Domů ČIŽP Mezinárodní aktivity Zahraniční spolupráce Zprávy ze zahraničních služebních cest 25. Zasedání Interpol Wildlife Working Group 25. Zasedání Interpol Wildlife Working Group

25. zasedání Interpol Wildlife Working Group

25. zasedání Interpol Wildlife Working Group

 

Zpráva ze zahraniční pracovní cesty

 

25. zasedání Interpol Wildlife Working Group

 

Účastník: Mgr. Pavla Říhová (ČIŽP ředitelství, oddělení mezinárodní ochrany biodiverzity a CITES)

Místo jednání:  Lyon, Francie

Datum:    24.-28.11.2014

Účel jednání:   účast na 25. zasedání specializované skupiny Interpolu pro wildlife crime

Časový průběh cesty:

24.11.2014 – odlet z Prahy

25.-27.11.2014 - jednání

28.11.2014 – přílet do Prahy

 

Zpráva o průběhu cesty:

Jednalo se o účast na pravidelném každoročním zasedání skupiny Interpol Wildlife Working Group, v níž Mgr. Říhová zastupuje Českou republiku.  25. zasedání pořádal a hostil Generální Sekretariát Interpolu v Lyonu.  

Důležité body jednání:

 Zasedání IWWG v roce 2014 bylo po mnoha letech organizováno bez open-session tj. zcela bez přítomnosti zástupců nevládních a jiných nestátních organizací. Po celou dobu jednání byli přítomni pouze zástupci enforcement institucí zúčastněných zemí, Interpolu,  Sekretariátu CITES, ASEAN-WEN, Lusaka Agreement Task Force, UNEP a UNODC. Úvodní řeč pronesl David Higgins, ředitel INTERPOL Environmental Security Sub-Directorat, který zdůraznil rezoluci Interpolu z roku 2010, v níž je environmentální kriminalita označena za jednu z priorit Interpolu a je zdůrazněna potřeba multidisciplinárního přístupu. Stefano Betti z Generálního Sekretariátu Interpolu přednesl prezentaci s názvem Trafficking in illicit goods and counterfeiting, v níž informoval o vytvořeném manuálu Legal Handbook. Interpol je schopný a ochotný asistovat členským zemím při novelizaci jejich národních zákonů, zejména trestního práva, tak, aby byly zohledněny současné mezinárodní trendy a  požadavky v oblasti widlife a enviro crime. Dále Interpol nabízí možnost organizování speciálních školení a výcviku pro zástupce justice či poskytnutí lektorů pro taková školení a rovněž právní poradenství v ad hoc případech, obzvláště v případech s mezinárodním charakterem. Stefano Betti zdůraznil, že každý typ obchodu má svá specifika a dynamiku a vyžaduje odlišný přístup a strategii. Bez důkladných znalostí těchto specifik není možné konkrétní kriminalitu a tudíž ani wildlife a enviro crime efektivně potlačovat a postihovat. Interpol Sekretariát publikoval (možnost stažení z Interpol restricted area) sérii manuálů (Handbook Serie), v nichž  jsou specifikovány vhodné nástroje pro enforcement a policy-makers, hloubkové analýzy specifických kriminálních trendů, konkrétní doporučení z hlediska mezinárodních standardů, přehledy oblastí nelegálního obchodování, analýzy právních nástrojů a rovněž manuál pro tvorbu národních strategií.  

    Chair-man Interpol Wildlife Working Group Sheldon Jordan z Kanady ve své prezentaci srovnal zisk z enviro-crime (cca 225 miliard USD ročně) se ziskem z obchodu s drogami (220 USD miliard ročně). Obě oblasti jsou finančně téměř srovnatelné, přičemž obchodu s drogami je ale věnována nepoměrně větší pozornost a jsou ukládány zcela odlišné sankce. Uvedl, že obchod s wildlife je velmi výnosný a pro pachatele stále relativně „bezpečný“. Zatímco z přírody mizí mnoho ohrožených druhů včetně charismatické megafauny (sloni, tygři, nosorožci, gorily), určité malé skupiny lidí na tom vydělávají. Sheldon Jordan zdůraznil, že při řešení případů wildlife crime je nutné zohledňovat i další oblasti, které mohou být s danou kriminalitou spojeny – daňové úniky, praní peněz, korupci, vytváření politické nestability, ohrožení veřejné bezpečnosti, možnost zavlečení nebezpečných chorob či invazních druhů, degradaci životního prostředí, tvorbu obchodních bariér, ztráty ekonomických příležitostí pro místní obyvatele atd. 

    Důležitou součástí HDP většiny zemí je turistika zaměřená na přírodu (v Keni 11.9%, Tanzánii 17%, Ugandě 8.4%). S tím jak je wildlife crime stále nezvladatelnější se ztrácí i potenciál možného zisku z tohoto odvětví. V některých zemích přerůstá problém s pytláky do takových rozměrů, že jsou ohrožováni i turisté a návštěvnost zemí klesá. V kombinaci s neočekávanou událostí (jako může být např. současná epidemie Eboly v západní Africe, či epidemie moru na Madagaskaru) to může mít pro národní ekonomiku nedozírné následky.   

Pracovníci INTERPOL Environmental Security Sub-Directorat prezentovali jednotlivé projekty Sekretariátu Interpolu a jejich přínosy a dosavadní výsledky:

  • projekt Wisdom (pytlačení slonů, nelegální obchod se slonovinou) – uskutečněna řada školení a výcviků v operačním plánování, risk managementu, sběru informací, vyslýchacích technikách a metodách vyšetřování – především v afrických zemích
  • projekt Leaf (nelegální těžba vzácného dřeva) - připraveny a distribuovány identifikační manuály dřeva, připravuje se nový materiál Corruption in Forestry Sector
  • projekt Predator (nelegální lov tygrů) – spolupráce s ASEAN-WEN, uskutečněno školení státních zástupců
  • projekt Waylay – nový projekt týkající se použití metody kontrolovaného doručování zásilek
  • projekt Infra-Terra – globální pátrání po nejzávažnějších zločincích a pachatelích wildlife-crime, s využitím pátracích technik Interpolu.

Christina Nellemann (UNEP Rapid Response Unit) informovala o nelegálním obchodu se dřevem, jakožto o závažné globální hrozbě. Dřevo je obchodováno nejen ve formě  klád, prken apod., ale i ve formě papíru, štěpek a dřevěného uhlí. Obchod s dřevěných uhlím ročně generuje jen v Africe zisk cca 9-25 miliard USD. Do tohoto obchodu jsou ve velké míře zapojeny ozbrojené a teroristické skupiny (Boko Haram, Islámský stát, Al-Shabaab…), pro něž obchod se dřevem představuje značnou část financí pro jejich fungování.  Al-Shabab má roční čistý zisk 34-56 milionů USD z nelegálního obchodu se dřevem (dřevo je obchodováno z Afriky přes Somálsko do Jordánska a arabských zemí). Rosewood je vyvážen na malých plavidlech z Madagaskaru do přístavů ve východní Africe. V roce 2014 bylo zabaveno 4000 tun rosewoodu, přičemž Madagaskar má nulovou kvótu na kácení a vývoz tohoto dřeva  Obecně se očekává dramatický nárůst obchodu se dřevem v následujících letech.

Brazílie při diskuzi o obchodování se dřevem informovala, že je téměř nemožné, aby zásilka dřeva opustila Brazílii bez kontroly a potřebných dokumentů. Problém tedy není v klasickém pašování dřeva, ale v získávání dokladů k němu. Při vydávání dokladů pro zásilky dřeva je obrovská míra korupce státních úředníků. Nelegálně vytěžené dřevo je opatřeno doklady, které osvědčují jeho legální původ. V obchodování se dřevem jsou brazilští státní úředníci velmi často přímo zapojeni a podílí se na zisku.

Další komoditou, která je bezprostředně spojena s teroristickými skupinami, je slonovina. Ročně jde 4-12.2 milionu USD z obchodu se slonovinou militantním skupinám. Obecně je obchod s wildlife pro tyto organizace velmi vhodný zdroj peněz, protože nevyžaduje dlouhodobé ovládnutí území jako např. obchod s diamanty, ropou apod. Získat slonovinu, dřevo, bushmeat apod. vyžaduje jen krátkodobé útoky dobře ozbrojených skupin, které se pak mohou přesunout dále.

Ben van Rensburg ze Sekretariátu CITES hovořil o trendech v obchodování s wildlife. Upozornil, že tento typ obchodu se vyskytuje po staletí,  ale zapojení militantních a organizovaných skupin a obrovské množství peněz zcela změnilo celou dynamiku a vývoj tohoto obchodu. Přesto se stále jedná o podceňovanou kriminalitu.

Nedaří se potlačovat nelegální obchod se slonovinou, který neustále narůstá. 80% velkých případů zabavení slonoviny v Africe bylo odhaleno v Keni, Ugandě a Tanzánii. Příjemci nelegální slonoviny jsou Čína, Filipíny a Vietnam. Narůstá zapojení Evropy do obchodu se slonovinou, přes Evropu je slonovina obchodována nikoli ve formě velkých lodních zásilek, ale pašování se děje množstvím jednotlivých kurýrů, kteří slonovinu vozí v osobních zavazadlech.  Eskaluje obchod s mrtvými těly luskounů a jejich šupinami, kde hlavní cílovou zemí je Čína.

Globálním problémem je problém s pytlačením nosorožců a obchodem s jejich rohy. K začátku listopadu 2014 bylo v Africe upytlačeno 1020 nosorožců (1004 v roce 2013), odhad pro rok 2014 je 1500 nosorožců (přesné číslo doposud není známo), pro rok 2015 se odhaduje 2260 nosorožců…. Tempo vybíjení se nedaří zastavit a přijatá opatření zatím nejsou příliš efektivní. Česká republika měla v rámci IWWG  prezentaci o odhalených případech obchodu s nosorožčími rohy (Operace Rhino, Operace Osseus) a o kontrolách dovezených nosorožčích trofejí. Ukazuje se, že lov nosorožců pro osobní lovecké trofeje, který je dosud povolován v JAR, je pouhou zástěrkou pro nelegální dodávky rohů na černý trh v Asii. U cca 80% českých lovců, kteří lovili v JAR nosorožce od roku 2009 (celkem 57 osob) kontroly provedené Českou inspekcí životního prostředí zjistily, že lovci již rohy nevlastní (s největší pravděpodobností je prodali osobám vietnamského původu a rohy byly nelegálně vyvezeny z ČR) nebo rohy nebyly do ČR ani nikdy dovezeny (byly zaslány rovnou do Vietnamu).  Česká republika se v současné době díky aktivitám vietnamské komunity řadí mezi 4 klíčové země na světě, které čelí problému nelegálního obchodu s rohy nosorožců. Mgr. Říhová v prezentaci informovala rovněž o kampani Burn Horns, při níž byly zásoby nosorožčí rohoviny v ČR veřejně spáleny v ZOO Dvůr Králové.

Další závažnou oblastí wildlife crime je nelegální obchod s tygry. V letech 2010-2012 bylo zabaveno 61 živých tygrů, daleko větší počet zabavení se však týká mrtvých částí jejich těl a výrobků z nich. Cílovými zeměmi tohoto obchodu jsou Vietnam, Čína, Laos a Thajsko.  ČR je opět v tomto obchodu značně zapojena, tygří těla jsou a jejich části jsou obchodovány na tržnici SAPA.

    Holandsko informovalo o problémech s roztříštěností státních institucí, které se wildlife crime mají zabývat. Situace byla dokumentována na konkrétním případě nelegálního lovu chráněných druhů zvířat, na jehož šetření a řešení se podílelo (či spíše mělo podílet) 24 kompetentních státních institucí. Nelze se pak divit, že takovýto systém státní správy je neefektivní a selhává.

    Zástupce USA  hovořil o národní strategii pro wildlife enforcement, která byla v USA přijata federální vládou v únoru 2014. Přijetí národní strategie s konkrétními body a závazky pro jednotlivé kompetentní instituce se ukazuje být vhodným krokem i pro ostatní země, kde by se tímto způsobem mohla konsolidovat státní správa a zefektivněno její fungování. I pro Českou republiku by vytvoření a přijetí národní strategie v této oblasti bylo velkým přínosem.   

    Část jednání IWWG probíhala ve formě pracovních skupin, které zhodnocovaly trendy a vytvářely návrhy projektů v jednotlivých zadaných okruzích. Česká republika byla zařazena do pracovní skupiny k problematice obchodování s ptáky (dále bylo ve skupině Švédsko, Slovenská republika, Izrael, Alžír, Kolumbie, Dominikánská rep., Afganistán). Skupiny pracovaly odděleně a formou diskuzí zúčastněných členů zpracovávaly zadaná témata. Na závěr zasedání poté jednotlivé skupiny prezentovaly své výsledky a navržené projekty. Ostatní země případně vyjádřili zájem se k navrženým projektům připojit.  Mluvčí skupiny pro obchod s ptáky byla zvolena Mgr. Pavla Říhová a na plénu za skupinu předložila 2 vytvořené projekty:

–    projekt NEST (nelegální vybírání ptačích hnízd a obchod s vejci), vedoucí zemí tohoto projektu byla zvolena Slovenská republika, Ing. Mário Kern.

–    projekt Gene (genetické analýzy využitelné ve wildlife enforcent, shromáždění údajů, standardizace metod), vedoucí zemí projektu byla zvolena Česká republika, Mgr. Pavla Říhová.

K navrženým projektům se přidala Itálie, Nový Zéland, Irán, Bangladéš, Libanon, Austrálie, JAR, Malajsie, Kanada, Jordánsko, Polsko, Súdán, Nizozemí.

Další pracovní skupiny se věnovaly tématům

·    Operace Cobra III (ASEAN-WEN, FATF, Tanzánie, Laos, Thajsko, Keňa)

·    Obchod se slonovinou (Senegal, Burundi, CITES Sekretariát, Kongo, Kambodža, Malajsie, Francie)

·    Transitní země (Albánie, Nepál, UNODC, Kosovo, Bhútán, Polsko, k projektům se následně přidaly Keňa, Jordánsko, Togo, Burundi, Vietnam, Tanzánie, Malajsie)

·    Obchod s nosorožčími rohy a slonovinou (Namibie, Botswana, JAR, Vietnam, Čína, Mosambik, k projektům se dále přidaly Česká republika, Nepál, Tanzánie, Keňa, Thajsko, Kongo, Slovenská republika, Polsko, Togo, Austrálie)

·    Forest crime (Brazílie, Dominikánská rep., Nizozemí, Austrálie, Španělsko, USA, Itálie, Keňa, k projektům se přidaly Kanada, Bangladéš, Togo, Ghana)

·    Nelegální kácení  (Togo, Ghana, Indie, Myanmar, k projektům se přidala Itálie a Bangladéš)

·    Obchod s plazy a exotickými pety (Kanada, Německo, Nový Zéland, JAR, Jordánsko, Irán, Libanon, Súdán, Malajsie, Indonésie, Bangladéš, Thajsko, Myanmar, k projektům se přidaly Itálie, Švédsko, Česká republika, Thajsko, Bangladéš, Austrálie).

V následujícím období budou projekty pod vedením Sekretariátu Interpolu rozvinuty a rozplánovány. Jednotlivé zúčastněné země by se měly podílet na jejich naplňování. Výsledky jednotlivých projektů budou prezentovány na dalším zasedání IWWG, které by mělo být na podzim roku 2015.

Celkové zhodnocení zasedání

    25. zasedání Interpol Wildlife Working Group bylo v roce 2014 zaměřeno spíše na vyhodnocování problematických oblastí widllife crime v globálním měřítku a na plánování budoucí činnosti. Česká republika prezentovala řešené případy nelegálního obchodu s nosorožčími rohy a aktivně se zapojila do přípravy konkrétních projektů  pro rok 2015. ČR povede Projekt GENE a zúčastní je projektů k nosorožčím rohům a slonovině a k obchodu s plazy.

    Opět byla na 25. zasedání konstatován problém s nedostatečnou prioritou wildlife crime, nedostatečným šetřením mezi národních organizovaných skupin a ukládáním nízkých sankcí, které postrádají odrazující charakter. V mnoha zemích vládní struktury  neumožňující spolupráci a výměnu informací mezi jednotlivými institucemi, velmi problematická a nedostatečná je mezinárodní spolupráce.   Znovu bylo apelováno na potřebu specializovaných wildlife vyšetřovacícht jednotek, jež by zahrnovaly policii, celníky a odborné složky. Přestože tento model byl již v roce 1999 určen jako nejvhodnější model k prosazování úmluvy CITES v členských státech úmluvy  (42. zasedání Standing Comitee of CITES), doposud není v mnoha zemích aplikován.  Zdůrazněna byla potřeba vytvoření a přijetí národních strategií pro wildlife enforcement.

    Pro ČR ze zasedání vyplynuly určité úkoly (projekt Gene), vyjednána byla spolupráce v rámci několika probíhajících případů mezinárodního charakteru, získány byly nové materiály a informace k cílovým komoditám. Dále byly navázány či obnoveny osobní kontakty s dalšími členy IWWG. 

 

 

Zpráva bude poskytnuta MŽP, CS, AOPK, MV a PČR. 

 

Zpracovala:  Mgr. Pavla Říhová

 

 

 

 

Zprávu schválil: