13. zasedání Česko-slovenské komise pro hraniční vody

Cestovní zpráva ze zahraniční pracovní cesty

Účastník: Ing. Jana Pokludová

Místo jednání: Tatranská Štrba

Datum: 23. - 25.2011

Účel jednání: 13. Zasedání Česko-slovenské komise pro hraniční vody

Anotace (stručný výsledek cesty)

Předmětem jednání bylo hodnocení výsledků monitoringu vodních útvarů povrchových vod česko-slovenských hraničních toků za rok 2010. Monitoring česko-slovenských vodních toků proběhl v roce 2010 v souladu s odsouhlaseným programem. Zástupci obou stran předložili výsledky monitoringu toků Morava, Dyje a Vlára.

V roce 2010 se uskutečnily podle plánu 4 společné odběry na každém ze tří základních monitorovacích míst: Morava, - Brodské (Lanžhot), Dyje – Pohansko a Vlára – Brumov pod. V průběhu celého roku též probíhal v profilech Dyje – Pohansko, Vlára – Brumov pod a Morava – Brodské (Lanžhot) národní monitoring SR a monitoring ČR. Vzorky byly odebrány s četností 1x za měsíc.

Skupinou Ov bylo provedeno porovnání výsledků analýz vzorků vody ze společných odběrů a vyhodnocení celoročního monitoringu. Skupina OV měla k dispozici výsledky analýz základních fizikálně-chemických ukazatelů z 27 vzorků z řek Morava, Dyje a z 24 na Vláře. Výsledky analýz vybraných prioritních a relevantních látek byly získány z 24 vzorků vody odebraných z Moravy, 23 vzorků z Dyje a 12 vzorků z Vláry.

V rámci rotujícího monitoringu byla v ČR z toků v prvním pásmu monitorována pouze Teplica-Vrbovčanka. Slovenská strana sledovala v rámci rotujícího monitoringu toky Teplica-Vrbovčanka, Sudoměřický potok, Klanečnice, Drietomica a Vlára. Monitoring byl proveden s četností 12x za rok v základním rozsahu ukazatelů.

U základních profilů byly hodnoceny základní fyzikálně-chemické ukazatele, prioritní a prioritně nebezpečné látky. Bylo provedeno porovnání s imisními limity stanovenými v NV 61/2003 Sb. Ve znění NV 229/2007 Sb. (legislativa ČR) a s NV 269/2010 Z.z. (legislativa SR) z výsledky pravidelného monitoringu v roce 2010.

U základních profilů bylo konstatováno, že limit výhledového stavu nebyl splněn především u ukazatele nerozpuštěné látky (stejné jako v předchozích letech), jehož zdrojem je především plošné znečištění. Na všech profilech je také překračován limit české legislativy pro pH, který je vzhledem k charakteru vod a toků poměrně nízký a je překračován na řadě toků v ČR. Zvýšené hodnoty jsou spojené především s rozvojem fytoplanktonu ve vegetační sezóně. Všechny sledované toky nevyhovují v obsahu dusitanů slovenské právní úpravě. Dyje a Morava vykazují vyšší obsah fosforu (z hlediska SR je ale stav vyhovující), těsně nad hranicí limitu jsou tyto toky i z hlediska obsahu chlorofylu.

Porovnání výsledků monitoringu s limity pro hodnocení fyzikálně-chemických prvků kvality jedné z dílčích částí hodnocení ekologického stavu a potenciálu provedené dle slovenské legislativy pro vodní útvary, pro které Slovensko stanovilo klasifikační schéma, až na 1 výjimku vyhovělo limitním hodnotám pro dobrý stav a dobrý ekologický potenciál.

Rotující profily byly sledovány především z pohledu obsahu těžkých kovů, hlavně pak prioritních – Cd, Ni, Hg, Pb. Slovenská strana určovala obsah těchto látek vzhledem k národní legislativě v e filtrovaném vzorku, česká strana naopak jako celkový obsah. Většina koncentrací byla pod mezí stanovení.

Pravidelný monitoring u drobných toků, na kterých jsou lokalizované rotující profily, prokázal, že za nejproblémovější ukazatele lze považovat pH a nerozpuštěné látky, v řadě toků byly překračovány jak limity výhledového stavu, tak i imisní standardy dané legislativami jednotlivých států. V ojedinělých případech je zaznamenáno překročení limitu pro dusitany (Vlára v ústí a Klanečnice), na Teplici-Vrbovčance na státní hranici dochází k mírnému překračování koncentrací dusičnanů, s obsahem fosforu jsou mírné problémy na Klanečnici.

Hodnocení dobrého ekologického stavu a potenciálu provedené dle slovenské legislativy pro vodní útvary, pro které Slovensko stanovilo klasifikační schéma, až na 1 výjimku vyhovělo limitním hodnotám. Nevyhověl pouze obsah chlorofylu a, kde bylo zaznamenáno velmi mírné překročení.

Pracovní skupina odsouhlasila, že je nevyhnutelné vymezení zájmového území pro potřeby hodnocení kvality povrchových vod hraničních toků a pro zpracování návrhu monitoringu kvality povrchových hraničních vod. Zájmovým územím nejsou jen toky a vodní útvary, které jsou v seznamu hraničních toků, ale i jejich přítoky nebo části toků, ležící přímo v hraničních úsecích toků. Proto bylo dohodnuto vytvoření pásem zájmových území a toků v nich. Kritéria vymezení pásem zájmového území byla určena následovně:

A) PÁSMO 1: je definované v „Seznamu hraničních vodních útvarů Slovensko/Česká republika“, „Seznamu hraničních VÚ ve správě ČR“, „Seznamu hraničních VÚ s drobnými povodími ve správě SR“, které jsou uvedeny v „Plánu manažmentu povodia SR“ a jsou odsouhlasené oběma stranami.

B) PÁSMO 2: vodní útvary, které jsou lokalizované nad těmito hraničními útvary ve směru proti proudění vody a bezprostředně můžou ovlivnit stav hraničních vodních útvarů v pásmu 1.

1. PÁSMO 3: bude představovat seznam vodních útvarů, které přesahují hranice obou států a nejsou součástí pásem 1 a 2.