Zpráva ze zahraniční pracovní cesty
IMPEL konference
Mísrto konání: Malta, La Valleta
Termín konání: 30.9. – 4.10. 2013
Učastníci ZC: Lenka Němcová, Martin Baranyai, Tomáš Augustin
Zprávu schválil:
Úterý 1.10.2013
Workshop k projektu Směrnice o průmyslových emisích – IRAM inspekční program proběhl v úterý 1.10. 2013 před IMPEL konferencí na Maltě. Workshopu se zúčastnilo 18 inspektorů z 11 členských zemí sítě IMPEL. Za Českou republiku se tohoto Workshopu zúčastnil Tomáš Augustin.
Po představení environmentálního inspekčního cyklu (který byl zaměřen na inspekční plán a inspekční program) a představení nových funkcí ve vyvinutých nástrojích (internetová aplikace a nástroj v programu Excel) byla provedena praktická ukázka jak internetové aplikace, tak i nástroje v programu Excel. Během praktické prezentace byly v aplikaci zjištěny některé drobné chyby, které musí být odstraněny vývojářem aplikace. Celkově byly záměry popsané ve funkčním designu dosaženy tak, jak bylo předvedeno v průběhu workshopu.
Po předvedení těchto nástrojů účastníci prakticky vyzkoušeli internetovou aplikaci, nejprve jako inspektoři a následně jako koordinátoři. Během tohoto praktického cvičení byly navrženy některé drobné změny aplikace, které mohou být realizovány v rámci rozpočtu projektu.
Stejně jako v projektu EasyTools byl první návrh aplikace pro vypracování inspekčního programu, vyvinut v Excelu. Z rozpočtových důvodů internetová aplikace není stále vybavena všemi funkcemi z Excelovského nástroje.
Jedná se o tyto funkce:
• Počet porušení zjištěných během poslední inspekce
• Různé úrovně nedodržení podmínek: drobné, významné, závažné
• Datum dodatečné kontroly v případě závažného porušení
• Datum příští kontroly vyplývající z hodnocení rizik, při současném zohlednění vývoje cílů a úkolů inspekce ve fázi plánování Inspekcí
• Jméno nebo tým inspektorů nebo oddělení
• Množství času a množství zaměstnanců potřebných pro kontrolu
• Kvalifikace / potřebné dovednosti
• Potřebné vybavení
• Potřebná spolupráce s ostatními kontrolními orgány
• Historie dodržování
Tyto funkce byly identifikovány jako užitečné pro vypracování inspekčních programů, a bylo doporučeno jejich zavedení i do internetové aplikace.
Závěr workshopu byl, že nové funkce internetové aplikace a nástroje Excel jsou velmi užitečné pro kontrolní praxi příslušných orgánů a že internetová aplikace musí být dále rozvíjena. Z rozpočtových důvodů toto bude možné pouze v rámci budoucího projektu IMPEL.
Dále proběhla registrace účastníků IMPEL konference
Středa 2. 10.2013
Sekce 1 – plenární sekce
Účastníky konference uvítal předseda sítě IMPEL – John Seager a Vincent Cassar - předseda Maltského úřadu pro životní prostředí a plánování. Dále promluvil k účastníkům ministr pro udržitelný rozvoj, životní prostředí a klimatické změny – Leo Brincat.
Karl Falkenberg, ředitel generálního ředitelství pro životní prostředí EK informoval o implementaci legislativy EU. Uvedl, že EK bude nadále preferovat novou legislativu v podobě nařízení, protože směrnice jsou implementovány odlišně v jednotlivých členských státech a někdy i neúplně a vzhledem k tomu není možné srovnat plnění směrnice členskými státy. EK nyní také připravuje „zákon o inspekcích“ a v září proběhl workshop na EK „Ke zlepšení evropského právního rámce inspekcí ŽP“, kde proběhla diskuse ke sporným otázkám. Návrh zákona by měl být hotov do konce roku 2013.
Audrius Zelvys z Litvy informoval o prioritách litevského předsednictví a poté proběhla diskuse u kulatého stolu na téma „Překonáváním překážek k plné implementaci evropské legislativy“, diskuse se zúčastnil Karl Falkenberg ředitel generálního ředitelství pro životní prostředí EK, Jeremy Wates ze sekretariátu Evropské kanceláře pro životní prostředí, Joe Tanti, výkonný ředitel Obchodního úřadu Malty, Ed Mitchell – ředitel pro životní prostředí a obchod Agentury životního prostředí Anglie a Giuseppe Montesano za Evropské podnikatele.
Sekce 2 – Sítě, vzájemné poznávání
V rámci sekce 2 proběhla diskuse mezi zástupci Fóra soudců pro životní prostředí EU, ENPE – sítě státních zástupců pro životní prostředí, národního ombudsmana Řecka a zástupců sítě IMPEL na téma „Spolupráce pro lepší životní prostředí“ a proběhly tři workshopy:
· Praktická případová studie soudců
· Praktická případová studie státních zástupců
· Praktická případová studie ombudsmana
Workshop v rámci projektu „Budování kapacit IMPEL v ochraně přírody“ (projekt BINCC)
Ve středu 2.10.2013 proběhl paralelní workshop v rámci projektu BINCC, kterému předsedal vedoucí projektu Martin Baranyai z ČIŽP. Workshopu se zúčastnilo 23 účastníků z 8 členských zemí a 3 kandidátských zemí, jakož i zástupci Evropské komise, sítě THEMIS a organizace BirdLife Europe. Evropská komise požaduje zvýšit efektivitu prosazování práva v ochraně přírody, proto požádala síť IMPEL o rozšíření aktivit rovněž na ochranu přírody, jelikož tato oblast je častým předmětem stížností a tzv „infringementů“. Projekt byl schválen v prosinci 2012 na generálním shromáždění IMPEL na Kypru. Cílem projektu je zmapování Evropských sítí a institucí, které se zabývají implementací a prosazováním práva v ochraně přírody, jakož i začlenit IMPEL do stávajících struktur a využít zkušenosti expertů pro zlepšení situace při implementaci požadavků Směrnice o stanovištích a Směrnice o ptácích. V rámci projektu byl vypracován dotazník, který byl rozeslán jednak úřadům v rámci EU a kandidátských zemích, ale i nevládním organizacím. Projekční tím vyhodnotil odpovědi z úřadů z 12 členských států a 4 kandidátských zemí, jakož i odpovědi nevládních organizací ze 16 členských států a 4 kandidátských zemí. Respondenti uvedli, že mezi největší potíže v současnosti považují nedostatek kapacit a finančních prostředků pro zajištění kontrolní činnosti, ale často i nedostatečná spolupráce mezi úřady. Po věcné stránce se nejvíce problematickou jeví oblast implementace článku 6.3 a 6.4 Směrnice o stanovištích, týkající se kvality posuzování projektů v rámci území Natura 2000, kompenzační opatření a dodržování podmínek povolení při realizaci schválených projektů. V rámci diskuse bylo dohodnuto, že bude vypracován návrh projektu zaměřený na implementaci požadavků článku 6.3 a 6.4 Směrnice o stanovištích, který bude prezentován koncem října na jednání Clusteru I. ve Štýrském Hradci a následně v prosinci předložen ke schválení na generálním zasedání IMPEL ve Vilniusu.
Čtvrtek 3.10.2013
Sekce 3 - 10
Ve čtvrtek proběhlo osm paralelních workshopů, 4 dopoledne a 4 odpoledne. Lenka Němcová byla reportérem v Sekci 6 – Nové přístupy a odpoledne se zúčastnila Sekce 7 – Spolupráce a koordinace.
Sekce 6 – Nové přístupy
Netradiční přístupy: kdy jsou efektivní?
Chris Booth a Duncan Giddens seznámili účastníky s výsledky IMPEL projektu, který proběhl v roce 2011 a který zmapoval „netradiční přístupy“. Ve zprávě je uvedeno 20 příkladů, které jsou rozděleny do čtyř kategorií:
§ Komunikační přístupy
§ Certifikace a dobrovolné dohody
§ Netradiční přístupy k inspekcím
§ Ekonomické přístupy
V rámci dalšího IMPEL projektu „Výběr vhodných intervencí“ byl vyvinut model jak si vybrat vhodnou intervenci podle okolností, který se nazývá „IDEPEND“. Nyní je model testován 25 uživateli. Je nutné získat důkazy, zda intervence fungují a poté ukázat tvůrcům legislativy jaké jsou nejefektivnější typy intervencí. Co se týká času při vkládání vstupních dat do modelu, u velkých projektů jde o 2 dny, u jednoduchých modelů jde o 10 minut.
Dobrovolné dohody s průmyslem
Jakub Achrer z MŽP informoval o dobrovolných dohodách s průmyslem v ČR. Vzhledem ke špatné kvalitě ovzduší v ČR navzdory tomu, že průmyslová zařízení jsou většinou v souladu s legislativou – směrnicí o průmyslových emisích a směrnicí o národních emisních stropech a navzdory snižování emisí je kvalita ovzduší dosud neuspokojivá, zvláště, co se týká PM10, PM2,5, NOx a přízemnímu ozonu. Nejhorší je situace v severních Čechách a Moravskoslezském kraji, zvláště v zimním období. Znečištění nepochází pouze z průmyslových zařízení, to tvoří pouze 25%, dalších 25% pochází z domácích topenišť, 25% z dopravy a 25% připadá na povětrnostní vlivy – znečištění z Polska. Je zde ale stále místo pro zlepšení i ze strany průmyslu, a to pomocí uzavírání dobrovolných dohod. Tyto dohody také hrají důležitou roli pro veřejnost. Dobrovolné dohody jsou různé, záleží na tom kdo je partnerem a jak specifická jsou opatření. Dobrovolné dohody byly uzavřeny se čtyřmi průmyslovými podniky, a to Deklarace o strategické spolupráci mezi MŽP a ČEZ, Memorandum o porozumění se Severočeskými doly „Stop prachu“, dobrovolná dohoda s ArcelorMittal Ostrava a dobrovolná dohoda s BordoChem MCHZ, s.r.o.. Všechny dobrovolné dohody mají jistá pozitivní a užitečná opatření, ale také mají své limity a slabé stránky. Zatím se jako nejúspěšnější jeví Memorandum o porozumění „Stop prachu“ se Severočeskými doly, v rámci něhož se uhlí skladuje mimo města a lidská obydlí, bylo investováno do ústředního topení pro obyvatele, byly zasazeny stromy a proběhly přednášky ve školách o škodlivosti pálení domácího odpadu. Jedinou slabou stránkou je, že memorandum je právně nezávazné.
Polský systém pro pozastavení pokuty jako mechanismu pro podporu investic do životního prostředí
Krzystof Wojcik seznámil účastníky s polským systémem pozastavení pokut. Pokud inspektor zjistí nesoulad se zákonem, musí závazně uložit pokutu dle příslušného zákona, pokud ale provozovatel podepíše dohodu s Inspektorátem, ve které se zaváže k modernizaci zařízení, tak aby poté splňovalo všechny standardy, tak pak je možné pokutu pozastavit, nejdéle však na pět let. Po této době, pokud bude zařízení plně v souladu s legislativou, pokuta bude snížena o prostředky, které provozovatel vynaložil na modernizaci, pokud modernizace byla dražší, než by měla být vyměřená pokuta, pak mu pokuta nebude udělena. V případě provozovatel neprovede modernizaci v dohodnutém termínu, zaplatí pokutu vyšší.
Udržitelný rozvoj v průmyslu
Torbjorn Brorson pracuje již více než 25 let ve vedoucích pozicích (poradce pro oblast životního prostředí) v nadnárodních firmách a deset let učí na univerzitě v Lundu. Podle chování a zapracovávání nových trendů a nových legislativních požadavků se ve Švédsku dělí podniky na pasivní (14%), reagující na požadavky (28%), aktivně reagující na požadavky (31%) proaktivní (24%) a lídry (3%). Přičemž mezi pasivními je většina malých podniků, které zaměstnávají 1 – 49 zaměstnanců a mezi lídry jsou velké podniky s více než 500 zaměstnanci. Z toho vyplývá, že je potřeba pomáhat s vysvětlováním legislativy hlavně malým a středním podnikům. Ve Švédsku je dobrou praxí, že místní úřady pravidelně pořádají tzv. „společné snídaně“, na kterých představitele firem, které zaměstnávají od 1 do 10 zaměstnanců, seznamují s již existující i novou legislativu a velmi se jim to v praxi osvědčilo. U proaktivních podniků a lídrů je manažerský systém zaveden na všech úrovních a jsou stanoveny principy pro ochranu zdraví, bezpečnosti a je přihlíženo k aspektům životního prostředí. Probíhá zde otevřená komunikace, jak o úspěších, tak o problémech a je vypracovávána transparentní zpráva o udržitelném rozvoji. Tyto firmy nabízí svým zaměstnancům příjemné a bezpečné pracovní prostředí a jsou aktivní v dodavatelském řetězci. Jako příklad uvedl švédskou firmu Nolato, která vyrábí komponenty z plastů a má cca 10 000 zaměstnanců v 8 zemích. V Nolatu je povinné, aby každá z jejích provozoven měla ISO 14001 a používala technologie přátelské k životnímu prostředí. Ústředí ve Švédsku je jako první firma v souladu s ISO 26000. Jedna z poboček Nolata je v Pekingu a pracuje zde 8 000 zaměstnanců. Zde kladou důraz na eko-efektivní produkty, je zde program péče o zaměstnance, program na šetření energií, program na šetření vodou a je zavedeno hodnocení dodavatelů. T. Brorson uvedl, že se setkal s velmi malými znalostmi inspektorů, co se týká manažerských systémů podniků (ISO 14 001, EMAS). Ve Švédsku je připraven jednosemestrální kurz pro inspektory na univerzitě a je třeba inspektory v této oblasti i nadále vzdělávat. Dále uvedl, že i inspektoři by zvláště malým a středním firmám měli pomáhat s pochopením nové legislativy v oblasti životního prostředí.
Dosažení shody s legislativou skrze manažerské systémy podniků
Han de Haas a Paul Meerman z Nizozemí uvedli, že v moderní dynamické společnosti mají tradiční přístupy k prosazování práva své limity a v některých případech bývají neefektivní a neúčinné a proto je nutné hledat i jiné cesty jak zlepšit environmentální chování firem. Jednou z možnosti je snažit se o to skrze manažerské systémy podniků. V provincii Noord-Brabant se již tento přístup využívá. Je navržena další fáze IMPEL projektu na rok 2014 o využítí manažerských systému k dosažení souladu s legislativou.
Sekce 7 – Spolupráce a koordinace
Zlepšení spolupráce mezi úřady, které se zabývají ochranou životního prostředí
Robert Konrad z EK zdůraznil, že je nutné ještě posílit spolupráci mezi kompetentními úřady, horizontálním a vertikálními sítěmi, národními a evropskými sítěmi, které se věnují ochraně životního prostředí. Tím by se měla zajistit vyšší shoda s legislativou. V rámci členských států EU jsou různé úřady na různých administrativních úrovních odpovědné za tyto komplexní činnosti, ale je potřeba koordinovat jejich činnosti a zajistit koherentní a adekvátní reakci na různé typy protiprávního jednání. Vyzdvihl také přeshraniční spolupráci mezi různými členskými státy a práci sítí jako je IMPEL, EUFJE, ENPE a další.
Inspekce v Rotterdamském přístavu
Pia Eckstein účastníky seznámila s inspekcemi životního prostředí v Rotterdamském přístavu. Nyní v Nizozemí pracuje společně více než 28 regionálních inspekcí, které spolupracují s policií a agenturami. Velmi dobrá je spolupráce v rámci záchranného systému v případě havárií. Všechny tyto organizace spolupracují v rámci kanceláře chemického průmyslu, jejímž koordinátorem je DCMR (Agentura životního prostředí). DCMR vydává povolení, monitoruje kvalitu ovzduší, je poradním orgánem v oblasti životního prostředí a bezpečnosti a také provádí inspekce. Koordinuje všechny inspekce týkající se chemického průmyslu. DCMR byla založena před více než 40 lety a zaměstnává 500 zaměstnanců ve 4 odborech:
· Obecní úřady a malé a střední podniky
· Přístav a průmysl
· Expertní centrum
· Řízení provozu
Úzce spolupracuje s místními úřady, nevládními organizacemi i průmyslem zvláště v oblasti havárií a směrnice o průmyslových emisích. Používá program pro hodnocení rizik a inspekce probíhají společně se všemi partnery a konají se na základě hodnocení rizik a jsou „šité na míru“. Dále DCMR využívá informační centrum a rozlišuje mezi „dobrým“ a „špatným“ zařízením. Zprávy z inspekcí zveřejňují pouze v případě vyžádání dle informačního zákona. Vzhledem k mnoha haváriím v Rotterdamském přístavu v předchozích letech nyní DCMR zastává politiku nulové tolerance k tomu, kdo způsobil havárii a ukládá vyšší pokuty, nejvyšší pokuta činí 800 000,- € (cca 20 000 000,- Kč).