Účastníci cesty: Ing. Bohuslav Víša, Ing. Jiří Klápště, Ing. Milena Vaníčková
Cesta se uskutečnila ve dnech 3. - 5. září 2012
Cílem služební cesty bylo studování stavu lesů a lesních společenstev TANAPu 8 let po Tatranské bóře, která postihla 19. listopadu 2004 jižní stráně Vysokých Tater, Tatranské podhoří a přilehlé části Podtatranské kotliny a poškodila les na ploše 12 600 ha (cca 2,5 miliónů m3 rozlámaného dřeva) a současně po 6 letém trvání kůrovcové kalamity, která propukla v roce 2006.
3. září 2012
Příjezd do Tatranské Lomnice – sídla Štátných lesů TANAPu v 11:15 hodin.
Po krátkém uvítání Ing. Mariánem Šturclem, náměstkem pro veřejně prospěšné funkce, následovala cesta do NPR Tiché a Koprové doliny, v ochranném obvodu Podbanské, za doprovodu Ing. Jana Ferenčíka, pracovníka Výzkumné stanice ŠL TANAPu, a Ing. Mariana Juríka, vedoucího ochranného obvodu. Postupně byly shlédnuty ukázky pokalamitních ploch.
V Tiché dolině, zařazené převážně do 5. stupně ochrany (území s nejvyšší ochranou – bezzásahové) jsme prošli plochy po větrné kalamitě, plochy s nezpracovanou kůrovcovou kalamitou a plochu, kde v minulosti proběhl silný výchovný zásah v uměle založeném porostu zařazený ve 4. stupni ochrany. Kultura SM, JD a JR, v níž byl proveden silný výchovný zásah s rozestupem jednotlivých dřevin na 4 m, dnes vytváří souvislý zápoj. Smrky jsou zavětveny až k zemi, což je předpokladem statické stability stromů.
Na ploše po větrné kalamitě s nezpracovanou na místě ponechanou dřevní hmotou se po 8 letech vyskytuje přirozená obnova jeřábu, břízy, vrby, smrku, modřínu. Stejně je tomu na plochách se stojícími kůrovcovými stromy, kde je přirozená obnova výškově diferencovaná v závislosti na vývoji kůrovcové kalamity.
Při průjezdu Tichou a Koprovou dolinou jsme mohli vidět postup kůrovcové kalamity a to od stádia postupného rozpadu 1. kůrovcových ohnisek (kůrovcové souše se začínají lámat po 4-6 letech) až po nová kůrovcová ohniska (zbarvení jehličí od světle zelené po rezavou). Žír na smrku působí vedle lýkožrouta smrkového (Ips typographus), lýkožrout menší (Ips amitinus) a lýkožrout lesklý (Pityogenes chalcographus). Podle Výzkumné stanice ŠL TANAPu měření fyzikálních a chemických vlastností v půdě i v různých výškových vrstvách porostu na plochách poškozených větrnou kalamitou, porostech napadených kůrovcem a kontrolních plochách nevykazují výrazné odchylky s výjimkou bilance CO2. Porosty se stojícími soušemi po kůrovcovém žíru přestávají být konzumenty CO2 a stávají se producenty.
Při horní hranici lesa se v Tiché i Koprové dolině ve smrkových porostech nachází vtroušeně borovice limba. Bylo zjištěno její odumírání v důsledku napadení lýkožroutem (podle tvrzení zástupce výzkumné stanice TANAPu, Ing. Jana Ferenčíka, jsou limby napadány lýkožroutem smrkovým. Podle tvrzení Ing. Slavomíra Celera ze Správy TANAPu jsou limby napadány lýkožroutem menším).
Na závěr dne jsme se zastavili na plochách po větrné kalamitě a ploše po rozsáhlém požáru (247 ha) ve 3. stupni ochrany (stupeň, v němž se hospodaří bez omezení). Na ploše po větrné kalamitě byl vysazen SM, na požářišti jsme našli výsadby BO. Na obou plochách je začínající přirozená obnova SM, MD, JR, BR a VR. Přirozené zmlazení lépe odrůstá v dolní rovinaté části na spraši než ve svazích. Výběr ze stránek SL TANAPu - Příloha č.1
Návrat do Tatranské Lomnice v 19:00 hodin.
4. září 2012
V 7:30 jsme s Ing. Mariánem Šturclem, probrali některé údaje související s lesy v TANAPu a dozvěděli jsme se, že 68 % (cca 56 tis. ha) území TANAPu tvoří les, z toho 48 % je obhospodařováno Štátnými lesy TANAPu.
Při klasifikaci přirozenosti lesů v TANAPu byla 2 % lesů zařazena do lesů přírodních, 15 % do lesů přirozených. V souvislosti s touto klasifikací bylo 18 % lesa vymezeno jako les bezzásahový.
Bora postihla 12 600 ha lesa, plocha postižená kůrovcovou kalamitou je v současné době ve státních i privátních lesích odhadována na cca 17 tis. ha.
Výzkumná stanice ŠL TANAPu po 7 let provádí výzkum na 100 ha ploch (3 plochy po větrné kalamitě bez zásahu, 1 plocha po větrné kalamitě zpracované, 1 kontrolní plocha, 1 plocha – požářiště). Měřeny jsou fyzikální a chemické vlastnosti půd, bylinná a živočišná složka, klimatické údaje, chemismus ovzduší).
Pro záchranu borovice limby je osivo sebrané ze stromů TANAPu uchováváno v genové bance v Polsku, menší množství v Liptovské Hrádku, Odštepném závodu Semenoles ŠL.
Následovala cesta do ochranného obvodu Javorina, s krátkou zastávkou v 3. stupni ochrany u Kežmarských Žlebů, kde byl porost proředěn ještě před kalamitou a byla dobře nastartována přirozená obnova, zejména SM. Po odtěžení kalamity jsou na ploše velké skupiny mlazin vyžadující prořezávku. Porosty jsou předány Městu Kežmarok, který provádí management revitalizačních opatření spočívající doplněním porostů BO, JR, KL, JD a směřující k ozdravění a stabilizaci lesních porostů.
Zhlédnutí porostů v NPR Bielovodská dolina, předcházela prezentace o kůrovcové kalamitě na ochranném obvodu Javorina, zpracovaná a přednesená vedoucím Ing. Jánem Slivinským.
Připomínáme, že tento obvod nebyl postižen větrnou kalamitou. Prezentace je (elektronickou) přílohou zprávy.
V NPR Bielovodská dolina jsme zaznamenali rychlý postup kůrovcové kalamity na slovenském území i na polské straně Tater. Přirozená obnova byla ve všech porostech po kůrovcové kalamitě. Stav obnovy se lišil podle stanoviště a podle stupně rozpadu porostů.
Při pochůzce Bielovodskou dolinou jsme současně viděli velmi citlivé úpravy lesních cest a zpevnění břehů Biela voda s použitím místního dřeva a kamene.
Na ochranném obvodu Javorina jsme shlédli mladé kultury se silnými výchovnými zásahy k simulování přirozeného stromového horského lesa. Výchovné zásahy byly prováděny ve prospěch JR, KL, JD, BR, tak aby nedošlo k potlačení těchto dřevin SM.
Návrat do místa ubytování v 18:30 hodin.
5. září 2012
Poslední den naší studijní cesty jsme navštívili v 8:00 hodin Správu TANAPu v Tatranské Štrbě, kde po krátkém úvodu Ing. Slavomíra Celera, vedoucího odboru chráněných částí přírody, následovala za jeho doprovodu prohlídka porostů ve 3., 4. i 5. stupni ochrany.
Přílohou č. 2 je komentář k Tatranskému lesu z oficiálních stránek Správy TANAPu.
Naše 1. zastávka byla v Tatranské Štrbě v kat. 3. stupni ochrany. Lesní pozemky postižené větrnou kalamitou náležely Urbáru Štrba. Plocha po kalamitě byla zpracována a vyvezena. Na ploše byly ponechány pouze hromady klestu, které v současnosti z důvodu zvýšeného požadavku palivového dříví jsou rozebírány a prodávány. Na ploše probíhala mozaikovitě a v časové posloupnosti umělá obnova SM a BO spolu s přirozenou obnovou SM, MD, BR, JR, JV.
Následovala trvalá výzkumná plocha ve 3. stupni ochrany v katastru Vyšných Hágov, Velký Šun. Porost se 60 % zastoupením SM a 40 % MD odolal větrné kalamitě, je výškově diferencovaný, na rozvolněných plochách se nachází přirozená obnova především SM. Na této ploše provádí Výzkumná stanice ŠL TANAPu dlouhodobá měření meteorologická, chemismu půd, biologické složky biotopu.
V NPR Mraznica, vyhlášené na ochranu vzácných biocenóz na zvlněné rovině na glacifluviálních nánosech pod Vysokými Tatrami, jsme viděli výrazné zmlazení SM, OL, BO, BR, VR, a to na plochách 5. i 4. stupně ochrany. V části zařazené do 5. stupně ochrany, náležející Urbáru Batizovce, se nachází přechodná rašeliniště až vrchoviště s blatnicí bahenní a jinými vzácnými druhy, březovými olšinami a borovicovými smrčinami. Tato část, postižená větrnou kalamitou, je ponechána bez zásahu. Za ponechání hmoty na bezzásahové ploše byla Urbáru Batizovce vyplacena peněžitá újma. Porost ve 4. stupni ochrany je ve správě Štátných lesů TANAPu, kterému byla vyplacena újma za ponechání 30 % hmoty na ploše.
Následovala ukázka obnovy porostů ve 3. stupni ochrany na lokalitě Danielov dóm. Z plochy po větrné kalamitě bylo odstraněno všechno kalamitní dříví. Pro sledování změn na ploše a vývoje obnovy je zřízena trvalá výzkumná plocha. Přes velký rozsah ploch se i zde nachází přirozená obnova.
Poslední zastávka byla v NPR Velická Dolina, která je výbornou ukázkou všech výškových stupňů a současně všech managementových opatření v TANAPu. V nejnižší části území (3. stupeň ochrany) je zpracovávána větrná a kůrovcová kalamita, se stoupající nadmořskou výškou je 30 % hmoty ponecháváno v porostu (4. stupeň ochrany), následuje bezzásahové území s kůrovcem napadenými porosty, pásmo kosodřeviny a alpinský stupeň. Prošli jsme porostem, který Správa TANAPu považuje za přirozený les, porostem přírodě blízkým i porostem zřejmě nepůvodním s umělou obnovu SM neznámého původu. Všechny porosty z velké části odumřely po napadení kůrovcem. Na ploše pod silnicí v nadmořské výšce cca 1500 m a východní expozici je výrazná přirozená obnova, která u SM dosahuje 3,5 až 4 tis. ks na ha a u JR 12 až 20 tis. ks na ha. Na ostatních plochách se západní expozicí je počet jedinců v přirozené obnově menší.
Odjez do České republiky z Tatranské Polianky v 15:30 hodin.
Závěr:
Lesy v TANAPu jsou vážně postiženy Tatranskou bórou a kůrovcovou kalamitou. Je však zřejmé, že na většině postižených plochách probíhá rychlá přirozená obnova. Měření neukazují na výrazné změny ve funkcích lesa. Na území TANAPu se objevily pouze 3 lokální povodně, které však souvisely s budováním sjezdovek. Jediným nepříznivým výsledkem, je měření množství CO2 v porostech se stojícími kůrovcovými soušemi. Je však otázkou, jak dlouho může trvat tento nepříznivý stav při rychlém rozpadu porostů a výrazné přirozené obnově.
Zásadním administrativním krokem, ale současně argumentačním nástrojem ve vztahu k laické i odborné veřejnosti, bude schválení zonace (návrh z února 2012).
V Olomouci, 10. 9. 2012
Zpracovala: Milena Vaníčková a Bohuslav Víša
Ing. Bohuslav Víša Ing. Jiří Klápště Ing. Milena Vaníčková
Přílohy:
- Fotografie 4x
- Příloha č.1 a 2
- pouze elektronická – prezentace Ing. Slivinský