Domů ČIŽP Mezinárodní aktivity Zahraniční spolupráce Zprávy ze zahraničních služebních cest Konference IMPEL TFS NCP Best Practice Meeting + WASTE And TFD Conference 2019

Konference IMPEL TFS NCP Best Practice Meeting + WASTE and TFD Conference 2019

Zpráva ze služební cesty

 

Bukurešť, Rumunsko

Konference IMPEL TFS NCP Best Practice Meeting + WASTE and TFD Conference 2019

15.9. - 17.9.2019

 

Martin Zemek, Ř-ČIŽP, OOH

Další účastníci za ČR:

Ing. Jana Samková, Ing. Irena Sedláčková, odbor odpadů MŽP,

Mgr. Kateřina Weissová, státní zástupkyně, Vrchní státní zastupitelství v Praze

 

Zápis z NCP meetingu + Konference:

-  výměna informací o vynucování Nařízení 1013/2006 s ohledem na konzistentní implementaci a přístup, posilování spolupráce

  • Zástupce SRN prezentoval zajímavou kauzu převozu vysloužilé munice z Belgie do Rumunska za účelem delaborace v rámci armádní spolupráce zemí NATO. Munice byla deklarována jako nebezpečné zboží podle ADR, avšak nikoliv jako odpad. Zásilka byla zadržena v SRN, jelikož nebyla notifikována podle nařízení 1013/2016 WSR. Spor se vede o to, zda je či není vysloužilá munice pro účely přepravy odpadem. Na konferenci k této věci vystoupil zástupce servisní organizace NATO, která zajišťuje likvidaci vysloužilé munice a popsal procesy, jak tato přeprava je prováděna cca 20 let bez jakýchkoliv problémů. Popsal velmi detailně kontrolní procesy. Podle jejich názoru (na rozdíl od názoru příslušných orgánů pro nařízení WSR) nespadá vysloužilá munice pod povinnost notifikace podle nařízení WSR. Případ ještě není dokončen a v této věci bude nutná klarifikace (není zřejmé, zda se strany např. EK či dokonce ESD), jelikož případ bude pravděpodobně řešen ze strany příslušných orgánů jako nedovolená přeprava.

  • Zástupce regionálního úřadu Itálie prezentoval své zkušenosti z kontroly přepravy stavebního odpadu s původem ze Švýcarska. Prezentoval vzorkování a průběžné ověřování vlastností (přítomnost kontaminantů) v stavebním a demoličním odpadu.

-  SWEAP – informace k projektu a jeho pokračování – v současnosti je k dispozici na Base Campu otevřená databáze ověřených subjektů v některých 3. zemích (Malajsie, Turecko), kam směřuje export zejm. plastových odpadů z EU. Databáze je průběžně aktualizována a dále lze vznášet dotazy prostřednictvím SWEAP projektu (web) na ověření dalších zařízení. Byly prezentovány další zákazy dovozu některých druhů plastů do Indie a Thajska (2019) a Vietnamu (2025),

  • Zástupce Rumunska prezentoval kauzu vývozu kalů s obsahem Cu do Malajsie, prezentoval jejich vyšetřování a problémy spojené s repatriací odpadů,

  • Byly zmíněny problémy s výplatou podpory od obalových systémů EPR (systémy odpovědnosti výrobce) pro zpracovatele odpadních obalových plastů. Systémy jsou v některých zemích nastaveny tak, že nepřímo podporují vývoz nevytříděných obalů, jelikož EPR systému slouží jako doklad o zpracování plastů potvrzený ANNEX VII. Tímto způsobem nedochází k řádnému vytřídění recyklovatelných plastů a odstranění nezpracovatelných plastů v zemi původu, ale je finančně výhodnější takovéto směsi vyvážet ze zemí EU do jiných členských států nebo zejm. do 3. zemí.

  • Dále byly prezentovány zajímavé informace k odpadnímu textilu v SRN – anonymní sběr textilu (městské kontejnery) je vždy považován za sběr odpadů. Je to dáno zejm. výsledky skutečného materiálového složení obsahu kontejnerů a možnostmi jejich využití (cca 40 % recyklace – zejm. čistící hadry, RDF apod., 10 % odstranění, 50% reuse). Z hlediska přeshraniční přepravy je netříděná směs textilu odpadem zeleného seznamu B3030 odpadem zeleného seznamu, avšak pokud se jedná o směs i jiných odpadů, jedná se o nezařazený odpad.

  • Proběhla diskuse o postupu jednotlivých zemí při vracení zásilek s obsahem nefunkčních WEEE – zda je umožněno např. vyčlenit během přepravy nefunkční zařízení a zbytek nákladu je možné dále propustit. Např. zkušenosti z NL – uvádí, že vrací celé zásilky a požadují zásilku vyložit v zařízení pro zpracování WEEE. Ve všech případech pak bylo WEEE zpracováno jako odpad – testování funkčnosti se již finančně nevyplatilo.

-  update současných projektů IMPEL-TFS/Waste clusteru – např. projekt WasteForce zpracovává metodiku na hodnocení škody na životním prostředí způsobené nakládání s odpady, GPS tracking, plasty a omezení vývozu do Číny…

-  aktuální informace k situaci ohledně vývozu odpadů do 3. Zemí – byly podány aktuální informace k Turecku a Malajsii, kdy dovoz odpadu negativně ovlivnil domácí nakládání s odpadem. Malajsie – zavřeno přes 150 nelegálních zpracovatelů, zavedli národní zákaz dovozu „post consumer plastics“ – každý dovoz musí mít licenci (AP) a příjemce rovněž musí mít licenci od příslušného úřadu v Malajsii (kontrola každé dodávky položky HS 3915). Prezentovali nárůst dovozu plastů v roce 2018, většina bez AP. Turecko – dovoz pneumatik je možný pouze do cementáren. Žádné jiné RDF není možno dovážet. Od roku 2020 chystají omezení dovozu PVC. Kapacity zatím dostatečné. Problém nadále zůstává komunikace mezi příslušnými úřady v EU a v 3. zemích.

  • Polsko prezentovalo problémy s dovozem plastů – zejm. ze SRN a Itálie a jejich nelegálním ukládáním. Dále zmiňovaly některé trendy v nelegální činnosti, kdy Polsko na dokladech podle ANNEX VII se v dokumentech neuvádí ani jako příjemce (příjemce je uvedena např. Ukrajina), ale fakticky odpad končí nelegálně v Polsku.

  • Byly prezentovány zajímavé případy environmentální kriminality z Belgie a Rumunska. Např. v Belgii řeší v rámci trestního stíhání případ nelegálního uložení problematických drtí FLUFF (lehká frakce z drcení autovraků apod.). Tyto odpady opakovaně zahořely, byly vystaveny povětrnostním vlivům a uloženy v blízkosti povrchových vod. Byly zmíněny problémy s dokazováním, formy trestů, problémy s nápravnými opatřeními.

  • Průmysl prezentoval současné problémy s exportem a zpracováním plastů. NL exportér prezentoval pohled průmyslu na současnou situaci, nerovné vymáhání práva v různých zemích a formy obcházení WSR nařízení (deklarace plastů jako výrobků), problémy s notifikacemi do 3. zemí a praktické problémy související se změnou trhu po „China Ban“. Zmínil orientaci na recyklaci (formou regranulátů či drtí) v rámci EU trhu u některých druhů plastů, které mohou být následně vyváženy do Číny a dalších zemí. Zástupce kolektivního systému WEEE ze Švédska prezentoval investici do nové linky na zpracování plastů z WEEE ve spolupráci se spol. STENA za účelem splnění recyklačních cílů a za účelem odstranění Br retardérů hoření BFRs. Výrobci EEZ tak jasně deklarují svoji odpovědnost za recyklaci plastů, které se stávají dominantní součástí nových EEZ.