Zpráva ze zahraniční pracovní cesty
EU Environmental Enforcement Networks Conference
Účastníci: Mgr. Pavla Říhová (ČIŽP – Ř, oddělení mez. ochrany biodiverzity a CITES)
Ing. Erik Geuss PhD. – ředitel ČIŽP
Místo jednání: Oxford, Magdalen College
Datum: 20.9.- 21.9.2017
Časový průběh cesty:
19.9.2017 – odlet z ČR, registrace
20.9.2017 – konference
21.9.2017 – konference, návrat do Prahy
Stručné shrnutí:
Současné analýzy týkající se aplikace práva životního prostředí EU v praxi, že klíčovým negativním faktorem je slabý enforcement a nedostatečné sankce. Na úrovni EU existuje několik sítí sdružujících státní instituce prosazující zákony v oblasti životního prostředí, jejichž cílem je zlepšení současné situace:
- IMPEL – European Union Network for the Implementation and Enforcement of EU Environmental Law
- ENPE – The EU Network of Prosecutors for the Environment
- ENVICrimeNet – EU Network for combating environmental crime
Zástupci členských zemí působící v těchto sítích se poprvé sešli v roce 2016 v Utrechtu. Konference v Oxfordu navazovala na již zahájenou spolupráci. Program byl zaměřen na posílení spolupráce a efektivity odhalování a postihování nelegální činnosti, zejména v oblasti odpadů a wildlife. Součástí konference byly i studie případů a prezentace inovativních přístupů.
Zpráva o průběhu cesty:
Konference byla zahájena úvodním slovem ředitele DG Environment EC p. Daniela Callejy a přivítáním dalších hostů z Evropské Komise.
Úvodní část byla věnována představení jednotlivých sítí a jejich současných aktivit. Anne Brosnan (prezidentka sítě ENPE) mimo jiné zmínila, že připravují evropskou metodiku pro prokurátory a soudce zabývající se případy ŽP (EU Guidelines for Prosecutors and Judges). Roel Willekens (chaiman EnviCrimeNet) uvedl, že EnviCrimeNet nyní sdružuje 33 institucí (policie a enforcement instituce). Na základě průzkumu SOCTA byla environmentální kriminalita v roce 2017 poprvé zařazena mezi 10 priorit Europolu pro následující období. Nyní je připravován akční plán zahrnující konkrétní aktivity. V listopadu proběhne v Haague roční zasedání EnviCrimeNet, kde bude tento plán představen.
Dále následovala plenární část zaměřená na širší perspektivy ochrany životního prostředí v Evropě.
V odpoledním čase se účastníci rozdělili do separátních skupin zaměřených na odpady a na wildlife.
Ve skupině wildlife proběhla prezentace právničky Carly Campanaro z Itálie o projektu North Bald Ibises. Jednalo se o projekt Life, v rámci něhož bylo vypuštěno 130 ibisů (v Itálii, Rakousku, Německu) s GPS vysílačkami, kteří měli obnovit evropskou populaci. Během jediné lovecké sezóny však bylo 33 ptáků uloveno či zmizelo. Přes tento vysoký počet došlo pouze k jednomu odsouzení pachatelů. V této kauze byli zastřeleni dva nejdůležitější ptáci celého projektu (jedinci, kteří učili ostatní ptáky migrační trasu). Díky GPS vysílačce a neustálému monitoringu byli ptáci nalezeni do několika minut po střelbě. Policii se podařilo zadržet pachatele a dokázat, že ptáci byli zastřeleni z jejich zbraně a z posedu (balistická expertíza). Lovci posléze u soudu argumentovali tím, že nevěděli, na jaký druh střílí. Soudce však argumentaci obhajoby odmítl s tím, že je povinností lovce bezpečně poznat na co střílí, jinak střílet nesmí. Bohužel přestože došlo k odsouzení pachatelů, trest byl velmi nízký. Carla Campanaro zdůraznila, že nelze hovořit o skutečném enforcementu, pokud jsou stále používány nízké sankce. Dále uvedla, že na základě zkušeností z praxe nemůže souhlasit s úvahami o možném přínosu lovu pro ochranu ohrožených druhů resp. o lovu jako nástroji ochrany. Naopak lov by měl být zařazen mezi environmentální rizika a nebezpečí.
Antonio Vercher ze Španělska prezentoval případ nelegálního obchodu s úhoři, který započal ve Španělsku v regionu Asturie a Andalusie. Po několika realizacích se kriminální skupiny přesunuly do Portugalska. Nejprve docházelo k pašování monte v kontejnerech, v současné době jsou využívány speciálně upravené kufry a kurýři. Cena monte na černém trhu se rapidně zvýšila, dochází i ke změnám tras – z přístavu v Barceloně je monte převáženo lodí do Řecka příp. auty přes Itálii. Odlet z EU je pak realizován z řeckých letišť. V rámci prezentace bylo zmíněno i riziko zavlečení nepůvodních druhů – španělští rybáři introdukovali druh kraba z Floridy (gastronomické účely). Tento druh je však v přírodě velmi agresivní a napadá úhoře.
Dále byl představen systém EU-TWIX (Vinciane Sacre), v němž je nyní zapojeno 965 pracovníků ze 144 enforcement institucí a 36 zemí. Jaap Reinjgoud hovořil o novém informačním portálu IMPEL E-SIX.
Ve druhé části jednání skupin Gael Rotalier z EK prezentoval současný přístup EK k wildlife trafficking. Zmínil, že v EU cyklu proti organizovanému zločinu pro 2018-2020 je nyní na základě průzkumu SOCTA environmentální kriminalita řazena mezi priority EU (vyjádřila souhlas Rada ministrů vnitra EU). Tento přístup platí od června 2017. EU apeluje na členské státy, aby se více zaměřily na spolupráci a také na partnerství s transportním sektorem. Dále doporučuje, aby se státy zapojily do společných operací a akcí např. typu Operace Thunderbird. ČR vznesla připomínku, že tento typ operací je pro mnoho států EU nevhodný, neboť díky volnému obchodu v EU a možnosti přepravy pozemní cestou jsou výsledky intenzivních operací na letištích obvykle nízké. Gael Rotalier zároveň upozornil na termín reportingu k plnění Akčního plánu EU proti wildlife trafficking, který bude v červenci 2018.
Carmen Naves hovořila o Intergovermental Task Force zaměřené na zabíjení a obchod s migrujícími druhy ptáků.
Zástupce Finska představil způsob posuzování případů z pohledu hodnoty biodiverzity a náhrady škody ve Finsku. Finnish Price List je aplikován od roku 2002.
Dopolední sekce druhého dne byla věnována strategickým přístupům k prosazování práva na úrovni EU, roli enforcement sítí a důležitosti propojování práce jednotlivých institucí. Následovala opět sekce práce ve skupinách. Ve wildlife skupině proběhly prezentace nevládních organizací zaměřených na ochranu ptáků.
Zástupce BirdLife Europe informoval o situaci na Kypru, kde dochází k nelegálnímu lovu ptáků a zisk z tohoto lovu je cca 15 milionů eur ročně (jedna porce jídla ze zpěvných ptáků „ambelopoulia“ stojí 40 eur). Prokurátor Nicolas Crampton se dotázal, proč se na tento organizovaný obchod doposud nezaměřil Interpol či Europol. Proč se takovéto evropské případy neřeší na mezinárodní enforcement úrovni? Jedná se přitom o organizované skupiny, velký finanční obrat a ohrožení pro biodiverzitu celé Evropy.
Následovala poněkud kontroverzní prezentace Evropské asociace lovců FACE. Její zástupce uvedl, že FACE sdružuje více než 7 milionů evropských lovců a razí nulovou toleranci k nelegálnímu lovu. Od roku 2004 mají podepsánu dohodu s BirdLife. Celá prezentace vyzněla jako snaha prosadit lov jako formu ochrany ohrožených druhů, s čímž však většina účastníků konference příliš nesouhlasila. V kuloárech byl následně vyjádřen údiv a nesouhlas, že zástupci lovecké organizace mohou být přítomni na jednání enforcementu, kde dochází i k prezentaci případů, přístupů k prosazování práva apod.
Zajímavá byla závěrečná přednáška prof. Roba White z University of Tasmania, v rámci níž prof. White zmínil i některé náměty a doporučení pro větší efektivitu postihování nelegálních činností např. zpracování „EU sentencing database“ - databáze rozsudků v případech ŽP s přiloženými komentáři soudců. Podobný systém mají v Austrálii a má velmi pozitivní vliv na informovanost a rozhodování soudců. Hovořil i o potřebě předat soudci v konkrétním případě veškeré relevantní informace i např. včetně možných kompenzačních opatření, jejich vyčíslení, popisu apod.
Na závěr konference byly shrnuty klíčové body a doporučení.
Zpráva bude poskytnuta MŽP, CS, PČR, MV a AOPK.
Zpracovala: Mgr. Pavla Říhová 6.11. 2017
Zprávu schválil: