Zpráva ze zahraniční pracovní cesty

EUTR a CITES

Účastníci:     Jana Zachařová

    (ČIŽP – Ř, oddělení mezinárodní ochrany biodiverzity a CITES)

Místo jednání:  Londýn, Velká Británie

Datum:    12. – 13. 12. 2013

Účel jednání: zastupování České republiky na pracovním jednání k nové evropské legislativě týkající se regulace obchodu se dřevem (EU timber regulation – EUTR)   

Časový průběh cesty:

11. 12. 2013 – odlet z Prahy, přílet do Londýna

12. 12. – 13. 12. 2013 – workshop EUTR a CITES

13. 12. 2013 – odlet z Londýna, přílet do Prahy

Pořádající organizace:

Workshop byl organizovaný Královským institutem pro mezinárodní záležitosti Chatham House s podporou Interpolu a organizace Client Earth.

Anotace:

Jednání bylo svoláno k aktuální problematice evropské legislativy v oblasti regulace obchodu se dřevem a dřevařskými výrobky (EUTR – European Union Timber Regulation) se zaměřením na propojení s legislativou CITES. Workshop navazuje na předešlý seminář zaměřený na problematiku EUTR organizovaný v Chatham House, toto bylo první jednání zaměřené na propojení s problematikou CITES. Jednání se účastnili zástupci především z Evropské Unie v pozici spotřebitelských států, ale rovněž zástupci států areálových (Guatemala, Malajsie). Byli přítomni představitelé mezinárodních a nevládních organizací (UNEP, ITTO, WWF, Greenpeace, Traffic), vědeckých institucí (královská botanická zahrada v Kew), Evropské Komise, Sekretariátu CITES, i zástupci národních výkonných a enforcement orgánů CITES a EUTR. V neposlední řadě se workshopu zúčastnili i zástupci organizací zastupujících obchodníky se dřevem a dřevařskými výrobky. Cílem jednání bylo přivést ke společnému jednání reprezentanty z obou oblastí legislativy (CITES a EUTR) společně se zástupci dřevařských organizací a prohloubit vzájemnou obeznámenost mezi oběma režimy, které jsou vzájemně úzce provázány.

Jednotlivé body jednání:

V úvodní prezentaci Jade Saunders z Chatham House představila účastníkům základní legislativní rámec EUTR – regulace obchodu se dřevem a dřevařskými výrobky v EU. Nařízení EU č. 995/2010 vstoupilo v platnost 2. 12. 2010 s účinností od 3. 3. 2013 a účelem této nové legislativy je zajistit, že na trh v EU nebudou uváděny výrobky z ilegálně vytěženého dřeva. Základním principem nařízení je zákaz uvádění nezákonně vytěženého dřeva nebo dřevařských výrobků z tohoto dřeva na trh EU. Za zákonně vytěžené dřevo se přitom považuje dřevo vytěžené v souladu s použitelnými právními předpisy v zemi původu vytěženého dřeva. Nařízení se nevztahuje na odpad a recyklované produkty, vztahuje se ovšem např. i na papírové výrobky. Přesný výčet dřeva a dřevařských produktů, na které se nařízení vztahuje, je uveden v příloze nařízení. Zvláštní postavení v rámci tohoto nařízení má dřevo a dřevařské výrobky, na které se vztahuje FLEGT a CITES: takové dřevo se pro účely tohoto nařízení považuje za zákonně vytěžené, je – li získáno v souladu s patřičnými prováděcími předpisy v těchto režimech.

Kontrolní mechanismus je založen na „Due Diligence System“ a „Tracebility“. Systém náležité péče („Due Diligence System“) spočívá v tom, že hospodářské subjekty („Operators“), které uvádějí dřevo a dřevařské výrobky poprvé na vnitřní trh EU, musí být schopni prokázat předběžnou opatrnost v souladu s čl. 6 Nařízení EU č. 995/2010 (přístup k popisu a názvu dřeva, zemi původu, množství dřeva, dodavatel…). Naproti tomu základní povinností obchodníků („Traders“) je možnost zpětného vysledování tohoto zboží v rámci celého dodavatelského řetězce („Tracebility“).

V dalších dvou prezentacích představili Jonathan Barzdo ze Sekretariátu CITES a Helene Perier z Evropské komise především účastníkům z oblasti EUTR konvenci CITES a pravidla vydávání dokladů, přílohy CITES, princip zařazování do příloh apod. 

Vicki Crook z Traffic zpracovala analýzu obchodu s pěti světově nejvíce obchodovanými CITES druhy dřeva: ramin (Gonostylus spp.), palisandr (Dalbergia spp.), mahagon (Swietenia macrophylla), afromosie (Pericopsis elata) a cedr (Cedrela odorata). Data vycházela z let 2002 – 2011 z následujících zdrojů:  databáze CITES, UN Comtrade (databáze OSN pro světový obchod – tj. data vycházející z celních deklarací), ITTO (International Tropical Timber Organization) a Eurostat, a dále též z Eutwixu, Traffic bulletinu apod.

Ramin (CITES II/B) zahrnuje přes 20 druhů z jihovýchodní Asie, z nichž nejobchodovanějším je Gonostylus bancanus vyskytující se v Malajsii a Indonésii. Z těchto dvou zemí pocházelo také 82 % veškerého exportu v daném obdoní. Obchoduje se s řezivem, kládami i řezbami. Malajsie i Indonésie zavedly v roce 2012 exportní kvóty pro ramin - Indonésie 4 432 m³ pro konečné produkty, Malajsie omezila vývoz raminu na 10 000 m³ v roce 2013 oproti 23 000 v roce 2006. Data o dovozu se rozcházejí - hlavními dovozci mezi lety 2002 až 2011 dle exportních dat byly Itálie, Japonsko a Čína, avšak dle dat dovozců bylo nejvýznamnějším dovozcem Holandsko. Hlavními re-exportéry raminu jsou Německo, Itálie, Španělsko a Velká Británie, z čehož lze odvodit významný pohyb zboží v rámci EU. Mezi nejvýznamnější záchyty raminu patří stovky tisíc malířských a kosmetických štětců z Indie a Japonska (Německo 2009), v roce 2007 bylo zabaveno téměř 300 000 spojovacích kolíků z Malajsie v Holandsku.   

Rod Dalbergia zahrnuje 250 druhů stromů, keřů či lián, obchodně nazývaných cocobolo, palisandr či rosewood (růžové dřevo). Dalbergia nigra - brazilský palisandr je jediným zástupcem rodu řazeným do CITES I/A a téměř veškerý obchod v EU se dnes uskutečňuje z předcitesových zásob (pre-conventional species). V letech 2002 – 2011 bylo obchodováno téměř 16 tun řeziva a 68 tisíc m² dýhy. ČR konzultovala s ostatními účastníky problematiku předcitesového palisandru, především s poukazem na nemožnost zjistit stáří dřeva v kombinaci s neznačením exemplářů, avšak i zástupci ostatních států, kterých se problém týká (VB, Německo, Holandsko) mají obdobné zkušenosti s tímto problémem.

Největšími vývozci mahagonu (Swietenia mcrophylla) v rozmezí let 2007 – 2011 byly Bolívie, Guatemala a Mexiko. Pro Bolívii, Ekvádor a Nikaraguu byly v roce 2013 stanoveny nulové exportní kvóty. Kromě států, kde se mahagon přirozeně vyskytuje, byly vysoké vývozy zaznamenány i z plantáží v JA Asii (Filipíny) či např. Fiji, avšak tyto populace nejsou chráněny CITES a nebyly proto do statistik zahrnuty. Největším dovozcem mahagonu byly USA (75%), dalším důležitým dovozcem byla Dominikánská Republika. EU není hlavním dovozcem mahagonu a z dat v databázi CITES a UN Comtrade vyplývá, že se do EU dováží pouze 3% celkového objemu legálně dovezeného zboží. EU je zároveň re-exportérem mahagonu (Německo, Španělsko, Itálie). K největším záchytům mahagonu za sledované období patří záchyt z Peru v roce 2009 (3500 ks mahagonu) a zabavení 283 m³ v USA v roce 2011.

Celosvětový obchod s afromosií (Pericopsis elata) klesá od roku 2007, kdy zaznamenal nejvyšší hodnoty od roku 2002. Nejvýznamnějšími vývozci jsou Demokratická republika Kongo (DRC) a Kamerun (až 90%), zbytek připadá na Kongo a Ghanu. DRC stanovila vývozní kvótu pro rok 2013 – 25 000 m³ dřeva. Největšími dovozci jsou Belgie, Itálie, Čína a Japonsko. Opět se zde však rozcházejí data získaná z importních států a exportních států (databáze CITES), podle nichž EU dováží 90 – 100%, resp. 50% ze světového obchodu s afromosií. Největší záchyty byly zaznamenány roku 2006 v Belgii (8 653 m³) a v roce 2008 v Německu 3 247 m³.

Druh Cedrela odorata (česnekovník, mexický cedr) je zařazen do přílohy III (Bolívie, Brazílie, Kolumbie, Peru a Guatemala). Od roku 2000 jsou objemy obchodu s tímto druhem významně pod 100 000 m³, s výjimkou roku 2010 kdy se obchod několikanásobně zvýšil (rozdíl mezi daty vývozců a dovozců). Největšími dovozci jsou USA, Mexiko a Argentina, EU se na dovozech výrazněji nepodílí.   

Zástupce Malajsie Nik Mohd Shah Bin Mustafa představil systém lesního hospodářství v Malajsii a legislativní rámec ochrany lesů. Národní lesní zákon byl novelizován v roce 1993: za porušení zákona hrozí pokuta až 500 000, - RM (více jak 3 mil Kč) a až dvacetileté vězení, ovšem s minimálním odnětím svobody na 1 rok! Cesar Belteton Chacon z Guatemaly (CONAP – společný orgán CITES) představil národní pracovní skupinu pro citesové druhy dřeva, v níž se setkávají vládní instituce, akademické instituce i soukromý sektor a diskutují aktuální problémy. Zajímavým je automatický on – line systém pro vydávání permitů pro CITES druhy dřeva, který umožňuje lepší koordinaci. Systém je veřejně přístupný a lze zde najít např. i kopie permitů a lze tak ověřit platnost povolení. CONAP také provádí pravidelné školení pro zaměstnance, kontrolní instituce, pořádá workshopy (makroskopické rozpoznávání druhů dřeva, školení na CITES druhy dřeva pro 150 celníků), v roce 2013 připravil CONAP novou Mezinárodní obchodní příručku pro citesové druhy dřevin. Dále provádí i výzkum, např. spolupracuje na společném projektu zaměřeném na výzkum populace Dalbergia nigra, provádí forensní analýzy. Důkladně se kontrolují veškeré dodávky dřeva a po kontrole jsou označeny přelepkou „CONAP-CITES“ a zaplombovány. Guatemala byla jedinou zemí, která prezentovala data o ilegálním obchodu s dalbergií během 16. zasedání konference smluvních stran CITES.

Filip Verbelen z Greenpeace představil případy nelegální těžby dřeva, a to především v souvislosti se situací v Kongu (DRC), kde má Greenpeace svoje zastoupení. Dle Greenpeace je problém v DRC způsoben souhrou několika faktorů: slabý právní systém, nezájem o problémy lesního hospodářství mezi politiky, neprůhlednost celého systému a vysoký stupeň korupce. Byla představena publikace Theodora Trefona „Congo Masquerade“ zabývající se uvedeným problémem, podle které jsou v DRC dlouhodobě nastaveny postupy umožňující vysoký stupeň korupce v dřevařském průmyslu. Dle údajů nevládní organizace REM (Resource Extraction Monitoring) všechny hlavní společnosti obchodující v DCR s afromosií jsou zmiňovány v souvislosti s nelegální těžbou v Kongu, přičemž byla zaznamenána těžba mimo vymezená území, podvádění na daních, falešné papíry, překračování kvót a další. Dále Filip Verbelen představil současný problematický případ s dovozem afromosie do Belgie: 24. března 2013 připlula do Antverp zásilka 40 m³ afromosie pro dva hlavní belgické dovozce dřeva, bylo předloženo CITES vývozní i dovozní povolení. Po upozornění Greenpeace na problematickou zásilku byla zásilka zadržena orgány CITES, avšak pravost dokumentů byla následně z DRC potvrzena a zásilka tedy byla opět propuštěna. Dle Greenpeace tento případ ukazuje možnost mezer nové EUTR legislativy: dle nařízení 995/2010 je dřevo z příloh CITES vytěžené v souladu s nařízením CITES považováno za legálně vytěžené z pohledu legislativy EUTR, není nutné dokládat systém náležité péče, v rámci něhož by bylo nutné doložit např. přesně, ve kterém regionu bylo dřevo vytěženo, oprávnění k těžbě (měla společnost Tala Tala, která dřevo vytěžila, povolení pro těžení afromosie, měla společnost licenci ad. konkrétní otázky). Dle názoru některých účastníků je tak CITES největším úskalím nové legislativy EUTR, s čímž však zástupci z orgánů CITES zcela nesouhlasili a poukazovali na propracovaný systém vydávání permitů a naopak zcela nejasný systém ověřování dokumentů v rámci EUTR.

Problematickou situací s těžbou afromosie v Demokratické republice Kongo a celé centrální Africe (Kamerun, Kongo) se zabýval i příspěvek Emmanuela Heuse, konzultanta FLEGT v DRC. Poukazázal především na problematický systém vydávání non detriment findings pro Pericopsis elata (Afromosie), kdy chybějí základní vědecká data o výskytu dřeviny v přírodě a následné roční kvóty pro vývoz jsou tak stanoveny na základě údajů z těžařských koncesí. Celý tento systém je tak značně neprůhledný a nekontrolovatelný. Mezi účastníky workshopu se také diskutovala možnost zavedení nulových kvót pro dovoz afromosie do EU, ovšem bylo upozorňováno na možnost, že by se obchod přesunul do Číny a Japonska. Lepší variantou by tedy bylo zaměřit se alespoň na minimální seznam požadavků, které je nutno v těchto zemích prověřit při dovozu dřeva do států EU a vyžadovat důsledně u obchodníků v EU vedení systému náležité péče.

Jill Birchell z US Fish and Wildlife Service představila chemickou identifikaci CITES druhů dřeva. FWS v laboratořích zajišťují morfologické, chemické i genetické analýzy. Právě ale u dřeva jsou někdy morfologické analýzy obtížné (např. jednotlivé druhy dalbergií jsou morfologicky těžko rozpoznatelné), DNA nemusí být vždy přítomna v jádrovém dřevě. Jill Birchell představila metodu hmotnostní spektrometrie, která je rychlá (25 vzorků za 5 minut) a nevyžaduje žádnou speciální přípravu vzorku. Lze tak rozlišit jednotlivé druhy dalbergií nebo přesně identifikovat druh dřeviny, ze které pochází agarwood, nebo zda byla Aquilaria pěstovaná na plantážích nebo rostla divoce ve svém původním prostředí.

Mario Sterz z Německa (CITES MA) seznámil účastníky s dovozy nejčastějších CITES druhů dřeva do Německa (Cedrela odorata, Dalbergia stevensonii, Gonostylus, Guaiacum, Pericopsis elata a Swietenia macrophyla, v menší míře pak Pterocarpus santalinu (předkonvenční z Činy) a Aquillaria (v menších množstvích pro vonné tyčinky). Dále představil seznam 13 bodů, které německý výkonný orgán CITES vyžaduje při dovozu dřeva z DRC – kromě zcela základních údajů o vývozci jsou vyžadovány velice detailní údaje o oblasti, ze které bylo dřevo vytěženo, okolnosti těžby, detailní systém prověřování platnosti povolení pro těžbu a další, včetně např. přesné cesty (přístav), kudy bylo dřevo vyváženo. Jedná se tedy o podobné údaje, jaké jsou zavedeny v systému náležité péče. V Německu byla také založena národní skupina pro kontrolu dřeva, jejímiž členy jsou výkonný a vědecký orgán CITES, celní správa a zástupci čtyř spolkových republik (Hamburk, Berlín, Dolní Sasko a Hesensko), jejímž výsledkem je mimo jiné např. registr použitých povolení a certifikátů.

Rianne Adriaans z celní správy Holandska a Guy Clarke z celní správy Velké Británie seznámili účastníky se zkušenostmi s kontrolami na hranicích EU, kde v obou zemích dělají kontroly dřeva namátkově, na základě risk analýzy, jelikož vzhledem k objemu zboží nelze kontrolovat každou zásilku. Celní správa přitom není v Holandsku kompetentní autoritou pro kontrolu dodržování EUTR, na rozdíl od CITES a FLEGT licence. Guy Clarke také představil významné záchyty CITES dřeva ve Velké Británii, jednalo se především o ramin a agarwood Záchytů agarwood bylo za 18 měsíců zaznamenáno více jak 300, přičemž se jedná často o stejné společnosti a úmyslný nelegální dovoz (např. změna letiště ve snaze vyhnout se odhalení). Lagálních dovozů agarwood s platným CITES povolením je pouze 10%. Nelegální dovoz agarwood označil Guy Clarke za organizovaný zločin. Z raminu se pašují především finální produkty jako rámy obrazů, ozdobné lišty či okenní žaluzie, u nichž dle průvodní dokumentace není patrné, z jakého materiálu jsou vyrobeny.

Zpracovala:  Jana Zachařová, 6. 2. 2014