – pro každé zadání pak byla diskutována v úvahu připadající kritéria/ indikátory/ parametry/ popis a zdroje informací/dat.
Při přípravě workshopu se skupina zabývala nejrůznějšími otázkami (např. kdo by měl být účastníkem, do které části workshopu zařadit otázky spojené s inspekčním cyklem/hledáním kritérií vlivů/hodnocením rizik/plánem a programem kontrol, jaké připravit případové studie, aby účastníci mohli IRAM začít sami používat, a že by pracovní skupina projektu pokračovala v práci na základě návrhů a doporučení, která vzejdou od účastníků workshopu).
Rozsah hodnocení rizik může být změněn na základě inspekční strategie (zda budou kontroly prováděny jako plně integrované nebo pojaty jako složkové). Volba kritérií vlivů může být změněna i z politických motivů (např. v případě rtuti jako závažného polutantu ve vodách či PM10 pro ovzduší).
Druhý den (4. 6. 2014)Byly shrnuty body a závěry z prvního dne jednání. Výstupy z projektu (kritéria, indikátory a parametry by měly být uloženy do databáze, měla by vzniknout příručka pro kritéria a indikátory, webový nástroj IRAM by měl být upraven a ověřena jeho funkčnost) by měly mít doporučující charakter. Definice (kritérií, indikátorů a parametrů), které byly obsaženy již v rozeslaném dotazníku, by měly být pojaty obecně. Logickou cestou je postupovat od kritéria k indikátoru (přitom k jednomu indikátoru může být přiřazeno více parametrů), parametru, popisu a nakonec se zabývat zdroji informací/dat.
Byly navrženy další kroky:
1) doladění definic
2) dokončení komentáře k dotazníkové akci a sepsání závěrů
3) sepsání přehledu důležitých inspekčních zadání (typů kontrol)
4) vytvoření příkladů kritéria vlivu a kritéria chování provozovatele pro každé inspekční zadání (postup logickou cestou)
5) pro otestování by bylo možné využít ty úřady, které se zúčastnily dotazníkové akce
6) získané informace budou zařazeny do databáze – ta by měla být následně zpřístupněna dalším úřadům
7) up grade webové aplikace IRAMu, aby byla provázána s vytvořenou databází
Otevřené zůstaly otázky, kdo vybuduje databázi, bude ji spravovat a naplňovat daty. Bude se jednat o dlouhodobou záležitost a bude třeba dořešit financování. Padl návrh, že by databázi mohl spravovat expertní tým IMPELu, administrátorem by byl některý z jeho členů. Expertní tým by posuzoval došlé návrhy kritérií, databáze by měla být ve formátu pdf, aby do ní nebylo možné z vnějšku zasahovat.
Další setkání pracovní skupiny je naplánováno na 25.a 26. 11. 2014 do města Como (Itálie). Setkání bude předcházet workshop , který se má konat v Praze ve dnech 4. a 5. 11. 2014
Zpracovala: Ing. Nekolová
Schválil: Ing. Sevelka