ZPRÁVA ZE SLUŽEBNÍ CESTY
2. PRACOVNÍ JEDNÁNÍ PROJEKTU IMPEL
,,POROVNÁVÁNÍ UŽITÍ METOD KALKULACÍ POKUT UŽÍVANÝCH INSPEKCEMI ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ VYBRANÝCH ZEMÍ EU“.
Ve dnech 17. a 18. března 2008 se uskutečnilo v Athénách 2. pracovní jednání projektu IMPEL - ,,Porovnávání metod vedoucí ke stanovování pokut“, které jsou udělovány národními inspekcemi. Jednání vedl za hostující zemi Dr. George Chronopoulos. ČIŽP zastupoval Ing. Josef Kališ, který uplatnil některé připomínky. Závěrečná zpráva z 2. jednání vychází z projednávaných materiálů a byla následně rozeslána elektronickou cestou všem účastníkům jednání.
Závěrečná zpráva z jednání a služební cesty obsahuje tyto hlavní body:
Kapitola 1 – Úvod. V úvodní kapitole materiál konstatuje, že se za posledních deset let uskutečnil v EU velký pokrok v harmonizaci environmentální legislativy členských států. Nadále však přetrvávají určité rozdíly mezi jednotlivými zeměmi především v oblasti postihu při nerespektování a porušování této legislativy.
Kapitola 2 – Metody V této kapitole je zahrnuta organizace celého projektu, který byl inicializován v říjnu 2007 v Bruselu 10 zeměmi EU včetně ČR. ČIŽP zaslala v říjnu 2007 vyplněný dotazník. Nyní se uskutečnilo 2. jednání, přičemž v červnu 2008 proběhne 3. závěrečné jednání.
Kapitola 3 – Shrnutí odpovědí V této kapitole jsou sumarizovány jednotlivé odpovědi od oslovených států např.: úloha a hlavní kompetence inspekcí, jejich působnost, druhy a výše pokut, historická data ve vztahu k užití pokut atd.
Kapitola 4 – Závěry Tato kapitola zahrnuje závěry z 2. jednání v Athénách, které jsou obsaženy jak v textové, tak i v tabulkové části závěrečné zprávy.
4.1 Úvod
Jedná se o první výměnu informací ve věci administrativních pokut v environmentální oblasti členských států EU. Administrativní pokuty tvoří významný instrument vymáhání environmentálního práva.
Pro ČIŽP je důležité porovnání informací získaných z oslovených členských států. Určitá specifika:
1. Kompetence jednotlivých institucí se liší.
2. Některé instituce mají celostátní působnost, jiné jsou regionální (např. Španělsko)
3. Někteří členové IMPEL (instituce) neodpověděly v požadovaném rozsahu.
Je možné konstatovat, že instituce, které odpověděly reprezentují všechny základní geografické sekce celé EU. Pro nás je důležité také to, že se projektu IMPEL účastní instituce z nových členských států: České republiky, Polska, Rumunska a Lotyšska.
4.2 Možnosti administrativních pokut
Administrativní pokuty ve variabilní výši je možno udělovat ve většině států. V některých státech jsou aplikovány též fixní administrativní pokuty.
4.3 Kdy jsou administrativní pokuty aplikovány
V této záležitosti existují dva základní přístupy.
· Nejvíce rozšířený přístup je, když jsou porušeny ve státech EU legislativní předpisy (není environmetální povolení, ilegální úniky znečištění do vzduchu, vody, půdy, nesoulad s termíny povolení a další).
· Druhý přístup je více specifický stanovený národní legislativou.
V mnoha státech jsou administrativní pokuty uplatňovány jen pokud nejsou vedena trestní stíhání proti subjektům páchajícím správní delikty v oblasti životního prostředí. V některých zemích legislativní rámec umožňuje paralelní kriminální postih.
4.4. Typy administrativních pokut
Existují dvě základní formy administrativních pokut, které jsou užívány vůči fyzickým a právnickým osobám:
· Fixní administrativní pokuty, které jsou aplikovány podle legislativou předpokládaných určitých porušení.
· Variabilní administrativní pokuty, které se nejvíce používají jsou pro široké spektrum situací (nevyhovění předpisům, převýšení limitů, významný negativní dopad a podobně). V téměř všech případech relevantní legislativa stanovuje limity pro udělování pokut (spodní i horní úroveň).
4.5 Kompetence pro stanovování hodnoty variabilních administrativních pokut
Legislativa sice stanovuje spodní a horní limit, ale je především na instituci, která pokutu stanovuje, aby určila její konkrétní výši. V některých případech je stanovování pokuty dáno přímo národní nebo regionální legislativou v jiných případech je to přímo záležitost kontrolní instituce.
4.6. Faktory, které jsou brány v úvahu při kalkulaci administrativních pokut
Mezi členskými státy existuje velká variabilita ve faktorech, které jsou brány v úvahu. Některé jsou ale uplatňovány ve většině států. Jedná se o následující faktory:
· Environmentální dopad nedovoleného jednání viníka.
· Doba po kterou se porušení vyskytovalo.
· Záměr porušení.
· Ekonomický profit pro viníka vznikající z porušení.
· Ekonomická situace viníka.
· Náklady na odstranění.
· Vlastnosti viníka (předchozí potvrzená porušení, nebo snaha o odstranění vzniklého narušení).
· Ostatní administrativní opatření vůči viníkovi.
4.7 Přesnost kalkulace administrativních pokut
V nejvíce případech má instituce oprávnění kalkulovat přesnou výši administrativní pokuty, při dodržení legislativních omezení a limitů. V jiných případech legislativa dává zásadní vzory, prahové hodnoty a kriteria. Jen omezené množství členských států EU uplatňuje přímo nějaké vzorce pro výpočet pokut. (např. Řecko a Belgie – region Brusel).
4.8 Zajištění výběru pokuty
Ve všech odpovědích je uvedeno, že jsou nastavena administrativní opatření zajišťující platbu pokut. V řadě případů jsou zapojeny kompetentní daňové úřady, v jiných případech jsou zapojeny jiné instituce nebo soudy.
4.9 Co se děje s vybranými administrativními pokutami
Obecně jsou pokuty odváděny do národních nebo regionálních rozpočtů, ne vždy v přímém spojení s environmentálními fondy, nebo environmentálními projekty. V některých případech jsou částky nebo jejich část přímo převáděna do lokálních, nebo regionálních rozpočtů environmentálních institucí. V jednom případu jdou peníze přímo do technologií šetřících životní prostředí (např. v ČR 50 % státní rozpočet a 50 % SFŽP).
4.10 Publikace o udělených pokutách
Obecně není předepsán mechanismus publikování pokut. V některých zemí to není vůbec možné, jinde jen na specielní žádost. Jen v některých zemích je publikace pokut přímo regulérně vyžadována. V jiných zemích je informace poskytována přímo soudům nebo administrativním autoritám.
4.11 Odvolací mechanismus
Ve všech zemích je pro subjekty porušující environmentální legislativu k dispozici odvolací mechanismus. Kompetentní instituce jsou většinou hierarchicky nadřízené dohlížející instituce nebo soudy. Odvolací instituce mají oprávnění zachovat rozhodnutí, odvolat rozhodnutí nebo redukovat či zvýšit pokutu.
Zpráva z 2. pracovní jednání projektu IMPEL včetně její tabulkové části (Kapitola 3) je uložena u účastníka cesty.
Finální zpráva bude v květnu 2008 (před tím bude revidována účastníky jednání). Plenární zasedání IMPEL bude v Lublani (květen – červen 2008).
schválila Ing. Milena Drašťáková vypracoval Ing. Josef Kališ
vedoucí referátu integrace referát integrace Ř ČIŽP