Cestovní zpráva ze zahraniční pracovní cesty

Účastníci:  RNDr.  Jitka Jenšovská

Místo jednání: Portugalsko, Lisabon

Datum: 11.4.-12.4.2017

Účel jednání: účast na workshopu zástupců členských států v rámci projektu IMPEL- Enforcement Action Meeting 2017

Anotace (stručný výsledek cesty):

Workshop se uskutečnil v rámci projektu IMPEL-Enforcement Action Meeting 2017.

Hostitelem akce bylo portugalské Ministerstvo životního prostředí (IGAMAOT).

Konference se účastnilo celkem 42 zástupců inspekcí a agentur životního prostředí z celkem 25 členských zemí.

Konferenci moderovala Allison Townley (UK).

Jednání zahájil pozdravem pan Nuno Banza, hlavní inspektor IGAMAOT. Následně Marco Candeias (PT) představil portugalský systém kontrol přeshraniční přepravy odpadů.

O elektronické evidenci přepravních dokladů k PPO referoval Pedro Santana (PT).

Aktuální návrhy na červnové kontroly v rámci projektu EA představila vedoucí projektu Katie Olley (UK-SEPA).

Geografická vizualizace ilegálních přeprav odpadů byla námětem prezentace Lynne Wilson (UK-SEPA).

Naomi Ross (UK-SEPA) shrnula výsledky kontrol EA Projektu za období 2015-2016.

O ilegální přepravě oxidu olovnatého informovala ve své prezentaci Katharina Aiblinger-Madersbacher (DE).

Dále informovala o průběhu výměnného pobytu inspektorů z Německa a ze Švýcarska v Nizozemí.

Dále byl představen případ ilegálního dovozu ojetého vozidla z Ruska do České republiky – Jitka Jenšovská (CZ).

Emma Nurmi (FI) referovala o projektu skandinávských zemí (NO, SE, FI, DK) hrazeného z prostředků Norska zaměřeného na porušení přepravního dokladu podle Přílohy VII Nařízení 1013/2006.

Další její prezentace popisovala, jak vtipně nazvala „ Případ těhotného kontejneru paní B.“ V prosinci 2015 obdržel finský příslušný úřad informaci německých úřadů o zadržení kontejneru naplněného oblečením, obuví, pneumatikami, motory, elektrozařízením, náhradními autodíly a dalšími věcmi, který byl vypraven z Finska a mířil do Afriky. Podle nákladního dokladu byl kontejner naložen v únoru 2015 a vážil 18 tun. Dle dokladů byla vývozcem paní B. Nebylo jasné, kde se kontejner po dlouhou dobu nacházel.

Německé úřady zásilku zadrželi v březnu 2015 s tím, že se u velké části „věcí“ jedná o odpad, který nelze do Afriky vyvážet. Hmotnost kontejneru v té době byla 42 tun!

Dle šetření finských úřadů bylo do případu zapojeno více společností: logistická společnost X, jejímž prostřednictvím se zjistilo, že lodní společnost Y, která měla z minulosti problémy se zásilkami do Afriky, připravila k nákladu deklaraci, ale odpovědná osoba už zde nepracuje a odmítá se k čemukoliv vyjádřit, finská pobočka této společnosti má špatnou platební morálku. Dalším aktérem byla zasilatelská společnost Z, její pobočka v Německu byl držitelem obsahu kontejneru. Obsah kontejneru byl při nakládání v Helsinkách oceněn na 30 000 €. „Paní B.“ nebylo možné vypátrat, byl nalezen „pan B.„ a potom jejich zplnomocněný advokát/mluvčí, výhodou bylo, že mluvil finsky! Pan B. musel zaplatit 8 000 € za poškozený kontejner a další náklady spojené s dopravou. Korespondence finských úřadů se všemi zúčastněnými, včetně celní správy, byla nekonečná a náročná.

V lednu 2016 se jako možnosti dalšího postupu jevily: celou zásilku odstranit jako odpad v Německu nebo vrátit zásilku k přetřídění do Finska. Rozhodlo se pro repatriaci do Finska. Nic se ovšem nedělo, advokát se snažil nadále třídit odpad v Německu. Dalších několik měsíců korespondence nevedlo k výsledku, společnost Z nereagovala, advokát zmizel do Francie. Zásilka byla nakonec zpracována v listopadu 2016 v Německu. Finské úřady nedostaly předem přes mnohé žádosti ani odhad možných nákladů. Protože vývozce „zmizel“, Finsko jako země odeslání se stalo za zásilku odpovědným a muselo uhradit náklady spojené s odstraněním odpadů. Původní cena byla 48 000 €, jednáním se podařilo částku snížit na 40 000 €. Jaké z případu plyne ponaučení? Pokud možno nenechávat zásilky třídit za hranicemi odesílající země. Když není jiná možnost a když exportér neplní své povinnosti, musí země odeslání jako zodpovědná strana uzavřít smlouvu se společností, která třídění a odstranění provede, a předem se dohodnout na ceně operace.  

Odpoledne byly na programu wokshopy zaměřené na přepravu směsí různých odpadů, které jsou záměrně deklarovány jako odpady „zeleného seznamu“. Dále se jednalo o možnosti postihu za přepravu /export elektroodpadů deklarovaných jako použité elektrozařízení. (Howard Mccann, Frank van Diem, Angela Griesbach a Arno Vink)

Poslední prezentaci prvního dne konference přednesla Beate Langset (NO) – ilegální export lodí určených k odstranění. Zdroje jako platforma nevládních organizací zaměřených na nelegální likvidaci lodí uvádějí, že v roce 2016 se demontovalo 862 lodí, z toho 668 skončilo na otevřených plážích např. v Pákistánu.

Druhého dne pokračovala konference prezentací Amélie Frey (FR), ve které popsala historii vzniku a poslání a současnou situaci OCLAESP, což je Centrální úřad pro boj proti poškozování životního prostředí a veřejného zdraví. Tento úřad byl založen v roce 2004, skládá se ze sekretariátu a strategicko-analytické divize a divize vyšetřovací. Jednotlivé složky spolupracují na národní i mezinárodní úrovni. K vyšetřování používají mimo jiné i tzv. metodu OSINT (open source intelligence- zpravodajství z otevřených zdrojů). Jedná se  o typ informací, které využívá zpravodajská služba a získaných z tzv. otevřených zdrojů, tedy volně dostupných informačních kanálů (těch které jsou volně přístupné bez omezení nebo mohou být oficiálně zpřístupněny, např. za poplatek) jako jsou např. denní tisk, internet, katastrální knihy apod.

Ulrich Jeltsch (DE) představil případovou studii- ilegální přepravu zbytků po recyklaci kabelů.

Nancy Isarin(NL) ze sekretariátu IMPEL představila novou strategii rozvoje projektu EA,  sice SWEAP (Shipment of Waste Enforcement Actions Project).

Pádraig O´Shea (UK) a Jonas Lundin (SE) referovali o společné výměnné kontrolní akci  zaměřené na problematiku komodity, která je v centru zájmu mnoha společností nakládajících s odpady, a sice „Paliva odvozeného z odpadů (RDF)“. Švédsko hostilo účastníky  z Dánska, Estonska, Německa, Maďarska Norska, Polska, Irské republiky, Holandska a Spojeného království (Anglie, Severního Irska a Skotska). Jednotliví zástupci informovali o množství RDF dováženého do jejich zemí a ze kterých druhů odpadů se nejčastěji RDF odvozuje. Přeprava tohoto druhu odpadu podléhá souhlasu příslušných úřadů, v Bavorsku ovšem zaznamenali pokus o přepravu doprovázenou pouze  dokladem dle Přílohy VII Nařízení 1013/2006, o přepravě odpadů. Součástí akce byla návštěva spalovny odpadů v Malmö a praktická silniční kontrola přepravy.

Celou konferenci ukončila moderátorka konference Allison Townley.

Cestovní zpráva předložena dne: 31.5. 2017

Vypracovala: RNDr. Jitka Jenšovská

Cestovní zprávu schválil: Ing. Lukáš Kůs