Cestovní zpráva ze zahraniční pracovní cesty
Účastníci:Ing. Danuše Hráská, Martina Němcová, Ing. Michal Pasulka
Místo: Turm am Schweren Berg, hnědouhelné doly Nochten, těsnící stěna dolu Reichwalde, výsypky hnědouhelných dolů, čistička důlních vod v Kringelsdorfu
Datum: 24. – 25. 6. 2019
Projekt VODAMIN II – mezinárodní vzdělávací projekt a terénní cvičení.
Popis pracovního jednání:
Zahraniční služební cesta byla uskutečněna v rámci mezinárodního vzdělávacího projektu VODAMIN II, který tematicky volně navazuje na projekt „TESEUS“. Projekt se zabývá efektivním využíváním udržitelných zdrojů, sanačními technologiemi pro rekultivaci hnědouhelných dolů v Lužici, čerpáním, odvodem a čištěním důlních vod.
Úvodní slovo a přivítání účastníků pracovního jednání bylo v konferenční místnosti Kommunikations – und Naturschutzzentrum Weisswaseser, tj. v areálu vyhlídkové věže Schweren Bergu (postavené v letech 2006 – 2008, vysoké 30m, odkud je na dohled povrchový hnědouhelný důl a také elektrárna v Boxbergu). Pracovníci těžební společnosti LEAG představili technologii těžby v povrchovém lomu a se systémem odvodnění lomu (podrobně s odvodněním předpolí lomu, odvodněním podloží (tj. vrstvy pod slojí u paty lomu) a následným odvodněním vnitřních výsypek. Byly uvedeny také problémy se stavem lomu po těžbě, např. jaké je složení důlních vod (která obsahuje vysoké procento železa, až 5g/l), jak se chová hladina podzemní vody a jaký to má vliv na stabilitu svahů společně s vlivem vod povrchových. Dále následoval popis technických zařízení a technologie čerpacích vrtů, zařízení pro čištění důlních vod, zařízení pro úpravu vod. Byl vyzdvižen účel a potřebnost vybudovaných těsnících stěn. Dále byla popisována sanace a postupná rekultivace prostoru po těžbě uhlí, konkrétně na příkladu jezera Hermannsdorfer See.
Následovalo samotné terénní cvičení, kdy účastníci cvičení prostřednictvím transportéru firmy LEAG projeli několik zastávek s odborným výkladem - hnědouhelný důl Nochten, okolní výsypky, čerpací vrty v předpolí a u podloží, přejezd k jezeru Hermannsdorfer See (představení konstrukce jezera a postup prací při napouštění vodou).
Z technických zajímavostí bych rád několik uvedl – hloubka povrchového dolu je 70 – 120 metrů, jsou zde dvě úrovně těžebních slojí hnědého uhlí („stáří“ sloje výš k povrchu je 8 miliónů let, „stáří“ spodní sloje je 13 miliónů let). Hnědé uhlí je těženo rypadly, tyto jsou, dle výkladu, největším pohyblivým těžebním zařízením na světě (délka 243 m, výška 63 m, váha 6 425 tun, rychlost pohybu – těžby 5 km/hod). Přemostění důlního prostoru a odvod vrchní vrstvy zeminy na výsypku je dlouhé cca 600 m, hmotnost mostní konstrukce je 16 000 tun. Vytěžené hnědé uhlí je z rypadla naloženo na dopravníkový pás dlouhý cca 8 000 m, který toto uhlí dopravuje přímo do elektrárny Boxberg. Denní spotřeba uhlí v elektrárně je 60 000 tun, přitom z dolů je dodáváno 100 000 tun uhlí denně (v neděli se netěží). Mocnost a vydatnost slojí hnědého uhlí dává předpoklad na těžbu do roku 2030. V dolech Nochten a Reichwalde je bezmála 3000 filtračních vrtů (v únoru 2019 bylo v provozu přesně 2682 vrtů), které zajišťují čerpání důlních vod o ročním objemu 350 mil.m3 .
Tyto studny (vrty) jsou umístěny 100 – 150 m od sebe a pro každou je vypracována studie podle geologických modelů.
Podzemní a důlní voda je po následné úpravě a čištění ze 70 % znovu vracena do okolních vodních systémů a 30% je využíváno jako chladící voda v zařízeních elektrárny Boxberg. Těžební společnost provozuje 7 čistíren důlních vod, kde je především odstraňováno nadměrné množství železa a je upravováno pH. Na povrchových dolech byly vystavěny těsnící stěny, některé jsou dlouhé 6 – 7 km. Tyto stěny zabraňují propustnosti podzemních vod do tělesa dolů, což by způsobovalo následné snižování hladiny podzemních vod z okolní krajiny. Stavby těsnících stěn započali již v 70 letech min. století, kdy byl z důvodu těžby zaznamenaný značný pokles spodních vod v Polsku.
Na výsypce a také na otevřených plochách dolů (po vytěžení) jsou zahájeny práce na postupné rekultivaci. Byly popsány jednotlivé druhy (dle využití ploch) již provedených rekultivací (zemědělská 10%, lesnická 53%, vodohospodářská 25%) a plán využití rekultivovaných ploch k rekreačním účelům.
Následovala další část terénního cvičení, tj. systém čištění důlních vod v čističce Kringelsdorf.
Důlní vody jsou přiváděny k čištění formou toku připomínajícím řeku. Tato voda má charakteristické červené zbarvení a to z důvodu velkého obsahu železa. Vyčištěná a upravená vody prochází systémem usazovacích „bazénů“ a následně je dopravována k dalšímu využití, jednak k průmyslovému v elektrárně Boxberg (zejména k chlazení), dále do místního ekosystému (řeka Weiser Shöps).
Z důvodu rozšíření těžby hnědého uhlí v hnědouhelném dole Reichwalde bylo přistoupeno k přeložení části koryta řeky Weiser Shöps a Schwarzer Schöps (mezi města Hammerstadt, Neuliebel, Altliebel, Reichwalde a Kringelsdorf). Přeložení koryta, které začalo v roce 2011 bylo dokončeno v roce 2015. Účastníkům cvičení byla představena nová trasa koryta toků, okolní terénní úpravy, vybudování přilehlé cyklotrasy a zastávek s přístřešky. Důraz byl kladen na dodržování přirozeného krajinného rázu a na udržení biodiverzity. Samozřejmostí je, že se věnuje pozornost také i na protipovodňová opatření (protipovodňové valy a stěny).
S upravenou důlní vodou se dále počítá při naplňování dalšího jezera, které vzniká v území po těžbě hnědého uhlí – Hammersdorfer See, tento útvar je již připraven, dno je zformováno, je připravena tvorba umělých ostrůvků a jiných biotopů pro stěhovavé živočichy a ptactvo.
Plocha jezera bude cca 256 hektarů, hloubka až 26 metrů, obsah vody 23,1 miliónů m3 .
Tématika projektu VODAMIN II spojená s praktickými ukázkami a popisem skutečných technických parametrů byla pro pracovníky ČIŽP zajímavá a prospěšná.
Obsahem této ZSC bylo také jednání zaměřené na organizaci a přípravu přednášek dalšího programu malých projektů Euroregionu např. Fachseminar –Liberec 23. 9. 2019 a 15. skládkový workshop Zittau 2019 (listopad 2019).
V Liberci dne 23.7.2019 Zapsal: Pasulka